Ani po více než dvaceti letech nedá ekonom Tomáš Ježek dopustit na kupónovou privatizaci, na jejímž zrodu a realizaci se podílel nejprve jako ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci a v letech 1992 až 96 jako předseda Fondu národního majetku ČR. Čtyři roky pracoval v Komisi pro cenné papíry. V roce 1989 spoluzakládal ODA, za jejíhož nástupce považuje TOP 09. Od roku 1996 vyučuje na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.

Vaše jméno je úzce spojováno s transformačním procesem devadesátých let a především s kupónovou privatizací. Zastánci ji považují za geniální, kritici za šílený experiment. Čím je s odstupem let pro vás?

Nápad to byl geniální. Samotná kupónová privatizace, tedy proces výměny kupónů za akcie dopadl velmi přesně a bezchybně. Já měl v tom procesu na starosti nabídkovou stránku, to znamená transformaci státních podniků na akciové společnosti a jejich přípravu na kupónovou privatizaci. Veřejnost nedokáže dobře rozlišovat, že kupónová privatizace bylo něco, co nastartovalo kapitálový trh.

Ale co nedopadlo dobře, to bylo to období po kupónové privatizaci. Nejvíc mě mrzí zkažený zákon o investičních  společnostech a fondech. Zakladatelům fondů bylo dáno právo nakládat s majetkem spravovaným jako se svým vlastním. Bylo tak porušeno kánonické pravidlo, že majetek spravovaný musí být oddělen od svého správce. Slušné fondy to věděly, že se to alespoň v interním účetnictví musí od sebe oddělit, a dělaly to. Ty ostatní toho zneužívaly -  z toho jsou dnes ti boháči.