Stačí jeden telefonický hovor, souhlas se zasláním dárku v podobě mince, medaile, holítek či náhradních břitů, a dotyčného člověka čeká jejich pravidelný přísun. Cílem obchodníků není zákazníky obdarovat, ale udělat z nich stálé odběratele svého zboží. Vylákají z nich totiž souhlas, který si nahrávají. Časté jsou také nabídky na „zázračné“ potravinové doplňky, u nichž deklarují léčebné účinky. Rozmohl se i telefonický prodej zboží proti koronaviru jako speciálních amuletů nebo nejrůznějších přípravků, jejichž pozitivní účinky nejsou prokázány.

„Spotřebitelé se setkávají i s telefonickým vnucováním smluv o dodávkách energií či účasti v energetických aukcích. Jejich podstatou je souhlas s přihláškou do aukce, v níž má být vybrán nejvýhodnější dodavatel energií. Aukce se však často nekoná. Prodejce za vás jakožto zprostředkovatel uzavře na základě plné moci smlouvu o dodávkách energií,“ doplňuje další příklad obtěžujícího marketingového volání Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Mnozí spotřebitelé již odmítají přijímat hovory, když jim volá neznámé číslo. Důvod je jasný ? nechtějí být zavaleni často pochybnými nabídkami zboží a služeb. Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jako vysoce obtěžující. Jenže když si spotřebitel na takovou praktiku konkrétního obchodníka stěžuje, je dnes téměř nemožné prokázat případné porušení zákona a rovněž jej potrestat. Proto byla připravena novela zákona o elektronických komunikacích, která posiluje postavení českých spotřebitelů. Novelu ještě musí projednat sněmovní hospodářský výbor a následně ve třetím čtení schválit poslanecká sněmovna. Pak ji čeká cesta do senátu.