„Důvodem úhynu Benta bylo vysoké stáří, kterému napomohlo chronické onemocnění jater. Do naší zahrady přišel 1. prosince roku 1994 přímo z Indonésie už coby dospělý samec. Jeho přesný věk tedy nemůžeme určit. Zanechal po sobě dva potomky, z nichž samec (narozený v roce 2012) zde zůstal dodnes. Bento byl přátelské povahy, klidný, jak vůči ostatním ve své rodině, tak i vůči ošetřovatelům,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. 

„Bento dokázal projevit jak radost, tak rozmrzelost. Jakmile nás slyšel procházet zázemím, snažil se navazovat kontakt. Když se mu někdy výjimečně opozdilo krmení, projevoval se specifickým tónem, který jasně signalizoval „Tak, co bude s tou svačinou?!“. Jiný zvuk zase vydával, když zjistil, že jsou sousedé giboni zlatolící už venku a jemu se ven ještě neotevřelo. V uplynulých pár dnech docházely Bentovi síly, přestával pomalu chodit na krmení a už jen natahoval končetiny, abychom mu do nich daly nějakou poslední z dobrot. O to jsme raději, že odešel brzy po zhoršení stavu. Jeho potomek vnímá odchod Benta se smířením. Projevuje se vyrovnaně. Jsme rády, že k tomuto samci koordinátor vybírá partnerku a linie Benta bude pokračovat,“ dodává za ošetřovatele pavilonu opic Aneta Rakusová.