V úvodu je nutné zdůraznit, že cesta za razítkem byla absolvovaná čistě laicky – tedy bez jakýchkoli filatelistických znalostí a ambicí – jen tak,  za účelem získání razítka. A rozhodně ne kvůli diskreditaci kohokoli a jekéhokoli záměru. Zpočátku vše vypadalo bezproblémově.

Na malé poště na nádvoří Pražského hradu jsou čtyři přepážky, pouze jedna je označena poměrně nevýrazným kusem papíru s tím, že právě zde lze památeční razítko získat. Nápis je pouze v češtině – nic víc, nic méně…

Fronta se zdá únosná – stojí tu asi šest lidí, záhy po nás přicházejí další. Jak se ukazuje, všichni chtějí razítka – o jiné poštovní služby v daný okamžik, v pátek 30. prosince kolem poledne, nemá nikdo zájem. Před okénkem stojí Češi, kteří chtějí korespondenci rozesílat po republice i za oceán, Ruska s malým synem, u stolku se posadila skupinka Francouzů.