dTest: Pojištění schopnosti splácet

Pojištění schopnosti splácet je spojeno s úvěrovými produkty bankovních i nebankovních společností. Jeho účelem je převedení vašeho závazku na bedra pojišťovny v případech, kdy se z důvodu vybraných rizik dostanete do finančních nesnází. Těm většinou předcházejí nepříjemné životní situace, za něž jmenujme například dlouhodobou pracovní neschopnost či invaliditu, které zároveň tvoří stěžejní pilíře zmíněného produktu. Pojistná ochrana pro případ platební neschopnosti dnes běžně doprovází všechny nejrozšířenější typy půjček – od neúčelových spotřebitelských úvěrů až po hypotéky, přičemž výjimkou nejsou ani splátkové prodeje, kreditní karty či úvěry ze stavebního spoření. Uzavřít jej můžete jak u samotné pojišťovny, tak u poskytovatele daného úvěru, čímž si ušetříte návštěvu dalšího finančního ústavu.

Balíček černých scénářů U pojistných produktů jsme si již zvykli na skutečnost, že málokteré pojištění kryje pouze jediné riziko. Ani pojištění schopnosti splácet není v tomto ohledu výjimkou a je nejčastěji tvořeno čtyřmi situacemi, v nichž závazek splácení úvěru přechází (alespoň dočasně) na vrub pojišťovny.

Jsou jimi:

úmrtí
vznik invalidity III. stupně
dlouhodobá pracovní neschopnost
ztráta zaměstnání

Výčet těchto rizik budí u potenciálních dlužníků na první pohled dojem ideálního produktu. K jeho posouzení však nestačí přečíst pouze líbivý letáček se základními informacemi, ale vždy je potřeba řádně prostudovat pojistné podmínky. Jaké nástrahy a úskalí na vás u jednotlivých pojistných událostí ve skutečnosti čekají?

Nejméně obstrukcí bývá u nejzávažnějšího rizika, tedy úmrtí dlužníka. Pokud taková nepříjemná situace skutečně nastane, pojišťovna za vás doplatí nesplacený zůstatek dluhu. V případě vyšších částek úvěrů (například hypoték) a nezaopatřených dětí dlužníka nelze této složce pojistného krytí upřít jistou dávku opodstatněnosti. Avšak i zde narazíte na několik případů, kdy se pojišťovna bude zdráhat váš dluh doplatit. Kamenem úrazu bývají některé příčiny úmrtí, jež nastaly v karenční době – mnohé ústavy budou rozlišovat, zda jste podlehli chronickému srdečnímu onemocnění s počátkem před uzavřením smlouvy, či byla příčinou nešťastné události nahodilá autonehoda. Ačkoliv při uzavírání pojištění nebývá standardní procedurou absolvování lékařské prohlídky, s dotazy či prohlášením týkajícího se vašeho zdravotního stavu určitě počítejte.

Druhým nešťastným, avšak lehce optimističtějším rizikem je vznik invalidity III. stupně. U tohoto krytí se nenechte zmást zkráceným názvem na prodejních materiálech – mnoho pojistitelů na nich uvede pouze pojem „invalidita“ a vy se teprve v pojistných podmínkách dočtete, že nárok na plnění vám vzniká až v případě přiznání třetího, tedy nejvyššího stupně invalidity. Navíc stejně jako u rizika smrti je zde uplatňována karenční lhůta (nejčastěji v délce dvou let), ta se však nevztahuje na invaliditu následkem úrazu. A co se v takovém případě stane s vaším úvěrem? Pojišťovna většinou jeho splácení rozdělí do dvou období – po dobu prvního roku hradí splátky měsíčně, a teprve pokud je vám invalidita přiznána i nadále, doplatí celý nesplacený zůstatek úvěru formou jednorázového pojistného plnění.

U mnoha pojistných produktů se setkáte s pojmem „karenční lhůta“ či „čekací doba“. Oba výrazy mají totožný význam a označují časový úsek ode dne počátku pojištění, po který vám pojišťovna neposkytne pojistné plnění z událostí, které by jinak pojistnými událostmi byly. V praxi to znamená, že pokud se vám něco stane v určitém období následujícím bezprostředně po uzavření smlouvy, nemusí vám pojišťovna nic vyplatit. Omezení se často týká událostí způsobených nepříznivým zdravotním stavem pojištěného a jeho cílem je ochrana pojišťovny před možným zneužitím produktu ze strany klientů.

Rozšířená varianta

Okruh zdravotních rizik uzavírá pojištění dlouhodobé pracovní neschopnosti. To bývá u mnohých pojišťoven často zařazeno již v souboru základních rizik, jiné jej naopak stále považují za nástavbu hodnou tučného příplatku. Ať je zařazení tohoto rizika jakékoliv, v každém případě se u něj opět setkáte s karenční lhůtou, která zcela vylučuje běžné krátkodobé nemoci. Navštíví-li vás tedy například „pouze“ angína, splátkám úvěru neuniknete. Častou čekací dobou bývají dva měsíce. Časové omezení však bývá uplatňováno nejen ze začátku vaší nemoci, většina ústavů má stanoven i maximální počet splátek, kterým vám během nemoci „odlehčí“, přičemž doba hájení nebývá delší než jeden rok. Komplikaci povětšinou znamená i větší počet pracovních neschopností v průběhu kratšího období či případný návrat totožné diagnózy.

Jednoznačně nejlimitovanější a také nejdražší složkou balíčku našeho pojištění bývá riziko ztráty zaměstnání. Značnou restrikci v sobě ukrývá již samotný název – mnoho klientů si pojem „zaměstnání“ vyloží jako pracovní činnost, a ochranu si tak pořídí i v případě, že jsou v pozici OSVČ. Tato skupina osob však zaměstnání ztratit nemůže, a těžko tedy posléze dosáhne na pojistné plnění. Pojištění je tedy primárně určeno zaměstnancům, i když při troše snahy naleznete pojistitele, kteří tuto mezeru na trhu již vyplňují a osobám samostatně výdělečně činným nabízejí alternativní varianty. Ptáte se na výluky tohoto pojistného krytí? Zabírají podstatnou část pojistných podmínek. Jako zaměstnanci většinou musíte mít smlouvu na dobu neurčitou a v předchozím roce být zaměstnáni bez přerušení. Případná změna pracovní pozice u stejného zaměstnavatele či pouhá úprava smlouvy tak může znamenat výluku z plnění. Pozor si dejte také na způsob rozvázání pracovního poměru – na „dobrovolnou“ nezaměstnanost vzniklou ukončením dohodou, výpovědí ze strany zaměstnance, či naopak propuštění z důvodu hrubého porušení pracovní kázně se pojištění také nevztahuje.

Obligátní výluky

Výše jsme si analyzovali mnohá více či méně překvapivá omezení u jednotlivých složek pojistného krytí. Ačkoliv je výčet výluk vždy plně v kompetenci každého pojistitele, a jeho rozsah se tak může od obecných přehledů odlišovat, v rámci vytvoření komplexní představy o pojištění schopnosti splácet se nyní podívejme na další rozšířené výluky, které jsou tentokrát povětšinou společné všem dílčím složkám. Za všechny jmenujme následující:

pojistná událost způsobená pojištěným úmyslně, včetně jednání pod vlivem návykových látek a aktivit vykazujících znaky sebepoškozování
pojistná událost vzniklá v souvislosti s trestnou činností (například zraníte-li se při páchání trestného činu)
pojistná událost způsobená provozováním adrenalinových či profesionálně vykonávaných sportů a zábavních aktivit
pojistná událost vzniklá důsledkem vybraných katastrof (jaderné záření, vojenské nepokoje či teroristické útoky)

Počítejte s námi

Cena za klidnější spánek v období zadlužení bývá relativně vysoká. Odráží se v ní nejen skladba rizik (tedy situací, vůči nimž jste pojištění), ale také veškeré parametry vašeho úvěru. Kolik tedy zaplatíte například v případě hypotéky na dva milióny? Podívejte se na náš modelový příklad.

Modelový příklad
Výše hypotečního úvěru: dva milióny korun
hodnota zajištění: 80 %
doba splatnosti: 20 let
délka fixace: 5 let
krytí všech rizik: rozšířená varianta
Výše měsíční splátky úvěru: 9500 Kč
Pojistné (měsíčně): 8,5 % z celkové měsíční splátky úvěru (jistina plus úrok), tedy 808 Kč
Celková výše pojistného: 193 920 Kč
(výpočet 808 Kč × 12 měsíců × 20 let)

Jen za pojištění po dobu splácení úvěru tedy zaplatíte téměř dvě stě tisíc korun. Připadá-li vám tato služba příliš nákladná, zamyslete se, zda již nemáte uzavřeno třeba životní pojištění. To totiž představuje k pojištění schopnosti splácet alternativu, neboť kromě rizik smrti a invalidity pojištěného umí často pokrýt také pracovní neschopnost. Možná tedy postačí vaše stávající pojistné částky vzhledem k parametrům úvěru pouze upravit a vyhnout se tak mnohým nevýhodným nabídkám falešného pocitu jistoty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.