„V důsledku krize u nás klesaly reálné mzdy, avšak stoupaly základní výdaje. Jelikož i ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi byl tento jev u nás více znatelný, je to zřejmě důvodem, proč na české domácnosti padl v rámci Evropské unie možná nejvyšší měrou pesimismus,“ předeslal hlavní analytik Ery Jan Bureš. To vše se odrazilo v krizi domácí poptávky, a tak zasáhla ČNB v listopadu loňského roku svými intervencemi.

Napjatější hospodaření řady domácností se totiž projevilo v nárůstu podílu základních výdajů na celkových útratách. Výdaje na bydlení a potraviny vzrostly v posledních letech nad 42 procent a dohromady s výdaji na dopravu tvoří nyní přes 52 procent veškerých výdajů českých domácností. „Ve vyspělých západoevropských ekonomikách zpravidla domácnosti dávají za bydlení a potraviny o poznání méně. V Německu je to přibližně 35 procent veškerých výdajů,“ uvedl dále Jan Bureš.