Energošmejdi se neštítí použit jakoukoliv lest, aby z důvěřivých spotřebitelů vymámili podpis nové smlouvy nebo alespoň předložení té stávající nebo třeba vyúčtování, ze kterých si opíšou potřebné údaje pro uzavření jiné smlouvy, a poté jednoduše zfalšují podpis na smlouvě o dodávkách energií či přihlášce do aukce energií. Tito energošmejdi se jako zástupci dodavatelů energií či pořadatelé pochybných energetických aukcí ke spotřebitelům dostavují především osobně, když zazvoní na jejich zvonek, případně jim volají. Využívají přitom i toho, že lidem připadá problematika dodávek energií složitá. Často nemají přehled ani o tom, kdo je jejich dodavatelem energií, pletou si pojmy jako dodavatel či distributor nebo nedokážou posoudit, zda cena, kterou aktuálně platí za spotřebované energie, je či není výhodná.

Při osobním setkání někteří spotřebitelé snadno podlehnou mile se usmívajícímu podomnímu obchodníkovi, který si s nimi u kávy popovídá nejen o dodávkách energií, ale i o životě obecně. „Ovšem pokud to nejde po dobrém, může obchodník zvolit nátlakové metody. Například předstírá, že je uražen nedůvěrou spotřebitele, snaží se v něm vzbudit pocit viny nebo studu, takže spotřebitel nakonec podlehne a podepíše dokumenty, z nichž se později vyklube nevýhodná smlouva o dodávkách energií nebo přihláška do aukce,“ popisuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Případně spotřebitel poskytne obchodníkovi informace či stávající smlouvu nebo vyúčtování a ten je využije k uzavření nové smlouvy, případně přihlášky bez vědomí spotřebitele.“

Co se týče uzavírání smlouvy po telefonu, zde může být spotřebitel manipulován k uzavření smlouvy sérií vhodně formulovaných dotazů, až nakonec odpoví ano na někdy úmyslně zmatečně položenou či triviální otázku. Byly zaznamenány i případy, kdy byl hovor účelově sestříhán tak, aby to vypadalo, že spotřebitel smlouvu uzavřel, ačkoliv tak ve skutečnosti neučinil.