"Chceme to, aby do budoucna i Romové participovali na politické moci jak v samosprávách obcí, tak v krajských zastupitelstvech a samozřejmě i v parlamentu, abychom mohli legislativně i něco ovlivnit a případně navrhnout určité změny," uvedl člen platformy Zdeněk Guži. Počátkem 90. let byl poslancem tehdejší České národní rady za Romskou občanskou iniciativu (ROI) a kandidoval v minulosti i do Senátu.
Právnička Klára Samková uvedla, že v Rumunsku, Maďarsku a dalších státech zákon příslušníkům menšin garantuje místa v zastupitelstvech, a to podle jejich podílu na obyvatelstvu daného místa. Přesné počty, kolik v Česku vlastně žije Romů, ale neexistují. Při sčítání lidu v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo jen kolem 11.000 lidí, první výsledky letošního sčítání mají být před koncem roku. Samková uvedla, že "pod záminkou demokracie je kvůli menší početnosti Romů zneužíváno volebního systému v jejich neprospěch".
- SLEDUJEME téma: Romové
Guži míní, že se na Romy pohlíží jen jako na "sociálně vyloučené", ne jako na skutečný národ. Změna postoje většiny společnosti by podle členů platformy posílila sebevědomí i postavení romské menšiny v Česku a přispěla k řešení problémů. Podle analýzy existovalo před pěti lety v zemi 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žili převážně Romové. Mohlo jich být kolem 80.000. Podle vládní agentury pro začleňování Romů by nyní takových ghett mohlo být kolem 400. Experti už dřív odhadovali, že by v ČR mohlo žít kolem čtvrt milionu Romů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ahe, čtk