Konference se kromě S. Lhoty, který projekt představil zástupcům médií a dalším přítomným, zúčastnil ředitel zoo Roman Končel, „duchovní otec“ projektu a bývalý ředitel zoo Tomáš Kraus, 2. náměstek primátora a člen Rady města Tomáš Vlach a dále zástupci Zoo Praha, Zoo Plzeň a Marek Ždánský. Společně si připomněli vznik projektu v roce 2007, kdy se tehdejší ředitel Zoo Ústí nad Labem Tomáš Kraus a Stanislav Lhota domluvili na spolupráci a rozhodli se k založení ochranářského projektu zacíleného na terénní práci v oblasti Balikpapanského zálivu v indonéské části ostrova Borneo. Zoo Ústí nad Labem se tak stala jednou z prvních českých zoo, která zaměstnala terénního pracovníka pro in situ projekty, tedy ochranářské projekty probíhají přímo v domovině ohrožených druhů, a pomohla tak zahájit přerod českých zoologických zahrad v mezinárodní ochranářské instituce, stejně jako je tomu dnes i v jiných částech rozvinutého světa.
Kahau nosatý, který se stal vlajkovým druhem projektu, je endemitem ostrova a podél pobřeží Balikpapanského zálivu žije asi 1400 jedinců, což je jedna z největších populací na Borneu. „Dlouhodobým cílem projektu bylo zajistit nejcennějším částem Balikpapanského zálivu status chráněného území a ochranu financovanou z rozpočtu místní vlády. K tomuto cíli však vede dlouhá a náročná cesta. Aby vůbec ekosystém zálivu do doby vyhlášení rezervace přežil, musíme se prozatím o jeho ochranu postarat sami. To zajišťuje jednak tým místních rybářů, který každý měsíc pobřeží zálivu objíždí a dokumentuje veškeré legální i nelegální lidské činnosti, které by mohly záliv poškozovat, od budování průmyslu až po pálení dřevěného uhlí. Tyto informace pak poskytuje týmů environmentálních aktivistů, kteří se snaží přesvědčit zástupce odpovědných úřadů, aby těmto aktivitám účinně čelili. Současně usilují i o zvýšení stupně ochrany celého území. V tomto směru byl letošní rok velmi úspěšný, neboť přírodní rezervace byla v květnu zanesena do nového územního plánu. Rozloha navrženého chráněného území je však zatím příliš malá, a proto nyní usilujeme o její další rozšíření,“ vysvětluje Stanislav Lhota.
Ještě v loňském roce však přes všechny úspěchy hrozilo, že projekt Pesisir Balikpapan bude předčasně ukončen. Dostal se totiž do velkých finančních problémů, kvůli kterým nemohly být členům indonéského týmu vypláceny odměny a prostředky na jejich pravidelné pracovní výdaje byly výrazně zredukovány. Přesto se členové týmu rozhodli po dobu několika měsíců v práci pokračovat jako dobrovolníci. Finanční krizi projektu nakonec pomohli vyřešit kolegové z jiných zoologických zahrad. Největším donorem celého projektu se stala Zoo Praha, příspěvek nám poskytla také Zoo Liberec, Zoo Plzeň a různé spolky (ČSOP, Zoologický klub, Neotáčej se zády). Pravidelným měsíčním příspěvkem v nemalé výši přispívá také Marek Ždánský a řada drobných dárců. Projekt podporuje Zoo Ostrava a Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). Všem zúčastněným patří velké poděkování!
Pokud byste chtěli projekt také podpořit, je možné zaslat finanční částku prostřednictvím nadačního fondu CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity), číslo účtu je 2865271001/5500. Nezapomeňte uvést variabilní symbol projektu Pesisir Balikpapan, tedy 3.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
