95 % světové produkce rýže pochází z Asie, kde je zdrojem obživy zhruba dvou miliard osob. Vyváží se zejména z Indie, Číny a Bangladéše. Nejrozšířenější je metoda pěstování ve vodě a pro sklizeň jednoho kilogramu rýže se spotřebuje 3000 až 5000 l vody. V mnoha oblastech je třeba hladinu vody soustavně udržovat a doplňovat, zatímco jinde půda vysychá a zvyšuje se v ní obsah soli. Důsledkem této činnosti je omezený přístup obyvatelstva k pitným zdrojům a vzrůstající použití hnojiv a pesticidů kvůli zhoršené kvalitě půdy.

Basmati patří k dlouhozrnným druhům rýže. Má charakteristické aroma a je považována za zvláště ušlechtilou. Vesničané z oblasti Paňdžáb, rozprostírající se v Indii a Pákistánu pod Himalájem, ji pěstují již celá staletí. Jelikož se jedná o drahou rýži, konzumují ji velmi málo a většina basmati se vyváží. Aby zabránila jejímu míchání s levnějšími druhy, vydala Velká Británie, jejímiž koloniemi Indie a Pákistán byly, oficiální seznam požadavků zaručujících její kvalitu. V něm je zmíněno také patnáct oblastí, z nichž rýže považována za originální basmati pochází. Finální výrobek smí obsahovat 7 % příměsí.

Přestože se jedná o dražší produkt, každý druhý z patnácti vzorků rýže basmati v testu rakouské spotřebitelské organizace VKI náročným požadavkům britského dokumentu neobstálo. Hlavními vadami byl obsah znečišťujících látek, množství rýžových příměsi a zatuchlá chuť.