Politici a politologové společně: Teče do bot. Jak zachránit důvěru ve strany?

05.07.2012 21:06 | Zprávy
autor: Pavel Kozdera

Na středeční konferenci Centra pro sociálně tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA) se politologové a politici společně zamýšleli, zda mohou ještě politické strany reprezentovat zájmy lidí, případně jak se mají reformovat, aby do budoucna obstály.

Politici a politologové společně: Teče do bot. Jak zachránit důvěru ve strany?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petra Kolínská (SZ)

Pozvání mezi panelisty přijala místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská, politolog FFUK Jiří Koubek, člen iniciativy ProAlt Ondřej Lánský a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Diskusi moderoval politolog Vít Klepárník. Ten hned  v úvodním proslovu zdůraznil nosné téma diskuse a pomohl si výsledkem významného průzkumu veřejného mínění. „Před dvaceti lety jsme žili v očekávání, že liberální demokracie se prosadí jako univerzální model demokratického uspořádání, ale po dvaceti letech se střetáváme s překvapivým výzkumem, v němž 80 procent respondentů tvrdí, že strany jsou zbytečné, že politikové nereprezentují zájmy lidí atp,“ dotázal se Koubka.

Politolog si však nebyl jist, že došlo k tak radikální změně. „Kořeny diskreditace jsou starší... Každý režim od starého Rakouska nanášel určitou vrstvu politické kultury, která přispěla k antistranictví,“ vysvětlil. Co se však podle Koubka nyní mění je povaha stran. „Politolog Herbert Kitschelt rozlišuje čtyři typy stran. Zda mají program i organizaci, případně jedno z toho, případně nic. Ty, co mají obojí, jsou programatické, ty bez organizace jsou protostrany, ty, co mají jen organizaci, jsou klientelistické a ty, co nemají nic, jsou charismatické. Nyní pozorujeme posun u těch protostran, které mají alespoň program, směrem ke klientelistický a charismatických,“ řekl nato Koubek. Větší nebezpečí pro demokracii pak podle něj představují ty posledně jmenované. „Z médií slyšíme jen o nutnosti vstupu osobností do politiky a jak je potřebná image charismatu. To je všechno vágní,“ soudí Koubek, podle kterého tu může vzniknout nová forma antipartajního a fašizujícího apelu.

Koubkova slova v podstatě zapadají nejen do již provedených průzkumů veřejného mínění, podle kterých by většina obyvatel uvítala vládu pevné ruky, ale také do politické aktivizace „charismatických“ vůdců jako je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO2011.

Věčný kolotoč nových subjektů plodí podle Koubka nové zklamání, přičemž v souvislosti s tím poukázal na osud Věcí veřejných, jejichž preference se z původních jedenácti procent potácejí nyní okolo jednoho procenta až tří procent.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Tomio Okamura byl položen dotaz

Ukrajinští žáci ve školách

Jaké řešení navrhujete? To nemají chodit do školy? To je asi nesmysl, který by se mohl nevyplatit, když tu pak zůstanou a budeme tu mít negramotné lidi, navíc by pak rodiče nemohli ani pracovat, kdyby je museli hlídat a žádali by o dávky…

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nejsou důkazy? Neúspěch akce „čínský špion“ by měl zajímat Babiše

4:40 Nejsou důkazy? Neúspěch akce „čínský špion“ by měl zajímat Babiše

Skončí “velká kauza” s údajným čínským agentem blamáží pro BIS i policii? Městský soud v Praze totiž…