„Amnestie je akt milosrdenství, akt dobré vůle. To se ovšem mezi prostým lidem moc nenosí. Lidé spíše milují nejrůznější exekuce. Kdyby existovaly veřejné popravy, dozajista by bylo plno,“ myslí si Štěpánek. Svůj názor opírá o nedalekou historii – kdyby nebylo amnestie, řada bývalých politických vězňů by dle jeho slov v komunistických kriminálech hnila o řadu let déle.

Klaus přitom podle jeho názoru rozhodně nepatří mezi hlupáky, a proto musel s odmítavou reakcí veřejností počítat. Přesto sebral odvahu jít proti proudu, což jak spisovatel poznamenává, dokáží jen velcí státníci. „Političtí trpaslíci naopak nastaví větru záda a nechají se nést,“ poznamenal. Váží si proto i ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který amnestii hájí, ač ví, že tím ztrácí přízeň. „Nepřekvapuje mě naopak, že jsem v posledních dnech nikde nespatřil tvář spolupodepsaného předsedy vlády Petra Nečase,“ dodává.