„Až mu to bouchne pod zadkem...“ Zbořil, Ukrajina a povinná vojna

26.02.2024 14:27

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Povinná vojenská služba? A účast ve válce? „Ať už jsou motivy jakékoliv, vysvětlovat někomu jak válka vypadá, je marné. Projel jsem bojiště na jihu od 30 rovnoběžky v Koreji a od severu po Saigon ve Vietnamu a myslím si, že alespoň vzdáleně tuším, o čem tam války byly. Ale poučovat někoho, nebo přesvědčovat ho, co je pro něj nejlepší volbou, bych si nedovolil. A až mu to bouchne někde pod zadkem, asi na to moc času nebude,“ soudí politolog Zdeněk Zbořil. Věnuje se i „oslavám“ Ukrajiny.

„Až mu to bouchne pod zadkem...“ Zbořil, Ukrajina a povinná vojna
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Pane doktore, celoevropský průzkum „nálady obyvatelstva“ seznal, že 10 % Evropanů věří ve vítězství Ukrajiny, 20 % ve vítězství Ruska a třetina si myslí, že válka skončí kompromisem. U nás výrazná většina občanů chce, aby válka skončila i za cenu územních ústupků Ukrajiny. Copak se to děje? Je to „poraženectví“? Udělali naši činitelé chybu ve „strategické komunikaci“?

Anketa

Která vládnoucí strana zatím nejvíce prospěla České republice?

2%
3%
0%
92%
0%
0%
3%
hlasovalo: 48774 lidí

Jsem tradičně opatrný při uvažování o výsledcích toho, čemu se může říkat „průzkum nálad“, i když je označen, třeba jako tento, který citujete, za „celoevropský“. Jsem přesvědčený, že často jsou jejich data nepřesvědčivá. Opravňuje mne k tomu vlastní zkušenost z první poloviny let devadesátých, kdy jsem se účastnil tzv. výzkumu pro renomovanou nizozemskou organizaci. Po nějaké době něčeho podobného, německého, který byl zpracován tehdy na objednávku ES. Říkalo se tomu „výzkum veřejného mínění“ a mezi slovy mínění a nálady jsem neviděl a dodnes nevidím velké rozdíly. Mínění obvykle není projevem obecné vůle (volonté général), která je základem společenské smlouvy a zejména ve věku masové kultury a civilizace je vystaveno brutálnímu útlaku ze strany majitelů médií. Nálady jsou tak trochu literárně dramatický pojem, v lepším případě pojmenování emocionálního stavu, který od jiných má volně definovaný obsah. Jednoduše řečeno – co lidský jedinec, to jiná nálada. Právě proto je volně používána, zneužívána.

Rád k tomu cituji předrevoluční sentenci Benjamina Franklina, jednoho z Otců americké nezávislosti a vyslance osad ve Francii, že veřejné mínění obvykle není veřejné a většinou se ukáže, že není ani míněním.

Pro obchodování s informacemi je to mana nebeská. Pomáhá prodávat politiku i politiky a v tomto většinou špinavém díle, nemá jakékoliv zábrany. 10 % sem, 20 % tam, vše je dovoleno, catch as catch you can. Nejde ani o chybnou strategii, ani o poraženectví. Jde jen o pokus obelhávat ty druhé, za účelem dosažení osobního prospěchu. Politika je na trhu prodejná jako mrkev, a jak kdysi žertoval Pavel Dostál, a ta se balí do včerejších novin. Dalo by se tomu říct chyba ve strategické komunikaci, ale koho to bude zajímat zítra ráno?

Vládní představitelé, prezident republiky a komentariát českých médií ovšem v sobotu dali najevo, že „za Ukrajinou pevně stojí“. Dokonce padly věty, že poprvé po dlouhé době „stojí Česká republika na straně dobra v závažném geopolitickém konfliktu“. Znamená to, že Češi, ale i všichni Evropané jsou pomýlení a stojí „na straně zla“, pokud jde o citované průzkumy?

Nesmíme se dnes divit ani komentářům českých médií, ani politikům. Jak říkali naši právnicky vzdělaní předkové v 16. století, jsou to všechno „korouhvičky povětrné“. A zřejmě nesledovali soudní řízení pozůstalých po Ferdinandu Peroutkovi, jehož jménem se ještě dnes vyznamenávají významní novináři naší doby. V jeho době, po Mnichovu, a zejména po 15. březnu 1939, se téměř stejnými slovy („poprvé po dlouhé době“) hlásili jménem Protektorátu mnozí politici a novináři ke svému postoji na straně dobra. Měli později problémy s tím, jak tato svoje marná slova vysvětlit, ale některým se to dokonce i podařilo.

Anketa

Mají čeští zemědělci proč protestovat?

97%
2%
hlasovalo: 46380 lidí

Nejde o ta procenta víry nebo nevíry, ale spíš o to, přesvědčit ty druhé, že i taková slova se dají někdy, jak říká roztomilý Miroslav Kalousek,  „odpracovat“. A o Evropě si nedělejme žádné iluze. Tam to dovedou stejně dobře jako u nás doma.

Celé téma problesklo do čistě praktické oblasti. Prezident Pavel by rád zavedl povinné odvody, které považuje za „čistě administrativní úkon“, aby stát věděl, s kým vůbec „může počítat“. Hlasy o zavedení nějaké formy povinné vojenské služby zatím nemají většinu. Jsou taková opatření na místě?

Je to dobré slovo vojáka a pan prezident se chová, jak se patří. Povinné odvody jako administrativní úkon, to, pokud se nemýlím, známe už z doby Marie Terezie. A dnes tak obdivovaný maršálek Josef Václav Radecký z Radče v této tradici pokračoval. Dnes mu pražští a malostranští radní chtějí postavit pomník, respektive obnovit jeho sochu, nejraději umístěnou na Malostranském náměstí v Praze.

Bylo by jistě symbolické provádět dnes tento „čistě administrativní úkon“ u piedestalu tohoto velkého Rakušana českého původu a čistě administrativní rekruti by mohli  pochopit, jak dnes říkají s roztomilým  odkazem na svůj dnes skoro hlavní jazyk – vo co go! Toho Jaroslava Haška bych jim ale vzít s sebou doporučoval. Je to dodnes nezapomenutelné, poučné a jako instruktážní příručka užitečnější než dril nějakého euro-amerického seržanta.

Jakou má v ČR pověst povinná vojenská služba? Vyvolává vyloženě negativní konotace? Romány a následné filmy, jako jsou Švandrlíkovi Černí baroni nebo Škvoreckého Tankový prapor vyznívají jasně. A šikana a buzerace za normalizace také. Lze tedy vlastně vyvolat nějaké „nadšení“ pro obranu aktivitou Petra Pavla nebo třeba ministryně Černochové?

Absolvoval jsem celou dvouletou prezenční službu v Brně a na fakultě v Praze jsem se stýkal se spolužáky, kteří dělali „vojnu“ při studiu. Nenechte se zmást veselými historkami z vojny. Poznal jsem mnoho svých vrstevníků, kterým se „vojna“ docela líbila, a kteří ani dnes by nebyli proti tomu jít si zahrát na vojáky. A víme, že jsou dnes mezi nimi i ženy a dívky. A nedělají to jen kvůli genderové rovnováze.

V těchto dnech pan prezident nepovolil narukovat na Ukrajinu téměř šedesáti českým „dobrovolcům“. Takže zájem vojenskou službu je. Ať už jsou motivy jakékoliv, vysvětlovat někomu jak válka vypadá, je marné. Projel jsem bojiště na jihu od 30 rovnoběžky v Koreji a od severu po Saigon ve Vietnamu a myslím si, že alespoň vzdáleně tuším, o čem tam války byly. Ale poučovat někoho, nebo přesvědčovat ho, co je pro něj nejlepší volbou, bych si nedovolil. A až mu to bouchne někde pod zadkem, asi na to moc času nebude.

Anketa

Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?

6%
93%
hlasovalo: 45623 lidí

Ze zemědělských protestů v Praze zůstalo mnoho slov o „dezolátech“ a „dezinformátorech“. Zvláštně se ale předvedl Alexandr Vondra, který proti Zdeňku Jandejskovi použil papír v ruštině, kterému, jak přiznal, sám nerozumí, ale Jandejsek na něm měl slibovat „kolaboraci“ ruské ambasádě. Dle Jandejska policie dokument označila za falzum. Jde o takový „politický gag“, nebo to máme brát vážně?

Kdyby to byl někdo jiný, než evropský poslanec, český senátor, ministr nejméně dvou vlád ČR, řekněme pro stručnost politik a diplomat ČR, nebylo by to tak důležité. Ale Alexandr Vondra je také autorem diplomové práce na UK, a na téma Geomorfologie vihošťské části Polomených hor (1984) a křtěným katolíkem v roce 2017 (podle jeho CV na wikipedii). V obou těchto případech skládal veřejně i polotajně slib, že bude mluvit pravdu, nic než pravdu a pak toto poslední zakládá pochybnosti o dodržení těchto jeho slibů. Jako absolvent PřF UK v roce 1984 musel mít složenou zkoušku z ruštiny, a tedy vědomě nemluví pravdu. Anebo ji neměl, a pak musel klamat při státní zkoušce na stejné fakultě. Zpovědní tajemství, které provází jeho křest v roce 2017 se asi veřejnost nedozví, ale snad by mohl pan europoslanec alespoň něco naznačit.

Saša Vondra si dnes myslí, že je to jistě jen malá legrace, kterou chtěl vpředvečer selské demonstrace způsobit protestujícím nějakou malou újmu. Ale pan Jandejsek to tak na lehkou váhu nebere, a přesvědčený Pavlem Rychetským, donedávna nejvyšším představitelem ústavní spravedlnosti, že žijeme v právním státu, chce hájit svoji čest. A to znamená, že si jí je víc vědom, než pan europoslanec. A ví, že v právním státě platí – já pán, ty pán. Takže žádná legrace, a možná by si pan dr. Baxa, nástupce Pavla Rychetského, až si zase jednou půjde stěžovat na Hrad, že ho občané ČR pomlouvají, mohl nechat poradit, co s takovým zapeklitým právním nepořádkem udělat.

S těmi dehonestačními termíny jsme se vypořádali posledně. Jeden nám tady zbyl: „antisystémový protest“, „antisystémová strana“. Lámu si hlavu, co jsou vládní představitelé ochotni uznat jako „systémové“. Za „systém“ považuji to, co vyplývá z ústavního pořádku: Demokracie, svobodné volby, svoboda slova, kapitalismus, ochrana soukromého vlastnictví, právní stát. Když ale někdo protestuje proti zahraniční politice, členství v EU nebo proti Green Dealu, považují ho za „antisystémového“. Jak se v tom orientujete vy, coby odborník?

Ještě jste zapomněl na Listinu základních práv a svobod, která je nedělitelnou součástí ústavního pořádku ČR. „Ústavní pořádek“ je přece jenom z hlediska práva přesnější pojem než systém a antisystém, který vyvolává dojem, že naši politici, dokonce i vládní, studovali spíše matematiku, kognitivní modely světa nebo jeho částí a vyjadřuje se spíše jazykem a terminologií matematiky a nikoliv práva. Není to v politickém diskurzu nic mimořádného. Lingvistika pro takové případy používá termín výpůjčka (imitace) a konstatuje, že je to běžná záležitost, která je nositelem metafor, expresí, v případech, kdy se mluvčí domnívá, že musí získat pro sebe prospěch na úkor jiného účastníka diskuse. Řekněme pro stručnost, že je to eristická figura, jejímž cílem je tvorba heterostereotypu nebo autostereotypu, použitelná k hanobení partnera v socio-lingvistickém prostředí.

Ve vámi citovaných případech, tedy např. v politickém diskurzu nebo v mediálních diskusích a polemikách je to stranění jednomu názoru, který je předem, a nikoliv na základě ukončení rozhovoru nebo řeči, definován jako jediný možný. Anti-systémovost, opakuji, je podle mého názoru žurnalistická výpůjčka, hraní se slovy, logomachie.

Komunistická strana se v průzkumech umísťuje nad 5 % nutnými pro vstup do Sněmovny. Přičítá se to předsedkyni Konečné a její aktivitě před volbami do Evropského parlamentu, do nichž KSČM vstupuje pod hlavičkou koalice STAČILO! Odvádí Kateřina Konečná dobrou práci? Jaká vlastně může být role komunistů u nás? V programu už žádné znárodňování ani „třídní boj“ nemají.

To je otázka na větší studii. Jistě aktivity paní europoslankyně Konečné, jsou s ohledem na to, co jsme znali v provedení „poslanců KSČM pod penzí“, pozoruhodné. Nepřehlédněme ale, že 5 % může být vyšších nebo nižších, s ohledem na možnou chybu daného průzkumu. Pak je zde také obava z růstu popularity ANO 2011 a ta tři procenta, o která zhruba rostou sympatie ke KSČM, jsou úměrná v posledním průzkumu ztrátě ANO. Znovu proto upozorňuji, že podle mého názoru se s průzkumy volebních preferencí pracuje v zákulisí, a proto bychom jim měli věnovat jen opatrnou pozornost. A dovolil bych si připomenout jednu větu z projevů na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 – ve volné parafrázi z dnešní doby. Snad jsem si ji ještě dobře zapamatoval a dokázal ji dnes aktualizovat. „V roce 1989 (a dále) se podařilo zlikvidovat komunismus, ale nikoliv důvody, pro které vznikl.“

Začátkem března to bude 25 let od úderů Severoatlantické aliance na tehdejší Jugoslávii, v zásadě na dnešní Srbsko, v rámci kosovského konfliktu. Co bychom si měli v té souvislosti připomenout?

Myslím si, že všechno. Byla to akce à la Vrtěti psem, jak ji natočili samotní Američané. Byla to akce směřující ke zničení Jugoslávie, které v Německu nemohli zapomenout, že po první světové válce vznikla. Byl za tím i tradiční geopolitický britský zájem dostat se na Balkán, arogantní přezíravost dnes opět populárních Anglosasů. Ukázka toho, jak lze z hlediska agresora vést bezpečnou válku a bombardovat vojenské a civilní cíle. Ukázka toho, jak se vytváří spojenectví ochotných a dochází ke kolaterálním efektům, které známe z dalších válek. Včetně těch dnešních na Ukrajině, a předpokládá, že zanedlouho podobným i v Ruské federaci. Včetně  počtu jejich obětí předem spočítaným v nehlučných kabinetech domnělých vládců světa. A také nezapomeňme na to, že někteří si myslí, že jsou nadlidé a jiní untermenschen nebo musulmani..

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jaroslav Polanský

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

To dobro, o kterém je eurožvanění, a kvůli kterému by měli prý umírat občané některých zemí EU na Ukrajině, to jsou ti banderovci,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusefuki , 26.02.2024 15:26:07
kvůli kterým začala ta válka USA s Ruskem na Ukrajině ?

|  14 |  1

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…