Pane doktore, ovlivňují podle vás nějak rozvědky a kontrarozvědky svobodná média?

Tak to nejspíš ano, protože to může být velmi účinné, a přitom z operativního hlediska celkem jednoduché a nepříliš finančně náročné. Není k tomu třeba udržovat nějakou agenturní síť s pravidelně placenými a řízenými agenty, stačí v podstatě společenské kontakty ad hoc, a ani odměny nemusí mít zrovna formu obálky s penězi. Může to být třeba placená stáž v nějaké prestižní mediální instituci, dobře dotovaná poznávací zahraniční cesta, studijní pobyt a podobně – výhody, jejichž legitimitu prakticky není možné zpochybnit.

Jakou roli hrají podle vás agenti rozvědek a kontrarozvědek na české politické scéně?

S odpovědí vás asi zklamu, protože podle mě to nebude nic světoborného. Zejména ne pokud jde o nějaké konspirativní ovlivňování českého politického dění. Na rozdíl od těch v akčních filmech nejsou ty skutečné nějakými autonomními spikleneckými organizacemi, které by si vytyčovaly své cíle podle toho, jak samy vnímají dění v oblasti svého působení, ale nástroje úkolované a nasazované podle uvážení svých vlád.

Co je přinutí k činnosti, situace poslední dobou je v mnoha oblastech vypjatá?

Jsou jen dva druhy situací, za kterých by k tomu mohlo dojít:  ta první je ta,  že to, co se na české politické scéně děje, by mělo potenciál nějakým podstatným a pro dotyčné vlády nežádoucím způsobem ovlivnit politické dění i za našimi hranicemi. Což ty notorické žabomyší půtky našich politiků, které zabírají většinu dění na naší politické scéně samozřejmě nemají. Ani taková věc jako rozhodnutí, zda se přidáme v nově vznikající „dvourychlostní“ Evropě k té „rychlé“ centralistické koncepci Evropy nebo, jak nás třeba Václav Klaus nabádá, k té druhé, není nic, co by bylo opravdu zásadně důležité pro nějakou jinou zemi než pro nás samotné. Nejsme tak důležití, aby se bez nás to „tvrdé jádro“ nemohlo docela dobře obejít.