V domech se společnou anténou může nastat trojí situace. První možností je, že nájemník nemá s pronajímatelem v nájemní smlouvě upraveny takzvané nezbytné služby, které je pronajímatel povinen po dobu nájmu zajišťovat. „V takovém případě má pronajímatel ze zákona povinnost zajistit příjem rozhlasového a televizního vysílání,“ říká Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest, a vysvětluje: „Má se totiž za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu a právě také zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání.“

Druhou, obvyklejší situací je, že nájemník má s pronajímatelem uzavřenou smlouvu, kde jsou upraveny podmínky poskytování služeb spojených s nájmem bytu, a to včetně zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání.

Třetí, méně pravděpodobnou situací je, že nájemník s pronajímatelem se smluvně dohodli tak, že pronajímatel příjem rozhlasového a televizního vysílání nezajišťuje. „Pak je situace jasná, je na nájemci, aby si sám zajistil příjem televizního vysílání, pokud ho chce. Ovšem pouze takovým způsobem, aby nezasahoval do práv pronajímatele, například nedovolenou montáží antény na budovu nebo souvisejícím poškozováním bytu,“ uvádí Petr Šmelhaus.