Ve středu jste byl na besedě se starosty obcí ve Středočeském kraji. Co se tam projednávalo?
Akcelerační oblasti a postup vlády, jak jinak. 14. dubna letošního roku zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj návrh akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje energie určených Směrnicí Evropského unie RED III a zákonem č. 249/2025 Sb. o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie.
Vláda při přípravách akceleračních oblastí ignorovala účast a názory obcí, stejně jako v případě krajů?
Byl jsem z toho sám v šoku, co si vláda vůči obcím dovoluje. Od všech našich krajů jsme již dostali 14 odpovědí na dotaz na jejich účast při vytyčování akceleračních oblastí, že se kraje v ČR ničeho takového neúčastnily. Ale alespoň věděly o tom, že na ně ministryně Zuzana Mrázová něco takového chystá. Obce byly postaveny před hotovou věc bez předchozího varování. Mám obavu, že paní ministryně a její spolupracovníci vědomě obcházejí evropské a české zákony a lidská i obecní práva. Nejde jenom o to, že dělají lukrativní pozemky pro větrné developery na bonitní orné půdě, kde si normálně nemůžete postavit ani chatu, ale s lidmi a obcemi se o tom odmítají bavit, což koneckonců Zuzana Mrázová deklarovala ve svém dopise už počátkem letošního roku.
Mgr. Zuzana Mrázová
Jaká jsou práva obcí na účast?
Evropská směrnice RED III ve svém článku nazvaném „Účast veřejnosti“ nařizuje toto: „Členské státy zajistí účast veřejnosti na plánech určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie v souladu s článkem 6 směrnice 2001/42/ES, včetně určení veřejnosti, jež je nebo může být plány dotčena.“ Podle evropské legislativy i její národní implementace v ČR není možno v tak závažných otázkách životního prostředí obce, kraje i řadu autorit na jejich území obcházet. Není možné se vykašlat na konzultace s obcemi a s veřejností, která nebo může být těmito plány dotčena.
Jak starostové na toto reagují?
Jako starosta malé obce se staráte se především o ni a o lidi. A když vám tam zčistajasna chtějí stavět větrníky, ptají se ti lidé, co jste dělal. Je to vaše zodpovědnost. Když jsme jim s kolegou Noveským ocitovali evropskou legislativu i český zákon, ptali se, jak je možné, že žijeme v zemi, kde ani ministři a vláda zákony nedodržují. Jestli je tohle demokracie. Už přestalo jít o to, kdo měl jaký vztah k větrníku u obce, ti lidé se cítili podvedeni podvedení, tím, co vláda bez jejich vědomí vyhlašuje.
Ing. Bc. Ivan Noveský
Zvláštní jev, vědomí, že je vláda podvedla, sblížilo odpůrce i příznivce větrníků?
Ano, protože ti jedni je nechtěli vůbec a ti druzí uvažovali o energetické samostatnosti obcí, tedy o komunitní energetice. Plánem lukrativních pozemků pro větrné barony vláda podvedla obě skupiny, protože barony tam nechtěl nikdo. Od posledního solárního tunelu i energetického zdražování levné domácí elektřiny v roce 2022 lidé více prozřeli a vědí, o co už napodruhé nebo napotřetí nemají stát.
V čem podle vás vláda lidi podvedla nejvíce?
Podle zákona musí být obcím, krajům a veřejnosti dána včas skutečná příležitost, aby v přiměřené lhůtě vyjádřili své stanovisko k návrhu plánu nebo programu a doprovodné zprávě o vlivech na životní prostředí před přijetím plánu nebo programu nebo před jeho předáním k legislativnímu postupu. Zvažte sami, zda za takovou „skutečnou příležitost“ a „přiměřenou lhůtu“ k vyjádření svého stanoviska považujete situaci, kdy na celém takovém projektu pracoval dva roky tým úředníků, najatých pracovníků z fyzických i právnických osob i některých osob v konfliktu s „Klimatickou žalobou ČR“ netransparentním a utajeným způsobem a vytýčil u nich akcelerační oblasti bez jejich a v konfliktu se zákonem na zemědělské půdě, v lesích nebo na jiných užitečných plochách.
Upozornili jste už kraje na existenci řešení akceleračních oblastí, které v konfliktu s legislativou ČR a Evropské unie není. Co na to starostové?
Vláda není a nikdy nebyla v žádné nouzi při vytyčování akceleračních oblastí v souladu se zákonem. Při porovnání navrhované mapy s brownfieldy v celém kraji a mnohdy i ve vzdálenosti od obce, ve které jsou větrníky vidět, s největší pravděpodobností takové možnosti existují. Typicky všechny střechy logistických hal, marketů, škol, všechny skládky a nerekultivované plochy skladišť a průmyslových areálů. Každý starosta ví o několika takových lokalitách ve svém okolí.
Mluvilo se také o náhradě uhlí?
Velmi částečně, spíš je trápilo, co s těmi akceleračními oblastmi. Ale někteří hledali i postupný útlum uhlí, a hlavně energetickou soběstačnost obce, to všechny zajímá více než bilance České republiky. Vysvětlili jsme, že nejde o problém, kdy bychom museli obětovat naši krajinu energetické svébytnosti státu. V současnosti potřebujeme, bez exportu do deficitního Německa, kolem 17 TWh (miliard kWh) elektřiny z uhlí. Plánovanými větrnými parky za cenu devastace půdy a osázení hustě obydlených oblastí dosáhneme maximálně 5 TWh, tedy necelou třetinu, ještě k tomu nestabilních dodávek. Zbytek plánuje tato energetická anti-koncepce dovážet ve formě elektřiny vyrobené ze zemního plynu nebo zemního plynu na výrobu elektřiny. V současné době dvou válečných ohnisek ve světě není bezproblémový dovoz ani jedné z těchto variant reálný.
Kdo byl vaším partnerem v diskusi?
Michal Svoboda a jejich komunitní skupina, konzultant a odborný koordinátor komunitní energetiky pro obce a regiony v ČR. Jejich cílem je zajistit co nejplynulejší přechod obcí a měst z centrální na decentrální energetiku tak, aby z toho zároveň profitovaly. Původně byl manažerem ČEZ, dnes dělá takové projekty, aby z nich měly prospěch obce. Jeho projekty dávají smysl z ekologického i z ekonomického hlediska.
Je to úplně jiný zážitek bavit se s kolegou, který má něco za sebou a má reprezentovat opačnou stranu názoru, než se bavit s nějakým aktivistou, který kromě protestování v rámci placeného pracovního úvazku vlastně celý život ani normálně nepracoval.
On ale staví větrné elektrárny?
Ano, ale ne parky plné monster. Úplně jsme se shodli. Na principech i na číslech. Jeho projekty vloni uspěly v aukcích. Dostávají peníze od státu za vyrobenou obnovitelnou elektřinu, ale dodávají ji levně lidem v okolních obcích v rámci jejich energetické komunity. A také nemají developery, staví si to sami, využívají to sami. Větrnou elektrárnu mají nižší, ne monstrum vyšší než hora Blaník, a mají ji za kopcem, kde se na ni nemusejí koukat. Je to zajímavá aplikace.
Také jsme se shodli, že pro potřeby energetické soběstačnosti těch obcí, které tam seděly, by stačily dvě větrné elektrárny a ne větrný park deseti nebo dvaceti elektráren.
Je možné takto sdílet elektřinu se v zahraničním energetickým společenstvím, v tomto případě třeba s Německem?
Ano, na území Evropské unie je řada takových příkladů. Například Rakousko a Německo sdílejí solární energii u Bodamského jezera, lokální sítě propojují pohraniční obce v Rakousku, Německu a Švýcarsku, na severu mezi Dánskem a Švédskem, dále mezi Francií a Německem v Alsasku a Bádensku v oblasti řeky Rýna nebo na hranici mezi Slovinskem a Rakouskem. Ale existují i možnosti ve „velké“ energetice. V Evropě existují takzvané „statistické zápočty“, kdy se obnovitelná energie vyrobená naší firmou v zahraničí se započítává jako český závazek v rámci EU.
Státní společnost ČEZ naopak prodává větrné parky ve Francii a v Německu a namísto toho nám chce ve vlastní zemi předělávat zemědělskou půdu a lesy na průmyslové zóny. Kromě likvidace krajiny a půdy chtějí ještě utrácet za investice do energetických sítí, které na brownfieldech už dávno existují a byly by prakticky zadarmo. Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách za 2 koruny 40 haléřů se jim údajně „nevyplatí“ a chtějí ji vyrábět za 3 koruny 20 haléřů z větru ze státního rozpočtu. Přijde vám tohle normální, prodávat existující elektrárny v zahraničí a namísto toho je stavět u nás na orné půdě takovým způsobem, že to bude skoro o korunu dražší, než je stávající uhlí, a ještě u toho ničit krajinu?
Jak ta debata skončila?
Bylo tam 13 starostů. Pokud jde o větrnou energetiku, 8 bylo proti a 5 chtělo ještě uvažovat, jestli by se jim nějaké lokální aplikace nehodily. Ale všichni se shodli na tom, že jsou současné akcelerační oblasti na jejich orné půdě pro developery nesmysl a intervence do jejich práv. V tomto smyslu tedy 13 proti akceleračním zónám a 0 pro ČEZ, který tam chce stavět větrné parky, o to nestál nikdo.
Klíčovým sdělením pro ně bylo, že jim pro jejich vlastní potřebu a energetickou samostatnost stačí jedna nebo dvě turbíny, nebo lépe srovnatelný výkon v menších a nižších zařízeních, a ne větrné parky o několika desítkách Frankensteinových monster určených k vývozu na Lipskou burzu, ještě k tomu mnohdy za dumpingové ceny se štědrou podporou z našich daní.
Jak to vychází ekonomicky?
V příkladu ze severních Čech si to postavila sama obec a minoritní podíly nabídla i soukromým akcionářům, většinou místním podnikatelům. Ti pak z toho všichni profitují. Ekonomické ukazatele projektu byly velmi příznivé, ale určitou roli tam hrála i vloni udělená dotace z ministerstva. Bez ní by to bylo horší, ale shodli jsme se všichni, že náhoda přála připravenému a že dotaci uskupení obcí, které už mělo díky tomuto kolegovi dobře zpracovaný projekt, nikdo nepovažoval za tunel na státní rozpočet ve prospěch cizího kapitálu.
O „developera“, který dá obci pár korun a zbytek si odnese, nestál nikdo. Kromě toho je potřeba dávat si pozor na podvodníky, řada z nich nejsou ani solventní, nebo dostatečně ekonomicky silné společnosti, investují do toho, že obíhají obce, slibují, snaží se z nich vyloudit dlouhodobé nevýhodné závazky a pak budou hledat někoho, kdo by takový projekt koupil.
A ty škodlivé látky, PFAS?
Jedním z rozhodujících faktorů je obvodová rychlost listu vrtule, ta je u plánovaných monster vzhledem k jejich velikosti vyšší než je u menších instalací, a tak se z nich práší výrazně více. Představte si, že by vám v nějaké vzdálenosti od obce kouřily s motory buďto dvě dodávky, nebo celý den dvacet lokomotiv, s tím prachem je to podobné. Ty dvě dodávky můžete v případě nějakého benefitu zvážit, ale dvacet lokomotiv u baráku, ze kterých bude mít profit někdo jiný, by asi nechtěl nikdo.
Jaké je riziko akcelerační zóny v blízkosti obce?
Pokud se obec sama rozhodne, že si postaví větrnou elektrárnu, může to klidně udělat i bez zóny. Máme už nějaké příklady včetně těch severních Čech, ti tam žádnou neměli a spokojeně prosperují v energetické komunitě.
Akcelerační zóna znamená pro obec riziko, že si v jejich těsné blízkosti může postavit větrný park kterýkoli developer nebo i vekslák, když si tam pronajme kus pole, a nemusí se jich na nic ptát. Je to riziko i pro ty, kteří váhají, jestli nemají něco sami stavět: už tam nebude pro ně místo a nebude ani kapacita v síti, protože jim ji zabere developer.
Pro obec, která nechce větrné parky v blízkosti, je to riziko, že u nich velmi brzy nějaké budou. Pro obec, která má zájem o komunitní obnovitelnou energetiku, je to riziko, že namísto „jejich“ několika menších turbín vyroste na poli celý větrný park a oni budou mít smůlu, protože už budou sítě obsazené.
Může si obec postavit komunitní obnovitelnou elektrárnu na skládce?
Může, a to dokonce nejenom ve svém katastru. Teoreticky je možné, aby obec na Mělnicku postavila obnovitelnou elektrárnu třeba v bývalém hnědouhelném dole na Mostecku a byla to její elektrárna.
Díky nesmyslným tarifům, které ERÚ plánuje ještě dlouhou dobu neměnit a zdražovat, vás přeprava elektřiny ze školy do radnice na jednom náměstí nebo z jedné obce na Mělnicku do sousední vesnice přijde na stejné peníze, jako její transport z Mělníka do Ostravy. Platí se „poštovní známka“ nezávisle na vzdálenosti. Pokud si obec nebo několik obcí na Mělnicku postaví obnovitelnou elektrárnu na té nepotřebné ploše, třeba po elektrárně Dětmarovice, získala by asi 40 GWh ročně, tedy jako provoz deseti tisíc domácností. Máme tak špatně nastavené tarify, že se vlastně nevyplatí tu elektrárnu stavět hned vedle obce, a i ta obec takto napomůže plnění závazku EU na doporučeném místě namísto na vlastní zemědělské půdě.
Zvráceně definované akcelerační oblasti paní ministryně Zuzany Mrázové takto obracejí celou technickou, přírodní i ekonomickou realitu naruby.
A jak je to se závazky EU?
Stále podobné výmluvy, jako u solárních baronů a lipské burzy. U nás se projevuje spíše chytračení českého tunelářství než evropská hloupost. Evropská unie dává členským státům příležitost zjednodušeným a zrychleným způsobem bez zbytečných námitek úřadů využít nepotřebné plochy k výrobě obnovitelné energie. Česká vláda dává větrným baronům příležitost předělat zemědělskou a lesní půdu na ty nepotřebné plochy bez možnosti námitek obcí a lidí, kteří mají takovéto devastaci svého okolí a nezákonnému jednání vlády přihlížet.
Lidé a obce chtějí svobodně rozhodovat o své energetické budoucnosti a pokud se rozhodnou, chtějí si to postavit sami bez cizích „baronů“. To bylo také závěrem obou skupin starostů, těch, kteří o to nestojí vůbec, i těch, kteří měli zájem o vlastní komunitní obnovitelnou energetiku a nikoli o směšnou úplatu od developera a větrná monstra za humny.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Vnímáte situaci obdobně jako Hynek Beran?
