Sportovci pilně trénují, městské úřady uklízejí a stavbaři dokončují olympijský areál ve východním Londýně. Hry tu tedy budou, avšak otázka je, jak to bude dál s chlebem, přinejmenším v tom Řecku. To totiž momentálně symbolizuje zcela něco jiného, totiž selhání až po uši, tedy stopadesáti procenty HDP zadluženého „státu blahobytu“ kvůli populismu jeho vůdců. To ostatně jen v poněkud menší míře prováděly populistické elity ve většině zemí Evropy a Řecko je jen extrémním příkladem toho, kam až to může vést, tedy k bankrotu.

Po nedávných volbách, kdy opasky si utahující obyvatelstvo řeklo jasně vládním stranám, že má dost zbídačování v zájmu záchrany členství země v eurozóně – tedy systému jednotné měny, kam se Athény dostaly jen díky zfalšování finančních statistik – a volilo extrémisty. Včera ovšem už druhá politická strana, tentokrát extrémně levicová Syriza, vzdala pokus o sestavení vlády a dnes byla řada na další straně v pořadí, tedy sociálních demokratech strany Pasok.

Experti ovšem prohlašovali, že i ta to brzy vzdá a prezident Papulias bude jmenovat úřednickou vládu, která povede zemi do dalších voleb. Nikdo ovšem zatím nedokázal vysvětlit, co bude dál s Řeckem, kdyby v oněch nových volbách dopadly výsledky stejně, či ještě hůř a extremisté by sestavili vládu, a jak prohlašují, odmítli by dohody s Evropskou unií.