Zrušení zájezdu, jinými slovy odstoupení od uzavřené cestovní smlouvy, je možné před jeho zahájením jak z důvodů na straně zákazníka, tak i pořadatele zájezdu. Ten může od smlouvy odstoupit v případě, že zájezd ruší nebo porušil-li zákazník nějakou svou povinnost. Zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, a dokonce v některých velmi specifických případech nemusí platit ani stornopoplatek.

Každá smlouva nebo potvrzení o zájezdu obvykle obsahuje informaci o výši odstupného (stornopoplatku), které je zákazník povinen cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od smlouvy z důvodů na své straně. „Výše stornopoplatků bývá odstupňována v závislosti na časovém předstihu doručení odstoupení cestovní kanceláři před zahájením zájezdu,“ uvádí ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Odstupné má mít především odškodňovací funkci. Stornopoplatky ve výši 100 % ceny jsou jen těžko ospravedlnitelné v případě, kdy jsou součástí zrušeného zájezdu služby, které nebyly využity, a mohlo být zabráněno jejich marnému vynaložení. Občanský zákoník navíc stanoví, že výše stornopoplatků musí být přiměřená a na žádost zákazníka odůvodněná. Pokud nebyla výše stornopoplatků ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu stanovena, bude odpovídat jejich výše ceně zrušeného zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb spojených se zrušeným zájezdem.