„Asi je to hlupák. Kde on žil? Nesmysly!“ Historik z ÚSTR sepsal seznam „ušpiněných“ herců z majora Zemana a je zle. Ozvali se Obermaierová, Přeučil a další

Třicet případů majora Zemana jako by bylo zakletých. O seriál je dodnes mezi lidmi nebývalý zájem, i po roce 1989 jej vysílaly snad všechny v Česku známé televizní stanice, přestože se ví, že vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku SNB. Široce je také známo, že kromě hlavní postavy Jana Zemana, příslušníka SNB, se v seriálu míhají příslušníci StB, agenti kontrarozvědky a sem tam i západní agenti. Kromě kriminalistické linky měl seriál svá specifika mimo jiné i v tom, že se zabýval činností StB v Západním Berlíně, případem bývalého nacistického vůdce v Jižní Americe a inspiroval se také případem bratrů Mašínů, či začátkem Pražského jara.

V minulosti se o seriálu často vedly polemiky, kdy nejčastější výtkou bylo tvrzení, že překrucuje a dezinterpretuje historické události a vykládá bolavé kapitoly československých dějin podle bolševických představ. A herci museli mnohokráte vysvětlovat, proč v takovém seriálu hráli. Teď se seriálem opět – respektive herci, kteří v něm hráli – začal zaobírat historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil totiž seznam herců, kteří si v seriálu zahráli.

„V archivu jsem ještě našel seznam herců, kteří si v seriálu Třicet případů majora Zemana zahráli, někteří dokonce zvládli několik rolí. Opsal jsem ho tehdy z titulků jednotlivých dílů. Napadá mne slovo prezenčka,“ napsal k tomu Blažek na sociální síti Facebook. V odkliku pod jeho poznámkou lze pak najít opravdu úctyhodně dlouhý seznam herců, mezi nimiž najdeme třeba Josefa Abrháma, Jiřího Adamíru, Milenu Dvorskou, Karla Chromíka, Vladimíra Menšíka, Miloše Nedbala, Jana Přeučila a další herecké velikány.

... jak nacistické čistky!

Okamžitě si ale toho všimla veřejnost a začala se Blažka tázat: „Tyhle seznamy jsou jak nacistické čistky, co posílaly lidi do koncentráků! Zvrácenost je údělem 21. století. A Blažek je ústřední postavou.“ „K čemu je zveřejnění toho seznamu dobré? Já se považuju za dost striktního antikomunistu, dokonce mně to často v debatách omlacují o ústa, ale prostě smysl zveřejnění jmen účinkujících mi, přiznám se, unikl.“ „Jste ročník 1973. Určitě jste byl pionýr a rodiče třeba v SČSP. A jako žák jste se zúčastňoval Puškinova památníku. Zkuste to vyvrátit!“. „K čemu je takovej seznam? Co vypovídá třeba o Jiřině Švorcové, která na něm není? Že byla něco víc, než třeba Květa Fialová nebo Miloš Kopecký?“

Někteří lidé připomněli, že se našli odvážní herci, kteří v propagandistickém seriálu odmítli hrát. Jeden z diskutujících však dodal, že si netroufá hodnotit ty, kteří tam přece jen hráli.

Co ale Petra Blažka z ÚSTR k takovému činu asi vedlo? „Já se s vámi vůbec nebudu bavit,“ vyštěkl však na dotaz ParlamentníchListů.cz Blažek a okamžitě zavěsil. Nevysvětlil tak například ani to, zda jde jen o jeho soukromé „bádání,“ či zda ho někdo z ÚSTRu zabývat se herci ze Zemana zaúkoloval. „Ne, to bude jeho soukromá aktivita,“ zodpověděla na to nepřímo Jana Lišková ze sekretariátu kanceláře Ústavu.

ParlamentníListy.cz se proto otázaly některých herců, jimiž zřejmě Petr Blažek kvůli jejich účinkování v majoru Zemanovi pohrdá, co na „Blažkův seznam" říkají.

„Pan Blažek je asi hlupák. Kde on žil? Celý ten ústav je mi podezřelý! Jsem herečka a i Zeman byla má práce,“ nandala historikovi herečka Jaroslava Obermaierová, jež v seriálu ztvárnila druhou ženu Jana Zemana Blanku.

„Mne tohle nezajímá, nemám ani Facebook, a nechci se do rozebírání něčeho vůbec pouštět. Už jsem k tomu seriálu řekla své před lety a s nějakým pánem na Facebooku nebudu teď slovně bojovat. O tomto seriálu se už hovoří čtyřicet let a je cokoliv zbytečné k tomu říkat dál. Nebudu se do takových věcí míchat,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Ivana Andrlová, seriálová dcera Jana Zemana.

Brabec: Je dobře, že se o něm mluví

Sám představitel hlavní role Vladimír Brabec, který dodnes slyší i na jméno Jan Zeman, se o seriálu v těchto dnech prý bavit nechce. Ovšem před časem, kdy seriál vysílala televize Barrandov, ParlamentnímListům.cz řekl: „Ať se seriál vysílá! Ať se kolem něj vedou polemiky. To je dobře, že se o něm mluví!“

Brabec se ke své roli vyjádřil i letos v únoru v Českém rozhlase, kde řekl, že majoru Zemanovi není co odpouštět. „Byla to dobrá role a hrál jsem ji dobře.“ Že seriál Třicet případů majora Zemana v divácích ještě dnes vzbuzuje tolik kladných i záporných emocí, si vysvětluje právě poctivostí herecké práce. „Vždycky do toho jdete sám za sebe a na plný pecky. Já si vždycky chtěl zahrát detektiva. A dostal jsem tu možnost. Kam se to potom dostalo, je jiná věc. Ale já hrál tuhle roli a byl jsem šťastný.“ Kvůli roli byl prý snadným terčem anonymů, na druhou stranu mu přinesla jednu velkou výhodu: „Nikdo za mnou nepřišel a nezeptal se: Nechceš vstoupit do naší krásné komunistické strany? V tomhle mě major Zeman ochránil.“

K tomu fakt ne...

Herec Petr Štěpánek, alias básník Pavel Daneš, který dává majoru Zemanovi v seriálu tak trochu zabrat, neboť jeho postava představuje jednoho z průkopníků tzv. Pražského jara a podporovatele všudypřítomné petice ne nepodobné pozdější Chartě 77, se z přímé odpovědi podobně jako Andrlová rovněž vyvlékl. „Já pana Blažka neznám, nečetl jsem to od něj, tak se k ničemu nebudu vyjadřovat,“ odpověděl na dotazy redakce Štěpánek. „Nikdy v životě nefabuluju, tak mi odpusťte, že k tomu nic neřeknu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz dál a na přímý dotaz, zda má dojem, že se seriálem „ušpinil“, dodal: „Já se k tomu fakt nebudu vyjadřovat.“

„Je pravda, že je seriál poplatný komunistické době, ale faktem také je, že byl režisérem Jiřím Sequensem natočen na vysoce profesionální úrovni. To je jedna stránka věci, a tou druhou je, že seriál byl vytvořený na objednávku tehdejších mocipánů,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz herec a pedagog Jan Přeučil, který si v seriálu „střihnul“ podobně jako Petr Štěpánek, roli básníka.

„Já jsem tam shodou okolností hrál postavu, která byla proti tehdejšímu režimu. Recitoval jsem verše, které byly v té době velice odvážné a moje postava tedy byla z druhého břehu,“ vysvětlil herec s tím, že role v majoru Zemanovi se dala odmítnout. Prý dokonce skoro bez postihu. „Postih byl podle toho, o jaký seriál šlo. Muselo se tehdy vážit na lékárnických vahách. Tohle téma je ale hodně široké a nedá se odbýt ve třech větách. Ale v Zemanovi šlo o kriminální příběhy, nešlo tam apriori o politiku,“ zdůraznil.

Prý na aktivity samotného historika Blažka reagovat nebude. „Pokud to tohoto pána zajímá, nechť to zkoumá! Je dobře, že se o to zajímá, proč ne? Kdyby ovšem nebyl tento seriál kvalitně natočený, tak by se tak často nereprízoval. Alfa a omega všeho ale je, že byl vskutku poplatný tehdejší době, tehdejšímu režimu, to se nedá zapřít,“ přiznal Přeučil, jenž ale nepopírá, že by nikdo z herců nevěděl, pokud roli v seriálu přijal, o co v něm především šlo.

Přeučil: Komunismus byl zrůdný systém. Obžalovali mého otce!

„V té době jsme žili všichni, žilo v ní dvanáct miliónů lidí! Nejde zapřít, že komunismus byl zrůdný systém. Je neuvěřitelné, že jsme to přežili a je neuvěřitelné, že je dnes Komunistická strana Čech a Moravy zastoupená v Parlamentu. To mne moc zlobí. Mne osobně se to dotýká dvojnásob, neboť můj otec byl obžalován v procesu Milady Horákové a já jsem si tak užil své. Nestydím se ale za to, že jsem v Třiceti případech majora Zemana hrál, jsem herec a profesionál a musím odvádět svoji profesionální práci. V té době tam hrála celá garnitura výborných herců a kolegů,“ připomněl.

Nakonec se ještě vrátil k režisérovi Sequensovi. „On byl velký komunista a zapálený pro tyto myšlenky, ale byl to zároveň velký filmový profesionál. Když byla revoluce v roce 1989, tak vystupoval veřejně dokonce i tak, aby si lidi uvědomili, že je špatné, co se právě děje a zároveň dával najevo, že je naopak komunistický režim to nejlepší, co může být,“ dodal Přeučil.

„Na tento seriál se rádi podívají i mladí lidé a protože nemají ani potuchy o nějakém jeho politickém zaměření, tak na to koukají jako na dobré detektivky, které jsou dobře vykonstruované. Myslím, že dnes to nikdo už nebere tak, že by se někdo hraním v tomto seriálu ´ušpinil´. Herci jsou herci a hrajou své role. Čím by se asi tak měli ušpinit? Prostě jen dostali roli a pak hráli. Jsou to ze strany Ústavu nesmysly. Asi se někteří lidé z ÚSTR potřebují zviditelnit, i když pana Blažka já vůbec neznám. Ale vzkázala bych mu, ať se zabývá něčím smysluplnějším, protože tyhle úvahy nepřináší žádný užitek,“ poznamenala spisovatelka a novinářka Marie Formáčková. Podle ní z ideového hlediska byly horší seriály a právě po těch „se slehla zem“.

„Třeba v seriálu o Gottwaldovi hrál Jiří Štěpnička a nikdo mu to nepředhazuje. Třicet případů majora Zemana bylo úspěšných a úspěch se pak drží dlouho při životě. Takže všichni mají v podstatě smůlu, že hráli v úspěšném seriálu,“ doplnila.

Dolejš: Laciná senzace, absurdní spory

„Pan Blažek je relativně mladý, ale i před rokem 1989 lidé žili a pracovali a dívali se na televizi. I to je součást nedávné minulosti a podobné informace k ní by neměly sloužit laciné senzaci, či absurdním sporům. To, čím kdo kdysi byl, to stejně nezmění,“ podivuje se jednání historika z ÚSTRu místopředseda KSČM Jiří Dolejš a připomíná, že seriál Třicet případů majora Zemana byl opakovaně reprízován i po roce 1989 u nás i na Slovensku a je o něm tedy dostupno dost informací a každý si může zjistit, kdo vše tam hrál.

„Takže pokud si pan Blažek po večerech sepisuje takové seznamy, není to nic nového a neodtajnil žádné tajemství. Je na každém herci, aby k tomu zaujal postoj, ale mnozí to dílo Jiřího Sequense berou z velké části jako slušné detektivky. Sledovanost těch repríz je také docela významná. Není tedy důvod kolem toho dělat nějaký extra rozruch. Je to součást naší minulosti a čerpat z archivu televizní tvorby se dnešní televize nijak nežinýrují. Takže je na lidech, aby si udělali názor sami a to i o dílech, která mají především propagandistický charakter, a o hercích, kteří v nich figurovali,“ dodal Dolejš pro ParlamentníListy.cz.

Co ten Blažek asi zamýšlí? Vrací se to k tvrdé totalitě!

ParlamentnímListům.cz se podařilo sehnat i vyjádření někdejšího specialisty pro finanční kriminalitu Policejního prezidia ČR Jana Mareše, který u policie pracoval i dlouho před rokem 1989. Majora Zemana tak vnímal zorným polem kriminalisty. „Nás policistů se ti od filmu mnohdy tázali na podrobnosti naší práce, promítali nám nějaké věci, aby to bylo z odborného hlediska nezávadné,“ řekl překvapivě Mareš, i když si prý nevzpomíná na to, zda se jej někdo tázal zrovna na odbornou linku k majoru Zemanovi. Podle něj by bylo dobré se spíše podívat na to, kdo pracuje a kdo je a byl šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Všichni jsou hodně chytří, ale kde tehdy žili oni?“ otázal se k tomu. „Nynější doba se vrací do tvrdé totality,“ podotkl. „Mělo by se spíš zjistit, co pana Blažka motivuje k tomu takto jednat. Čím se živil dříve? Muže to být dopředu připravené. Je to zase opatření proti někomu, někde se něco peče a pak se to v pravou chvíli vytáhne. Pokud je on odvážný, tak by měl na rovinu říct, co svým aktem zamýšlí, zda třeba chce, aby se ti herci vyjádřili,“ řekl bývalý policista na konto historika z ÚSTR a připomněl, že konkrétně v majoru Zemanovi se dost často vycházelo z reálných případů a to by všichni ti různí „kritici“ měli vzít v úvahu.

Rázlové vyčítali Hanku Bízovou i Národní divadlo

Mareš jako kriminalistický expert před lety pracoval na případu kauzy Skloexport, v jejíž jiné části figurovala jako obžalovaná i herečka Regina Rázlová. (Regina Rázlová se v polovině devadesátých let stala prezidentkou společnosti Skloexport, a.s. Na jaře 1998 bylo zahájeno trestní stíhání její osoby i jejího otce Stanislava Rázla, někdejšího premiéra, ve věci trestného činu údajného zneužití informací v obchodním styku, které se týkalo podniku Skloexport. Rázl však v průběhu šetření zemřel. V roce 2007 soud ve věci Skloexportu skončil zprošťujícím rozsudkem v plném rozsahu. Soud následně v roce 2009 prokázal nevinu v plném rozsahu i u všech spolupracovníků Rázlové s tím, že se „trestný čin nestal“ a „nebyla způsobena žádná škoda,“ Ministerstvo spravedlnosti ČR se následně omluvilo „za nedůvodné a nezákonné trestní stíhání v kauze Skloexportu", pozn. red.)

Rázlová v Třiceti případech majora Zemana sehrála roli agentky Hanky Bízové. „Oni už jí vyčítali i to, že se dostala do Národního divadla a že měla jako dcera někdejšího premiéra privilegia. Já si ale spíš myslím, že dětičky jiných tehdejších papalášů byly naštvané a dávaly jí to sežrat, neboť ona hrát na rozdíl od nich uměla, byla a je skvělou herečkou,“ poznamenal k tomu Mareš.

Podle jeho soudu je Třicet případů majora Zemana spíše historický dokument, který zejména mladým lidem připomíná dobu, která od roku 1948 do roku 1989 patřila komunistické garnituře, která tady vládla, ale oni ji nezažili. „Teď je skoro třicet let po revoluci, rozkradli, co mohli, stát je zadlužený a tím se nikdo nezabývá?“ uzavřel expolicista.