Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy ze sedmé situační zprávy. Prognóza předpokládala stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do prvního čtvrtletí roku 2016. Ve světle nových údajů je bilance rizik listopadové prognózy hodnocena jako protiinflační, což je odrazem především vývoje v zahraničí. Celková meziroční inflace se po zrychlení v průběhu druhého a třetího čtvrtletí letošního roku v listopadu mírně snížila na 0,6 %, a oproti prognóze byla o 0,2 procentního bodu nižší. Zveřejněné údaje i nadále potvrzují náhled České národní banky, že rozhodnutí z listopadu 2013 začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby deflace spojené s propadem poptávky.

Reálný hrubý domácí produkt vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 %, což bylo oproti prognóze o 0,2 procentního bodu méně. K meziročnímu růstu ekonomické aktivity přispěly v souladu s prognózou všechny složky domácí poptávky s výjimkou čistého vývozu. Ten naopak zaznamenal mírně záporný příspěvek v důsledku růstu dovozu, který podle očekávání odráží oživení investiční aktivity a spotřeby domácností. V mezičtvrtletním vyjádření se ekonomická aktivita zvýšila v souladu s prognózou. Pokračující ekonomický růst se nadále příznivě projevuje ve zlepšování situace na trhu práce, a to v intenzitě, která celkově překonává očekávání České národní banky. Pouze růst mezd ve třetím čtvrtletí byl oproti prognóze nižší. Indikátory z reálné ekonomiky z úvodu čtvrtého čtvrtletí naznačují pokračování ekonomického růstu i v závěru letošního roku. Podle nových informací o zahraničním vývoji se na celém horizontu prognózy snižuje výhled růstu spotřebitelských a zejména výrobních cen v eurozóně, kde se promítají nižší ceny ropy, které se na celém výhledu oproti prognóze propadly téměř o čtvrtinu. Pokles cen ropy představuje pozitivní nabídkový šok. Výhled zahraniční poptávky a tříměsíčních tržních úrokových sazeb v eurozóně je oproti prognóze jen nepatrně nižší. Celkově vývoj v zahraničí představuje pro českou ekonomiku významné protiinflační riziko.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se většina členů bankovní rady shodovala, že nově dostupné informace v souhrnu znamenají protiinflační riziko prognózy. Panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bankovní rada zopakovala, že hladinu kurzového závazku 27 korun za euro lze i nadále považovat za vhodně zvolenou a že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016.