Článek z Reflexu, který by se v médiích vůbec vyskytovat neměl, novoroční projevy předsedů parlamentních komor a naprosto fascinující způsob věnovaný propagaci islámu v České televizi – to je obsah prvního letošního Týdne v médiích. „Našel jsem na Reflexu, který tu poměrně často chválím, článek, který mě trošku udivil. Vyšel pod titulkem ‚Horšočlověk z Hradu: Zeman jde na ruku spodině společnosti, kde vládne hysterie, nevzdělanost a strach‘ a jeho autorem je Kryštof Pavelka. Následuje tiráda, kterou známe z různých médií o tom, že Zeman útočí na nejnižší pudy občanstva, a to občanstva hloupého, neschopného posoudit realitu kolem sebe, zejména když si dovolilo volit SPD, ANO nebo jiné podle pana Pavelky zřejmě bezcenné subjekty. Autor také rozebírá pojem lepšolidé, který použil Zeman ve svém svatoštěpánském projevu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
K tomu poznamenává, že Miloš Zeman není tak úplně autorem filozofie tohoto pojmu, který pochází z němčiny, kde se výraz Gutmensch používá pro stejný fenomén. „Něco jako lepší člověk, takový dobrák z profese, je to používáno v určité ironii. Tak jako je pražská kavárna, bratislavská kaviareň, tak v Polsku je varšavský salon. Každá země má pro stejný typ lidí trochu jiné označení. No a Zeman si z Gutmensche udělal lepšočlověka, to je koneckonců docela legrační novotvar. Je hezké, jak naši natroublí novináři mu na to skočili jak na špek a honem to začali rozebírat, jako by šlo o nějaký opravdu závratný objev. Trochu tím připomněl Václava Klause, protože z vícero společných vlastností je výrazné jejich umění politického marketingu. Dokáží vyjádřit událost nebo prvek na politické scéně zjednodušenou zkratkou, která se okamžitě uloží v myslích společnosti a může mít i obraznou metaforiku,“ upozorňuje mediální analytik.
Elita se tváří, že je lepší než zbytek světa a může s ním manipulovat
Potěšilo ho, že čeští novináři opět nezklamali a na ten špek skočili. „Hloupé je, že na to skočil pan Pavelka, kterého sice neznám, ale i tak si myslím, že poskytl jakousi esenci nebo dokonce kvintesenci toho, co říká Zeman o novinářích. Co mě se velice dotýká, když nějaký redaktor – možná moje chyba, že tohoto neznám, ale asi na sebe zatím neupozornil žádným významným žurnalistickým činem – operuje pojmy jako ‚spodina společnosti‘ a velmi nepokrytě dává najevo, jakým způsobem opovrhuje určitými lidmi, tedy těmi, které považuje za spodinu. To je text, který by se v našich médiích vyskytovat neměl, ale, bohužel, takových jich je miliarda. Když to člověk vidí na serveru Forum24, tak si říká, inu dobrá, to je dezinformační, konspirační, bulvární web, takže to patří do jeho podstaty, ale Reflex přece jen míval a i dnes čas od času má lepší autory i články. Tak to je docela škoda,“ míní mediální odborník.
Potřebu individuální svobody pro občana zdůraznili oba předsedové
Pro druhé téma se nabízejí novoroční projevy šéfů obou parlamentních komor – předsedy Senátu Jaroslava Kubery a Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. „Oba jsem si velice pozorně vyslechl. Líbí se mi, že navzdory tomu, že pocházejí z různých politických stran, tak v zásadě sice mluvili každý jinak, ale oba o tomtéž. To znamená o potřebě individuální svobody pro občana a jeho práva se na to orientovat, jeho práva rozhodovat se podle svých priorit. Každý to řekl jinak. Pan Kubera předvedl docela hezké slohové cvičení, chvílemi vtipné, místy až jiného žánru, než je politický projev, jako je glosa, fejeton nebo úvaha na pokraji beletrie. Ale bylo to příjemné, jeho příznivci mu to připíší k dobru, protože mluvil tak, že mu bylo rozumět, protože neskrýval své myšlenky nějak složitými konstrukcemi nebo cizími slovy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Kdo pronesl nejlepší vánoční/novoroční projev?Anketa
Projevy odpověděly i na to, jací jsou politici, co zemi vedou
Projev předsedy Poslanecké sněmovny byl jednak podstatně delší, jednak podaný ne tak v lehkém tónu. „To je samozřejmě dáno tím, že pan Kubera je takový, jaký je, kdežto pan Vondráček je právník a volí důsledně neutrální právnickou mluvu. Nicméně i on zvolil mluvu, které bylo dobře rozumět a hájil hodnoty, kterým každý, kdo neměl zacpané uši, musel také rozumět. I jeho projev byl docela vyvážený a funkční. Ale myslím si, že těch projevů na přelomu roků je až moc. K tomu ještě připočtěme televizní novoroční rozhovor pana premiéra. Na druhou stranu je však dobré, že si státníci alespoň všímají, že je nějaký zlomový bod ve společnosti, která se k tomu docela upíná a právem se ptá, co pro ni naše politické elity připravují a jací jsou ti politici, co zemi vedou,“ domnívá se Petr Žantovský.
„Vondráček navíc na řadě citátů z historie, ať už Churchilla nebo Masaryka, potvrdil, že je člověk, který zná cenu demokracie, chápe její smysl, chápe její dimenze, chápe podmínky, za nichž může existovat a za kterých už existovat nemůže. A také je zajímavé a pro to jejich společné hodnocení celkem příznačné, že oba pánové se pozastavili nad určitou lumpenproletarizací jisté části nespokojenců, pro které výročí státního svátku 17. listopadu je jenom příležitostí se exhibičně projevit tím, že nahází květiny do košů a nechávají se u toho točit bulvárními novináři jako ze Seznamu Zprávy a podobnými. Takže to oba zmínili po právu a ukázali, že v čele obou parlamentních komor sedí lidé, kteří tam mají co dělat,“ hodnotí mediální odborník s tím, že by oběma předsedům za jejich projevy dal velmi dobrou známku.
Česká televize předvedla fascinující propagaci islámu a muslimů
O tom, že ani tentokrát neopomene Českou televizi, rozhodl v pořadu Kouzelná školka seriál Peg a Kočičák s dílem, který se jmenoval „Dobrodružství na svátek Íd al-Adha“ a připomínal jeden ze dvou nejdůležitějších muslimských svátků. „Tenhle díl animovaného seriálu byl naprosto fascinujícím způsobem věnován propagaci islámu a muslimů. Předškolním dětem v něm byly naprosto nepokrytě prezentovány muslimské atributy počínaje burkou přes typický arabský strunný nástroj al-úd, arabské bubny a tak dále. Dvě arabské děti tam se dvěma nemuslimskými tančily, zpívaly a demonstrovaly svoji vzájemnou lásku. V pořadu šlo o to vysvětlit podstatu muslimského svátku Íd al-Adha, že jde o významný svátek a byl prezentován jako důvod k velké radosti,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jaroslav Kubera
Ani slůvkem však nebylo zmíněno, že při svátku Íd al-Adha se podřezávají dobytčata a rituálním způsobem se utrácejí domácí zvířata. „Jde každoročně řádově o statisíce až miliony krutým způsobem utracených zvířat v rámci toho ‚úžasného‘ svátku. To na ČT Déčko už našim dětem nesdělili. Naopak to prezentovali jako důvod k radosti, smíchu a sblížení. Byla to velmi demonstrativní propaganda. Viděl jsem i onu ‚slavnou‘ Planetu Yo, která byla na Déčku vysílána v září 2015, v níž vedli děti k tomu, aby tleskaly přijímání migrantů. To byl proti tomu aktuálnímu výkonu absolutní odvar, slabý čajíček. Teď už to byla propaganda na plné pecky. Nemuslimské děti v něm zpívaly arabským dětem, cituji: ‚Vy nezkřížit nám cestu, kde bychom byli my‘. Jinými slovy: teď je to tady vaše a sláva, nazdar výletu. Musím říct, že jsem byl vyděšený z toho, co jsem viděl,“ přiznává mediální analytik.
V Koránu má žena více respektu než muž, lhalo se nám z ČT
Nedalo mu, aby nezapátral, jak s muslimským tématem zachází veřejnoprávní televize z obecnějšího pohledu, a našel k tomu několik zajímavých pořadů. „Tak například 10. ledna loňského roku se vysílal dokument České televize, který se jmenoval ‚Islám po Česku‘ s podtituly ‚Co přináší islám těm, kteří k němu konvertují v našem kulturním prostředí?‘ a ‚Jak bojovat s představou, že co muslim, to terorista?‘ To zní opravdu hodně jednostranně a propagandisticky. Další takový úžasný pořad byl vysílán 10. srpna 2018 pod názvem ‚Radikální skupiny v Česku nemáme, říká muslim Eknaifith. V Praze pomáhá bezdomovcům‘. A tenhle pan Eknaifith tam mimo jiné říká – krom toho, že se nemusíme muslimů bát, protože tady vlastně žádní nejsou – že v Koránu má žena více respektu než muž,“ podivuje se Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Tak se podíval na pasáže, jimiž hlavní náboženský text islámu častuje ženy. Například Korán – kapitola (súra) 4 : verš 34: Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Alláh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Alláh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnost se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! „To je jedna taková hezká názorná ukázka. Dále, jak si Korán váží žen. Bylo mnohokrát zveřejněno, že svědectví ženy u muslimského soudu má poloviční hodnotu než svědectví muže. Tak například ve sbírce islámských tradic Buchárí stojí: ‚Mohamad se zeptal: Nemá výpověď ženy jakožto očitého svědka poloviční váhu svědectví muže? Žena řekla: Ano. Mohamad pokračoval: Je to proto, že mysl ženy je méněcenná‘,“ cituje mediální analytik.
Islámská modlitba pomáhá při bolestech zad, uvádějí vědci
Pokračovat by mohl pasážemi, které se týkají povinností žen ve věci sexu, co se děje, když ho neumožní, nebo když zcizoloží, včetně známých kapitol o kamenování. „Tak já se tedy ptám toho pana Eknaifitha, jestli tohle je to, jak si muslimové úžasně váží žen a jaký respekt k nim mají. Z toho vyplývá, že nám někdo v České televizi lhal s tím respektem pro ženy,“ poukazuje Petr Žantovský, co všechno bez jakékoli korekce může z veřejnoprávního tlampače vyjít. „A z těch pořadů jsem si nechal na konec naprosto bizarní věc, která byla vysílána v březnu loňského roku. Jmenovalo se to ‚Islámská modlitba pomáhá při bolestech zad, uvádí vědecká studie‘. Cituji z toho: ‚Poloha vkleče zvyšuje elasticitu kloubů. Je tedy vhodné, aby nemocní lidé v této poloze trávili více času. Modlitba se dá považovat bezpečně za klinicky účinnou jako léčba bolesti dolní části zad‘. Nuže, kudy všudy nám islám proniká do našeho veřejnoprávního mediálního prostředí,“ žasne mediální odborník.
To ho přivádí k nahlédnutí do textu zákona 483 z roku 1991, kde se ve druhém paragrafu definuje služba České televize veřejnosti a v bodě dva je napsáno: „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a dále vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti“.
Ve vysílací radě sedí politici na úkor odborníků, její závěry neudiví
Ve světle výše uvedeného se pochopitelně musí zeptat, kde jsme měli ve vánočním programu České televize pořad o chanuce, kde pořady o životě v buddhistických komunitách, když tohoto vyznání bývají někteří Vietnamci i Číňané, kteří u nás žijí, ale i o spoustě jiných náboženských proudů a směrů, samozřejmě včetně křesťanství ve všech jeho podobách. „Nějak mi přijde, že pluralita názorů v České televizi nefunguje a bylo by asi namístě, aby se tím příslušné rady – třeba ta pro rozhlasové a televizní vysílání – zabývaly. Jak jsem slyšel, tak nějaké stížnosti na pořad s muslimským svátkem Íd al-Adha na RRTV už putují, tak mě moc zajímá, jak to s nimi dopadne. Ten pořad také v dětském vysílání o Planetě Yó ze září 2015 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání posoudila tak, že zákon neporušil. Tak už nevím, kde to žijeme, o co tady komu jde a kdo s kým hraje jakou hru,“ přemítá Petr Žantovský.
To posouzení může být poplatné tomu, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se už neskládá jako v minulých časech z lidí se znalostí médií, mediálního práva, mediální technologie a podobně. „Namnoze jsou totiž jejími členy bývalí politici, bývalí senátoři, bývalí poslanci, bývalí poradci nebo velmi blízko politické scéně stojící lidé jako pan předseda Krejčí, známý jako souputník pana Zaorálka, a další a další. Neplatí to pochopitelně pro všechny, jsou tam i lidé jiného typu, ale nejsou ve většině, protože by většina rozhodování vypadala asi jinak a komplexněji. Takhle se z odborného regulačního orgánu stává orgán politický, což je proti jeho smyslu. Takže bych si v letošním roce přál, aby se i nad tím naši legislativci zamysleli, jestli to takhle chtějí, jestli to je tak správné, jestli to tak vyhovuje, nebo jestli s tím chtějí něco dělat,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
