Rozsah poskytovaných služeb se v jednotlivých bytech liší – v běžném panelovém domě jde nejčastěji o dodávky tepla a vody, odvádění odpadních vod, provoz výtahu, odběr elektřiny pro osvětlení společných prostor, poplatky za odvoz komunálního odpadu a úklid. „Ať už zajišťuje služby kdokoli, po skončení zúčtovacího období se vyúčtovávají zálohové platby za služby podle jejich skutečné spotřeby a nákladů. Výsledkem vyúčtování je tedy přeplatek či nedoplatek,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Zúčtovací období zpravidla činí 12 měsíců. Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu bytu pronajímatel, musí vyúčtování doručit příjemci služeb (tedy vlastníku bytu či jeho nájemci v případě, že se jedná o nájem bytu nebo o družstevní byt) nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Toto období bývá většinou od ledna do prosince, proto do konce dubna může příjemce služeb očekávat roční vyúčtování.

Pokud jde o nájemní bydlení, je v nájemní smlouvě obvykle stanoveno, jaké služby bude pronajímatel nájemci zajišťovat. Při určení rozsahu zajišťovaných služeb hraje roli i vybavení bytu. Pokud je v nájemním bytě plynový kotel, je na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. Zde záleží i na době trvání nájmu. U nájmů na dobu neurčitou nebo trvajících několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce. U nájmů trvajících jen několik málo měsíců se to s ohledem na administrativní zátěž nemusí vyplatit.