Podle Klimeše se církvím vrací příliš mnoho. Vychází z poměru, že zatímco v roce 1950 zastupovaly církve 95 procent populace, přičemž katolíků bylo 77 procent, dnes je katolíků mezi Čechy asi desetina. "Myslím, že by církev měla dostat z bývalého majetku poměrnou část, tedy v návrhu má připadat 75 miliard na katolíky, z toho poměrná část je 10 miliard korun," navrhuje Klimeš. jako psycholog se obává, že restituce posílí averzi většiny národa k církvím.

"Nevím, jestli by bylo moudré dělat nějaké propočty, to mi jako věřícímu přijde podivné. Mně na vyrovnání s církvemi, na tom zákonu, vadí, že vůbec nemyslí na budoucnost," odmítá myšlenku stanovit výši restitucí podle počtu věřících poslanec ČSSD František Bublan. Někdejší katolický disident v zákoně zcela postrádá vyrovnání morální.

"Místo něj je ze zákona cítit snaha postavit církve do pozice podnikatelských subjektů, které dostanou majetek a mohou si s ním nakládat, jak chtějí. Tedy se buď samy uživit, nebo zkrachovat, po případě se nechat vytunelovat. To je špatně. Vztah mezi státem a církvemi by se bořit neměl. Ve většině evropských zemí církve dostávají dotace, stát platí duchovní a přispívá na činnost. Toto zmizí a naši následovníci stejně budou řešit daňové asignace. Tedy že věřící odvedou část svých daní nikoliv státu, ale církvi, pokud se proto člověk rozhodne," předpovídá Bublan.