Akci zahájil zakladatel CEVRA Ivan Langer. Podle něho církevní restituce pomohou nejenom samotným církvím, ale i všem občanům, neboť se uvolní nakládání s půdou a nebude brzděn rozvoj měst a obcí. Podle Langera je navrácení majetku církvím, který jim ukradli komunisté, posledním velkým dluhem vůči listopadu 1989.

Úvodní přednášku měla soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů, která podrobně projednala otázku restitucí z hlediska judikátů Ústavního soudu, kterých ve své historii vydal k této otázce mnoho, avšak 11 zásadních.

Stát se chová protiústavně

Jelikož Ústavní soud musí ze své podstaty hájit českou Ústavu a ústavní pořádek včetně Listiny práv a svobod, které garantují občanská a lidská práva včetně práva na majetek a demokratický právní stát, musela konstatovat, že český stát se nevypořádáním s církvemi chová protiústavně a je to ostuda, neboť je nutné napravit křivdy, které napravit jdou a je to již více než dvacet let, co se nic nestalo.

Čtěte také: Kněz odpůrcům vyrovnání: Stát na církvích zbohatl

Sám blokační č. 29 zákona o půdě počítá s tím, že se má otázka církevních restitucí vyřešit a že nemá majetek ze státu, který by měl být navracen Církvi a náboženským společnostem, přejít na třetí subjekt. 

Vlastníci se mohou bránit u soudů

Nečinnost zákonodárného orgánu v této věci je protiústavní, byl na to dlouhodobě upozorňován, proto nyní došla soudu trpělivost a ve svém nálezu umožnil, aby se církevní instituce, i jednotlivé jejich právnické osoby včetně například řeholních řádů mohly obracet na obecné soudy se žalobami na navrácení majetku na základě obecných restitučních předpisů. Soudy mají nyní povinnost se takovými žalobami zabývat. K obdobnému postupu nakonec došlo i v případě (de)regulace nájmů.

Související: Vyrovnání s církvemi: Během třiceti let dostanou 59 miliard

Soudkyně Janů nepovažuje restituce formou žalob za optimální, bude to zdlouhavé a soudy budou zaveleny žalobami, avšak pokud se parlament neodhodlá napravit minulé křivdy a naplnit listinu práv a ústavu zákonem, musí se vlastníci bránit před soudem.

Církve udělaly velké ústupky

Ředitelka odboru církví ministerstva kultury Pavla Bendová popsala vývoj jednání o restitucích mezi státem a náboženskými společnostmi. Stát podle dohodnutého návrhu během 30 let církvím zaplatí celkem 59 miliard korun, asi 56 procent majetku by jim měl vrátit v naturálních restitucích (hodnota 75 miliard). Vyrovnání by mohlo začít od roku 2013. K majetkové odluce církví od státu by se mělo dospět za 17 let.

K tématu: Církve ještě vyhráno nemají, varuje Benda. Besser je optimista

Bendová uvedla, že církve předložily své soupisy majetku, ale stát je ověřoval v archivech. Přiznala také, že církve učinily vůči státu velké ústupky, i ve srovnání s návrhem zákona z roku 2008.

Smlouva Církve a státu

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub zdůraznil, že při vyjednávání se státem postupovali náboženské společnosti společně. Preferuje kooperativní model vztahu státu a církve. Jako důležitý úkol také zmínil uzavření smlouvy Církve se státem.

k tématu: Klasnová: TOPka chce Bessera zničit. O Floridu ani restituce nejde

Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml zdůraznil, že pokud sněmovna zamítne dojednaný návrh zákona, lze pokračovat ve vyjednáváních, ale pokud sama přijme nějaký zákon bez jednání a souhlasu církví, považoval by to za faul.

Žaloba jako krajní možnost

Holub, Ruml i tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus se shodli, že žaloba je až krajním řešením, ale pokud stát nebude situaci řešit, budou o případných žalobách muset uvažovat, i když to není vůbec dobré řešení. Kraus řekl, že v takovém případě by byl pro jednotný postup náboženských společností. Ruml také uvedl, že pokud někdo nadává na to, že stát dotuje platy duchovních, měl by si uvědomit, že církve de facto dotují stát ročně dvěma miliardami, které by jinak měly ze svého majetku, který nyní drží stát.

Poslanec ODS Marek Benda připomněl, že již v roce 1991 bylo blízko k restituci církevního majetku na federální úrovni, ale zablokovali ho spory ve slovenské části Sněmovny národů Federálního shromáždění. Tehdy to nebylo spojeno s odlikou církve a státu. Varoval, že pokud stát tuto otázku nyní nevyřeší, do dvou let budou moci žádat další náboženské organizaci o finanční podporu od státu, protože uplyne 10 let od doby, kdy zde začaly působit. Mohlo by se třeba jednat o Ústředí muslimských obcí. Náklady státu by tak mohly ještě narůst.

k tématu: Marek Benda z ODS: Kalousek si zaslouží pochvalu

Foto: Jan Rychetský

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.