Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok, Pavel Řežábek.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy a nové makroekonomické prognózy pokrývající horizont do konce roku 2016. Domácí ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2014 meziročně vzrostla o 2,4 % s přispěním všech složek domácí poptávky, čistý vývoz přispěl naopak záporně. V mezičtvrtletním srovnání ekonomická aktivita vzrostla o 0,4 %. Celková meziroční inflace dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 průměrné hodnoty 0,5 %, po očištění o dopady změn nepřímých daní vzrostla cenová hladina ve čtvrtém čtvrtletí jen nepatrně. Celková i měnověpolitická inflace se během čtvrtého čtvrtletí snížily a nadále se nacházely hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle. Hlavními příčinami snížení inflace jsou propad světových cen ropy a pokles cen potravin. Promítání oslabeného kurzu koruny do inflace prostřednictvím dovozních cen doznívá, kurz ale nadále přispívá k růstu ekonomické aktivity a oživení na trhu práce. Domácí ekonomika tak již několik čtvrtletí působí ve směru urychlování cenového růstu.

Nová prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém svém horizontu. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává v roce 2015 nulové, resp. mírně záporné, hodnoty inflace a její následné zvýšení k dvouprocentnímu cíli během roku 2016. Protiinflační působení dovozních cen pozorované na konci minulého roku výrazně zesílí vlivem poklesu výrobních cen v eurozóně prohloubeného propadem cen energetických komodit. V roce 2016 již budou dovozní ceny působit mírně proinflačně. Domácí ekonomika bude v důsledku pozvolného oživení mzdového vývoje a pokračujícího zvyšování ekonomické aktivity přispívat k růstu cenové hladiny na celém horizontu prognózy. Růst hrubého domácího produktu bude po dočasném zpomalení z přelomu let 2014 a 2015 postupně zrychlovat v návaznosti na oživení zahraniční poptávky, nadále uvolněné měnové podmínky, pozitivní nákladový vliv nízkých cen ropy a oživení vládních investic. V roce 2015 dosáhne růst domácí ekonomiky hodnoty 2,6 % a v roce 2016 pak dále zrychlí na 3 %.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy jako vyrovnaná. Panovala shoda, že míra nejistoty spojená s prognózou se zvýšila. Bankovní rada v souladu s novou prognózou konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzového závazku jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. V tomto kontextu zaznělo, že posun termínu ukončení kurzového závazku sice sám o sobě inflační tlaky negeneruje, ale vytváří podmínky pro projevení se narůstajících inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Objevil se i názor, že účinnost odkladu termínu ukončení kurzového závazku na výhled inflace může být omezená. Dále panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni technické nuly.