S výbuchy petard či dělobuchů se zvláště ve větších městech můžeme setkat už od Mikuláše. Některá města i menší obce už proto přikročily k zavedení místní vyhlášky, která používání zábavní pyrotechniky významně omezuje, řada dalších měst takové opatření zvažuje. Pražský magistrát dokonce rozhodl, že nahradí oficiální novoroční ohňostroj video­mappingem. 

Hlukem způsobeným zábavní pyrotechnikou trpí kromě lidí jak domácí, tak i hospodářská a volně žijící zvířata. Síla zvuku některých petard může dosahovat až 120 decibelů, což je srovnatelné s hlukem startujícího letadla. Práh bolesti způsobené hlukem je na úrovni 130 dB. 

Škodliviny ze zábavní pyrotechniky, například sloučeniny kovů, jako je olovo, hliník nebo cín, unikají do ovzduší a negativně ovlivňují jeho kvalitu. Se vzduchem se ve formě malých částeček dostávají do dýchacích cest lidí i zvířat. Například astmatikům hrozí kvůli zplodinám v ovzduší v blízkosti ohňostrojů astmatický záchvat. Při spalování pyrotechniky se může uvolňovat také přízemní ozón, který je pro lidský organismus jedovatý. Záblesky z ohňostrojů zase mohou velmi uškodit epileptikům, u nichž mohou vyvolat epileptický záchvat.

Odpad ze zábavní pyrotechniky zatěžuje města i přírodu. Zvláště po silvestrovských oslavách jsou louky, pole i ulice leckde doslova poseté použitými dělobuchy, rachejtlemi a petardami. Některé z nich ještě nemusí být úplně vyhořelé, takže mohou být nebezpečné pro děti a zvířata.

Pořizování a používání pyrotechniky považuje z výše uvedených důvodů dTest za zbytné a zbytečné. „Apelujeme na spotřebitele, aby se v zájmu ochrany zdraví a životního prostředí těchto ?radovánek? vzdali. Pokud se z nějakého důvodu rozhodnou pyrotechniku použít, doporučujeme jim dodržovat rady, které jsme sestavili se spolupráci s odborníky,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.