Důvod je z hlediska jejího vyjádření prostý. Podle Ústavy České republiky podléhá rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil schválení obou komor parlamentu. Vláda může rozhodnout o vyslání ozbrojených sil na šedesát dnů jen v přesně Ústavou vymezených případech, tedy pro pomoc při záchranných pracích při živelných pohromách, průmyslových a ekologických haváriích.
"Žádný z těchto důvodů nelze vztáhnout na případ týkající se vnitrostátních politických problémů a jednání o platech lékařů na Slovensku. Navíc i v případě, že by relevantní Ústavou definovaný důvod pro rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil na území cizího státu byl, musí vláda neprodleně informovat parlament," míní Gajdůšková.
"Příště by to nemuseli být vojenští lékaři, ale bojové jednotky, které vláda bez zábran vyšle do sousední země na pozvání vlády proti jejím občanům. Tak jako přišla Praze „pomoci" sovětská vojska v srpnu 68. Analogie je naprosto zřejmá a až mrazí z toho, že se Nečasova vláda k něčemu takovému propůjčí," doplňuje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
