Po zhlédnutí diskusního pořadu Michaely Jílkové Máte slovo na téma sKaret je mi bídně. Občannepolitik musí být znechucen. Mám pocit, že exministr Drábek už je posledním Mohykánem ve filmu s názvem „Jepičí život sKarty“. Na pomoc mu sice byli přizváni projektový manager sKaret Schwarz a mladičký student Zajíček, ovšem nebyli to ti správní hráči s přesvědčivými argumenty. Naopak, nad mnohými výroky těchto pánů zůstává člověku rozum stát. Pan Schwarz například divákovi sdělil, že za každou platbu z účtu se platí poplatek, kdežto v případě sKarty je to zdarma. Neví snad o tom, že mnohé bankovní domy nabízí pohyb na účtu zdarma? Od pana exministra jsme se zase dozvěděli, jak bude situace ideální, až si všichni občané, pobírající sociální dávky od státu, převezmou své kartičky. Úřednice na úřadu práce je prý identifikují rychleji než teď. Ovšem budou k tomu třeba čtečky, které budou pravda něco stát. Krom toho peníze na účtu k sKartě nejsou exekuovatelné. Mimochodem, není to diskriminace těch, co sKartu odmítli?

Když pominu fakt, že exministr Drábek nebyl zřejmě poučen o tom, že skákat do řeči je neslušné, musím konstatovat, že se stydím, že jsem koaliční poslankyní a tudíž svým způsobem nesu spoluzodpovědnost za tak nevyvedený projekt, jakým sKarta bezesporu je. Úmysl byl na počátku dobrý (zabraňme zneužívání dávek a zjednodušme byrokratické postupy), výsledek je však tristní.