Svetozár Plesnik do Kazachstánu vyjel spolu s několika dalšími zahraničními novináři. „Kazachstán a město Astana jsou skutečně pozoruhodné. Město je moderní, obchody plné zboží podobného jako u nás, lidé se však zdají být tak nějak více v pohodě. V době, kdy se konaly prezidentské volby, které jsou v Kazachstánu pouhý jeden den, ale bylo viditelné, že se město částečně – na rozdíl od jiných dnů – vylidnilo. Jak by také ne, když účast u voleb byla více než 90procentní. Jelikož je v Kazachstánu zhruba devět a půl milionu oprávněných voličů, tvořily se před volebními místnostmi fronty,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Plesnik.
Psali jsme:
Vzhledem k tomu, o kolik procent nižší bývá volební účast v jiných zemích světa, panuje obecně podezření o tom, zda v Kazachstánu opravdu probíhají volby demokratickou formou. Nutno však dodat, že jasný důkaz nikdo dosud předložit nedokázal. A to i přesto, že podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ani tyto volby v Kazachstánu svobodné nebyly.
Prezident, který vládne zemi více než dvě desítky let, vzbuzuje otazníky i obavy
Nursultan Nazarbajev vládne středoasijskému Kazachstánu nepřetržitě už od konce roku 1991. V posledních volbách na konci dubna, které měl možnost vidět právě i Svetozár Plesnik, obdržel 97,7 procenta hlasů voličů. Možná i proto se o hlavě této země hovoří v rámci mezinárodních vztahů spíše jako o autoritářském prezidentovi.
Fotogalerie: - Kazachstán-Astana
„Víte, oni ho ale, jak jsem měl možnost hovořit s některými místními občany, mají lidé rádi. Uvědomují si, jak pomohl například právě Astanu zdokonalit v moderní pulzující město. Věří také tomu, že to je zásluhou prezidenta, že jim stoupá v posledních letech výrazně průměrný plat. Ten byl v roce 2009 kolem 70 tisíc tenge (jedno euro je cca 200 tenge), nyní už je průměrně kolem 125 tisíc tenge – a to nezahrnuje profese, jako je například bankovnictví, tam je to ještě zhruba o 60 tisíc více,“ popsal místní poměry Plesnik. Jak přiznal, s jakýmikoli státními úředníky se mu však za celou dobu pobytu hovořit nepodařilo – neměli zájem se bavit s cizinci, a tím méně s novináři. „Domnívám se ale, že podobný postoj zaujímají státní úředníci téměř na celém světě, nevidím v tom nic mimořádného,“ poznamenal k tomu Plesnik.
Prezident musí složit zkoušku z obou úředních jazyků
Poukázal však ještě na další postřeh, který ho při cestě a pozorování toho, jak se volí přímou volbou hlava státu jinde, zaujal. „V Kazachstánu jsou úředními jazyky ruština a kazachština. Kandidát na prezidenta musí složit zkoušky, které jsou poměrně náročné, z obou jazyků. I to může pak někoho, kdo by se o tento post chtěl ucházet, částečně handicapovat. Přesto se domnívám, že je takový postup správný,“ konstatoval dále ve svém vzpomínání na nedávnou cestu Svetozár Plesnik.
Psali jsme:
Ten, jak prozradil ParlamentnímListům.cz, zaznamenal také to, že po oznámení výsledků voleb přišly jako první blahopřejné telegramy jak z USA, tak i z Ruské federace. „Zdá se, že mezi nimi a oběma světovými velmocemi panují – i přes všechny ty šumy – které občas zaznamenává veřejnost v médiích – velmi dobré vztahy,“ domnívá se Plesnik.
Gratulace přicházely z celého světa. Pozorovatelé OBSE však nadšením nehýřili
Nutno dodat, že k vítězství Nazarbajeva vyslal gratulaci i český prezident Miloš Zeman. „Vaše opětovné vítězství je znamením hluboké důvěry, kterou ve Vás mají kazachstánští občané,“ napsal.
Jak již však bylo zmíněno výše, podle OBSE kazachští voliči měli jen omezenou možnost výběru kandidátů (ti získali jen velmi nízké procento hlasů), protože skutečná opozice v Kazachstánu neexistuje a svoboda projevu je omezena. Nazarbajev se tedy podle pozorovatelů OBSE drží u moci nedemokratickými zákony, potíráním opozice a miliardovými zisky z prodeje těžebních práv.
„Voliči neměli skutečnou možnost výběru kandidátů a svoboda projevu byla vystavena významným omezením stejně jako působení novinářů,“ uvedla proto ve svém prohlášení v závěru voleb vedoucí mise pozorovatelů OBSE Cornelia Jonkerová. Pravdou je, že opozice do volebního souboje nevyslala žádného svého kandidáta. O zbytek hlasů se podělili dva další uchazeči o prezidentský post. Komunistický kandidát Turgun Syzdykov a odborářský předák Abilgazi Kusainov ale byli považováni za stoupence čtyřiasedmdesátiletého Nazarbajeva.
Rychle rostoucí ekonomika Kazachstánu je příslibem
Kazachstán je největší (postsovětskou) zemí Centrálněasijského regionu. Podle odhadu ekonomů z Bloombergu země patří mezi 20 nejrychleji rostoucích ekonomik rozvinutých trhů v roce 2015 a je na 11. místě. Ale v současné době Kazachstán jako většina států prožívá velký tlak na státní hospodářství.
Na jedné straně je to způsobeno pokračující světovou krizí. V návaznosti na to, že Kazachstán je dodavatelem ropy a kovů, země zaznamenává velké ztráty kvůli poklesu cen za tyto komodity. A pak je tu zhoršení hospodářské situace spjaté s tzv. ruským faktorem: hospodářství obou zemí jsou silně propojená. Sankce proti Moskvě a pokles tempa růstu ruského hospodářství zpomalují rozvoj Kazachstánu. Přesto – na rozdíl od běloruského Minsku – Astana (hlavní město Kazachstánu) nepřemýšlí o vystoupení z Euroasijského ekonomického společenství (EEU).
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
