Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
Nedávno pronesl prezident Ruské federace Vladimir Putin každoroční bilanční projev o stavu své země. Vzhledem k okolnostem, především kolem krize na Ukrajině a zahraničněpolitickému tření mezi Ruskem, USA a EU, byl projev sledován ještě ostřeji než kdykoli před tím.
Pro ParlamentníListy.cz to komentují dva odborníci na poli zahraničněpolitické problematiky, exministr ve vládě Miloše Zemana a někdejší velvyslanec v Kyjevě i Moskvě Jaroslav Bašta a exministr zahraničních věcí a nyní šéf soukromé Diplomatické akademie Cyril Svoboda.
- Více z Putinova projevu ZDE
- Celý projev v angličtině a v ruštině
Jaroslav Bašta vnímá Putinovo poselství jako zásadní projev. „Ruští novináři na to reagovali trochu s nadhledem, ale zároveň s reminiscencí na minulost, takže jeho vystoupení nazvali ‚Prosincovými tezemi‘, což je odvolávka na Leninovy teze, kdy přijel vlakem a nakonec vyvolal Říjnovou revoluci. Do té doby se bolševikům do revoluce nechtělo, byli spokojeni s demokratickou Kerenského vládou, s níž spolupracovali. Takže důvod, proč je tento Putinův projev tak zásadní, není v mezinárodních otázkách, ale byl to projev zaměřený dovnitř, na Rusko samotné. Mezinárodní vztahy představovaly hluboký podtext, kdy řekl, že zůstali sami, jejich dřívější partneři a téměř přátelé se změnili v nepřátele, kteří jim chtějí udělat to, o co se už pokoušel Hitler, čili zničit Rusko a zahnat je za Ural. Takže jim nezbývá nic jiného, než se spolehnout sami na sebe,“ uvádí.
Bašta také v Putinově poselství sledoval četnost důležitých slov. V projevu podle něj celkem sedmapadesátkrát zaznělo slovo Rusko a šestadvacetkrát slovo ekonomika. „Pokud jde o ekonomiku, byly to dvě roviny typické pro Putinovu ekonomickou politiku, tj. liberalizace s tím, že bude platit amnestie pro návrat kapitálu do země, a za další slíbil, že se čtyři roky nebude hýbat s daněmi. Myslím, že my bychom něco podobného potřebovali také,“ doporučuje diplomat.
Za největší nebezpečí pro Rusko označil Vladimir Putin korupci, kterou dokonce srovnal s terorismem, čímž podle Bašty ukázal na nesmírně důležitou věc nejen z pohledu Ruska, ale i USA, Ukrajiny a České republiky. „Poukázal na to, že největší korupce ve státních zakázkách je v obranném průmyslu. Zdůraznil, že u některých zakázek došlo k předražení až jedenáctkrát,“ uvádí někdejší politik a diplomat Jaroslav Bašta.
Ten dále podotýká, že sice ruský prezident odmítl nové závody ve zbrojení, ale mezi řádky sdělil, proč se jich Rusko účastnit nemusí. „Podsunul, že v tom už mají dostatečný náskok,“ sděluje pro server ParlamentníchListů.cz.
„Za majstrštyk ruské propagandy jsem považoval, když Putin Krym přirovnal ke Chrámové hoře v Jeruzalémě, a tím pádem je povinností každého pravoslavného Rusa Krym hájit,“ konstatuje Bašta.
Fotogalerie: - Vysílejte pravdu
"Tento stát je v rozkladu," říká často Andrej Babiš. Co vy na to?Anketa
Bylo v Putinově poselství něco překvapujícího? „Ano. Našel jsem si srovnání frekvencí slov v projevu a tam se ukázalo, že zřejmě není žádný problém uvnitř Ruska. V minulém projevu používal slovo moc nebo věci, které se týkaly vnitřní politiky hledání východisek, boje o moc a podobně čtrnáctkrát, zatímco teď asi dvakrát. Tento jeho projev vycházel z toho, že uvnitř Ruska je to srovnané. Navíc nenapadal Ukrajinu ani další východoevropské státy za nepřízeň k Rusku, jen o nich říkal, že jsou to loutky, které vodí Spojené státy. O Ukrajině mluvil jako o bratrské zemi a o Ukrajincích jako o bratrském národě,“ připomíná politik a diplomat.
Cyrila Svobodu v projevu nic nepřekvapilo. „Ten projev beru v obecném vyznění jako zprávu do Ruska, ale i mimo Rusko a to, že Rusko je silné a z nastalé situace, která je těžká, vyjde neporaženo. Zároveň tam byly další dvě zprávy. Za prvé, že prezident Putin připomněl sedmdesáté výročí Velké vlastenecké války a to, že ani Hitlerovi se nepodařilo porazit Sovětský svaz, čímž chtěl podle mě sdělit světu, že kdyby bylo ještě hůře, stejně to nemá smysl, protože Rusko nelze porazit ani většími sankcemi nebo něčím podobným. V pasáži, kde mluvil o větší otevřenosti podnikání zejména, co se týká středních podniků, chtěl ukázat Rusku a světu, že se nabízí vstřícná cesta, která má vést k růstu Ruska. Takto jsem já četl obecné poselství toho projevu,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz.
Podle jeho slov bylo Putinovo poselství i potvrzením, že se prezidentům přístup měnit nebude, Rusko bude pevné a nehodlá nic měnit v nastoupené cestě. „Možná nový prvek byl symbolický křesťanský odkaz, který se týkal Krymu. To byl argument, který jsem viděl poprvé. Dosud jsem nikde nečetl, že by se Krym považoval za místo posvátné z hlediska křesťanského tak, jak to zmínil prezident Putin. To jsem od něho slyšel poprvé,“ upozorňuje exministr zahraničí podobně jako Jaroslav Bašta na zmínku o posvátnosti Krymu z hlediska pravoslaví.
Fotogalerie: - Rychlý protest proti Zemanovi
Jaký plat by podle vás měl pobírat poslanec?Anketa
Cyril Svoboda dále míní, že naděje Západu, že se něco v ruském přístupu k ukrajinské krizi změní jen díky postupu času a trvání sankcí, jsou nereálné. „Nejsilnější sdělení bylo v tom, že politika prezidenta Putina má obrovskou podporu v Rusku, a to říkám navzdory všem komplikacím, které dnes v Rusku jsou. A je to něco, co máme vzít velmi vážně a máme uvažovat o tom, jak postupovat v dialogu a jednání v řešení především ukrajinské krize, protože se ukazuje, že Rusko je připraveno přinést ještě hodně ‚obětí‘ a unést víc, aniž by měnilo svůj postoj. Takže čekat na to, že se jen během času něco změní, je podle mě málo reálné. A Ukrajina potřebuje řešení teď, ne za patnáct let, protože je v těžké situaci a žádné čekání na to, že běh času vyřeší situaci, nemá smysl. Nevyřeší,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda.
Exministr Zemanovy vlády a někdejší velvyslanec na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta okomentoval ještě dvě záležitosti, které po Putinově proslovu následovaly. Jde o návštěvu prezidenta Ruské federace v Turecku a nečekané setkání hlavy ruského státu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem na moskevském letišti Vnukovo.
Cestu Vladimira Putina do Turecka vnímá Bašta jako praktickou realizaci tezí, které zazněly v jeho obsáhlém bilančním projevu. „Nejdůležitější z toho bude rozhodnutí o stavbě plynovodu pod dnem Černého moře, který půjde zatím někam na turecko-řecké hranice. To vnímám jako nejdůležitější moment, protože v tomto případě k obejití Ukrajiny nakonec dojde přes veškerou snahu, kterou má Evropská unie, Ukrajina a Spojené státy,“ je přesvědčen Bašta.
„Nenadálá návštěva prezidenta Hollanda v Moskvě, kdy si odskočil z kazašské Astany na setkání na letišti, tam jde samozřejmě o spor o lodě Mistral a v tomto případě o první dvě lodě Vladivostok a Sevastopol. Nechci příliš předjímat, ale myslím si, že Francie začne zase svoji klasickou politiku, kdy bude preferovat především své zájmy. Tím mám na mysli to, co se pak bude odehrávat ve vztahu k sankcím,“ naznačuje Jaroslav Bašta, že se předání Mistralů nakonec uskuteční.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
