Postupné vysvětlování omezenosti zdrojů a vyrovnanosti rozpočtu tak sice možná vaší ratolesti nabourá pohádkové ideály, na druhou stranu je třeba připravit ji na realitu všedního života. Kdy je dobré se zasvěcováním do světa financí začít a je pro to vhodným nástrojem elektronické bankovnictví?

Princip šetření je nejmenším často vysvětlován na obligátním prasátku. To představuje pomyslnou úschovnu, do níž si dítě ukládá obdržené prostředky, jež si pak většinou jednorázově vybere. Coby pomůcka pro prvotní setkání s podstatou vytváření úspor je prasátko jistě nástrojem užitečným, avšak malý spořitel se při tom setká pouze s jednou stránkou rozpočtu – a to s výdaji. Stranu příjmovou pak většinou na vlastní kůži zažije až při první brigádě, kdy dochází k reálnému porovnání hodnot finančních prostředků získaných a posléze vydaných.

S finanční osvětou je však třeba začít daleko dříve než v době potomkovy první brigády. „Odborníci se shodují na tom, že první teoretické krůčky finanční gramotnosti je dítě schopno zvládnout a pochopit již v předškolním věku. S nástupem do školy by si pak mělo zkusit s penězi zacházet i po praktické stránce formou kapesného,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Jeho výše se pochopitelně odvíjí od možností konkrétní rodiny, ale také od frekvence, jak často budete školáka platidly obdarovávat.“ 

U menších dětí jsou zpravidla vhodnější týdenní intervaly, žáci vyšších tříd jsou již schopni si jednorázově obdržený obnos rozplánovat do delšího časového období, a můžete se tedy s nimi dohodnout na údobí měsíčním. To je ostatně doporučeno také vzhledem k podobnosti s pozdější pracovní érou života.