Ve vystoupení i dalších hostů zazněly však někdy až úsměvné historky, které v roce 1990 při cestě Václava Havla do Izraele, zažili. Seminář se uskutečnil v Knihovně Václava Havla, aby tuto historickou cestu do židovského státu připomněl. Nutno dodat, že Havel byl tak zcela prvním lídrem postkomunistické země, který Izrael po roce 1989 navštívil. V Jeruzalémě pak pronesl svůj slavný projev Kafka a moje prezidentství.
Fotogalerie: - První cesta do Izraele
Slovenský politik Milan Kňažko při této vzpomínané cestě promluvil o nutnosti dodržování lidských práv, které pokládal, jak přiznává i nyní po 25 letech, i v době transformace prostředí značné části světa (pádem komunismu), za důležité.
Psali jsme:
Že Havel nic tak významného neudělal? Omyl. A dokonce to zvládl i se svým vlastním plnicím perem, říká Kňažko
„Víte, objevily se tenkrát, podobně jako dnes, hlasy, že vlastně Havel nic tak významného neudělal. A zejména v souvislosti s jeho zahraničními cestami. Já, jako politický recidivista, nechci nikoho urazit, ani se jakkoli vměšovat do záležitostí jiných zemí, ale musím říct, že nikdo z dalších politiků už nikdy neudělal tolik pro mezinárodní vztahy jako právě Havel. A navíc to zvládl dokonce i s vlastním plnicím perem,“ rýpl si Kňažko do události, která je spojována s Václavem Klausem.
Připomněl však, že změnami v roce 1989 a tím, jak se jich Havel chopil, začala prostě nová etapa. „Snad se nikdy nebude opakovat situace, která by opět dovedla lidi k tomu, aby vyvolali revoluci,“ vyjádřil přání Kňažko. Doplnil pak však i on svoji zkušenost z cesty do Izraele, která vyvolala v současné době u přítomných lidí v sále již jen úsměvy.
Pomeranče pro dobytek? Neuvěřitelné, přesto možné
„V minulém režimu jsme měli všichni spojenou vůni pomeranče s Vánocemi nebo nějakými svátky. Kdo je měl častěji, musel být zřejmě vedoucím obchodu Ovoce a zelenina. A teď si vezměte, že jsme jen pár měsíců poté, co se tyto podmínky změnily, přijeli do izraelského kibucu a tam všude ty pomeranče voněly! Když jsme se ptali, co tam s nimi v takovém množství dělají, dozvěděli jsme se něco neuvěřitelného – že těmi pomeranči krmí v kibucech dobytek. Že čtvrtina stravy toho dobytka jsou právě ty pro nás tak donedávna vzácné pomeranče,“ zavzpomínal dále Kňažko během diskusního odpoledne, které bylo součástí cyklu Knihovny VH Cesta zpět na mapu světa.
Psali jsme:
Spolupořadatelem semináře bylo velvyslanectví Státu Izrael v ČR – i proto byl přístup na něj v poněkud odlišném bezpečnostním režimu. Mimo jiné se ho zúčastnil totiž také velvyslanec Gary Koren, který Havlovi též vysekl poklonu. „Odkaz prvního porevoučního prezidenta Československa je v Izraeli velmi silně zakořeněný, na jeho přátelství nikdy nezapomeneme. Vážíme si proto spolupráce s Knihovnou Václava Havla. Zároveň pracujeme i na konkrétních projektech v Izraeli, které uctí výjimečnou osobnost Václava Havla,“ uvedl Gary Koren.
Když prezidenta hlídá Mossad, není radno si zahrávat…
Ovšem během semináře nešlo jen o oficiality a formality, jak už bylo naznačeno výše. Vzpomínalo se i na příhody, které se pohybovaly doslova na hranici mezi životem a smrtí a o kterých se ve své době mluvit asi ani nemohlo. Na světlo světa je vytáhl Alexandr Vondra (ODS). A souviselo to opět s tím nadšením a domněnkou, že změny, které byly nastoleny, budou umožňovat skály přenášet.
„V rámci té myšlenky zasadit se o mír na Blízkém východě se Václav Havel rozhodl, že navštíví také Egypt. A protože nezůstalo jen u myšlenky, vyrazil tam dopředu bezpečnostní tým na prozkoumání terénu spolu s protokoláři. V ochrance Havla byl tehdy Mirek Kvašňák, syn známého sportovce. Měl rád legraci, takže si koupil v Egyptě arabský šátek, který tam používají muži jako pokrývku hlavy, stejně tak i kompletní místní oblečení. Bohužel se rozhodl, že tím ohromí i Havla, který byl ubytován ve slavném izraelském hotelu. Když k němu vběhl takto oblečený a on ho vystrčil na chodbu, bylo otázkou vteřin, které Kvašňáka dělily mezi životem a smrtí. Havla totiž na té chodbě hlídali členové Mossadu a ti okamžitě tasili zbraně. Dobře to dopadlo, jak víme. Ale i takovéto věci jsme zažili a dneska se jim můžeme už jen smát,“ prozradil Vondra.
Vážně pak však dodal, že je škoda, že si málokdo nyní uvědomuje, jak důležité bylo ono období k vytváření nové geopolitické architektury světa. „Ta cesta byla jedna radost, většina z nás se do Izraele podívala poprvé v životě – ještě pár měsíců předtím by to nikoho ani nenapadlo, že se to může uskutečnit,“ řekl bývalý ministr zahraničí a také obrany. Připomněl pak i to, že Havel ve svém novoročním prezidentském projevu v roce 1990 uvedl tři věci, které pokládal za důležité v rámci mezinárodních vztahů: setkat se s dalajlámou, s papežem a obnovit izraelsko-české diplomatické vztahy.
Psali jsme:
„Jak se ukazuje, tak právě ten poslední krok je nyní snad jediný, který nikdo nezpochybňuje. A česká společnost ho přijímá i napříč politickým spektrem. Možná by to stálo i za studii. Já se nyní třeba i s Milošem Zemanem můžu přít o ledasčem, ale v tomto směru se shodujeme,“ uvedl ještě Vondra.
Michael Žantovský v roli moderátora
Seminář ve formě panelové diskuse měl dvě části. První z nich byl, jak ParlamentníListy.cz výše popsaly, ohlédnutím za historickým obnovením styků a cestou samotnou. Moderoval ji Michael Žantovský. Druhý panel se zabýval současnými česko-izraelskými vztahy v kontextu odkazu Václava Havla, jeho moderátorem byl Tomáš Pojar.
Mimo představitele české politické scény, na události před dvaceti pěti lety v Praze exkluzivně zavzpomínal také bývalý izraelský ministr zahraničních věcí Moše Arens a první velvyslanec v Praze po roce 1989 Joel Šer. Akuální diplomatické otázky se pokusil zanalyzovat profesor politologie z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Šlomo Avineri.
Utužení vztahů i neformální cestou
Závěrem dodejme, že úzké vztahy mezi Čechy a Izraelci se tradičně odrážely hlavně v kulturní oblasti. V den konání semináře a připomínky resuscitace česko-izraelských vztahů proto zahrály na společném koncertě legendy českého undergroundu Garage a jejich izraelský protějšek, kapela Malox ve Vinohradském pivovaru.
Asi není třeba detailně rozebírat to, že v minulém režimu mělo Československo se státem Izrael přerušené diplomatické vztahy. Jejich obnovení se stalo dalším krokem, který Čechy a Slováky vrátil v roce 1990 do skupiny demokratických zemí.
ČSSR tak díky Havlově osobní iniciativě mohlo navázat na demokratickou tradici česko-izraelských vztahů, jejíž pevné základy položil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Mezi tématy tehdejších diskusí při návštěvě Izraele mezi Havlem a izraelským prezidentem Chaimem Herzogem bylo i možné umístění mírových jednání mezi Izraelci a Palestinci do Prahy a exil sovětských Židů přes Československo. Návštěva prezidenta Havla byla spojená také s historicky prvním celosvětovým setkáním Židů pocházejících z Československa.
Václav Havel se k Izraeli vracel i ve svém post-prezidentském období. V roce 2010 se stal jedním z mluvčích celosvětové kampaně Iniciativy přátel Izraele, vedené bývalým španělským premiérem José Maríou Aznarem a zaměřené proti snahám bojkotovat židovský stát.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
