Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Seznam, najdu tam, co neznám. Slogan, kterým na začátku tisíciletí vstoupil na trh český vyhledávač, který na rozdíl od jiných zemí dokázal v Česku držet krok s globálními konkurenty. Postupem let se ale kolem vyhledávače utvořila síť webů a služeb, kterým neunikne prakticky nikdo, kdo si v této zemi připojí své zařízení internetu.
Postupem času totiž Seznam přestal být pouze technologickým portálem, a stal se internetovým mediálním domem. Díky propojení s nejužívanějším vyhledávačem se díky tomu okamžitě stal jedním z nejvýznamnějších hráčů na mediálním trhu.
Původně byl vlajkovou lodí zpravodajství Seznamu web Novinky.cz, provozovaný ve spolupráci s deníkem Právo, a několik tematických webů. Od roku 2016 začíná budovat vlastní redakci Seznam Zprávy. Současně ale přebírá od někdejšího šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Porybného nejen Novinky.cz, ale i tištěné Právo.
Seznam jako vyhledávač rozhoduje o tom, jaké zprávy dostanou miliony jeho uživatelů přednostně. Současně ale stejná společnost provozuje vlastní zpravodajské weby. Dostává se tak do unikátní dvojrole soutěžícího a současně rozhodčího na mediálním trhu. Weby, které jsou ve vyhledávání znevýhodňovány, mají zásadně ztíženou pozici a jejich pohledu se dostává zásadně méně prostoru. Na námitky je reagováno argumenty, že soukromý provozovatel si na svých webech může dělat, co chce.
Tím důležitější je sledovat, zda je kolem klíčového hráče českého on-linu vše transparentní a jaké jsou jeho obchodní a politické vazby.
Téma vlivů kolem Seznam Zpráv otevřel v minulých dnech premiér Andrej Babiš. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl zcela otevřeně: „Novinky zase lhaly. V současnosti jde o nejprolhanější médium, které stále manipuluje a lže o naší vládě. Systémově nás poškozují. Kdo to nevidí, ať se podívá na celý ten systém Seznamu. Seznam Zprávy, Novinky a všechny tyhle jejich projekty, kde proti nám vedou kontinuální kampaň. Za minulé vlády dostávala vybraná média stovky milionů korun na různé informační kampaně, které nebyly potřebné. Byla to vlastně taková korupce, způsob, jak si ta média zavázat. Proto teď k nám přistupují takhle, když za Fialy dostávala peníze a za nás ne. Zkrátka jsou proti nám. Myslím, že o to cennější bylo naše vítězství ve volbách.“
Seznam zareagoval žalobou na Andreje Babiše, jeho výroky vnímá jako poškození své dobré pověsti. Kromě obvinění z daňových optimalizací skrze výplatu dividend společnosti vadily i premiérovy výroky o lživém a manipulativním zpravodajském obsahu, pronesené pro ParlamentníListy.cz.
Slova o politické kampani motivované penězi z veřejných zdrojů jsou ale z pohledu veřejnosti a jejího informování ještě závažnější.
Dotační chobotnice EU
Je třeba uznat, že Seznam Zprávy nejsou zdaleka jediným médiem, které se v posledních letech dostalo do propojení politiky, neziskového sektoru a novinářů prostřednictvím nejrůznějších finančních toků.
Třeba na úrovni Evropské unie jsou tyto vazby považované dokonce za pozitivní věc. Média a neziskový sektor jsou vnímány jako nástroje, jimiž mají být šířeny unijní hodnoty, a to jak mezi občany, tak do zahraničí. Za tímto účelem byla zřízena řada dotačních programů.
„Prorůstání Evropské komise s globalistickými neziskovkami je vážný problém. Nejvíce se to děje prostřednictvím různých dotací, kterých je tolik, že snad ani není možné je uhlídat. V některých případech globalistické neziskovky do veřejné správy vtahují přímo právní předpisy EU. Časté je také přibírání vybraných globalistických neziskovek do rozhodovacích procesů,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz právník Robert Kotzian.
Po anexi Krymu v roce 2014 byl jako jeden z cílů EU vyhlášen boj proti dezinformacím, do kterého byly postupně vtaženy jak neziskovky, tak média. Během dvanácti let se z toho zrodil velmi komplexní systém.
„Pod názvem Evropský štít pro demokracii je budován celý mediálně-vlivový komplex. Jeho podstatnou součástí jsou právě globalistické neziskovky dotované miliony eur z veřejných peněz. V rámci Evropského štítu pro demokracii vznikají nové instituce, dotační programy, systémy rychlé reakce na dezinformace za účelem jejich neutralizace atd.,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Robert Kotzian.
Média do tohoto systému nejsou zapojena jen klasickou inzercí, kdy by si instituce či neziskovka zaplatila plochu pro reklamu.
„Evropský štít pro demokracii a celý konglomerát globalistických neziskovek napojený na Evropskou komisi je aktivní forma komunikace. Nejenže je aktivní, ale navíc není politicky neutrální,“ obává se Kotzian. Evropská unie otevřeně jmenuje hodnoty, které mají být tímto systémem podporovány.
Psali jsme:
„V současné době je hlavním nástrojem, přes který EU dotuje globalistická média, fond Kreativní Evropa. Peníze jsou někdy poskytovány přímo médiím, někdy jsou přiděleny globalistické neziskovce, která je dále rozděluje. I když hovoříme o médiích, často jde mediální neziskovku. Takto byly poskytnuty peníze z rozpočtu EU například maďarské mediální neziskovce provozující server Atlatszo.hu výrazně naladěný proti vládní straně Fidesz Viktora Orbána. Peníze byly poskytnuty prostřednictvím bulharské globalistické neziskovky, a to v době předcházející rozhodujícím parlamentním volbám,“ rozebírá právník. Právě v období voleb bývá celý systém nejaktivnější.
„Pokud jde o budoucnost, má být hlavním finančním nástrojem EU, kterého bychom si měli všímat, od roku 2028 program AgoraEU. Rozděleno má být v letech 2028 až 2034 závratných 8,528 miliardy eur, což dělá cca 30 miliard Kč ročně,“ uzavírá Robert Kotzian.
V Česku místo tohoto sofistikovaného systému v posledních letech probíhalo ve velké míře klasické zadávání reklamy. Vláda Petra Fialy nakupovala ve velkém mediální prostor na komunikaci své politiky. Třeba na Deštník proti drahotě, reklamní kampaň Ministerstva práce a sociálních věcí k důchodové reformě, nebo dlouhodobý projekt Česko informuje, který se v druhé polovině volebního období prodlužoval vždy po půl roce a v každém z těchto období se do něj posílalo mezi třiceti a čtyřiceti miliony korun.
Média ze Seznamu patřila k příjemcům této inzerce. „A přesto, že vám to v redakcích budou vehementně vyvracet, proti velkému inzerentovi se ‚nepíše‘. Jeho, řekněme kauzy, jsou pak ‚nezajímavé‘ pro novináře,“ uvedla nedávno pro ParlamentníListy.cz mediální expertka Alena Maršálková.
Seznam však rozvíjí i své mezinárodní aktivity a napojení na neziskový sektor, o kterém mluvil Robert Kotzian. Nedávno se web v tiskové zprávě pochlubil spoluprací s organizací Journalism Trust Initiative. I když zástupci Seznamu hovořili o jejím renomé a nezávislosti, novinář Aleš Borovan upozornil, že tato iniciativa je významným příjemcem mediálních dotací Evropské komise a rovněž čerpá od francouzské vlády.
„Jsme potěšeni, že můžeme posílit partnerství s hodnotově orientovanou evropskou technologickou společností, jakou je Seznam.cz,“ ocenil v tiskové zprávě dvojznačně její zástupce. Právě pod „hodnotovou orientaci“ lze přitom schovat politické preference.
V případě webů ze Seznamu byla tato „hodnotová orientace“ předmětem debat už předtím, než Andrej Babiš promluvil o kampani. V roce 2024 si na značný příklon k agendě a postojům liberální levice postěžoval i sám Ivo Lukačovič, majitel Seznamu, který poznamenal, že tato orientace původně nebyla záměrem a bude se snažit web Seznam Zprávy „nakolejit“ zpátky.
Pokud jde o orientaci politickou, hovořilo se v poslední době zejména o vazbách na prezidenta Pavla. Společnost Seznam uzavřela smlouvu se Správou pražského hradu. Společnost se zavázala na svých webech, Seznam Zprávách i Novinkách, publikovat PR články i bannerové kampaně, propagující Pražský hrad. Výměnou za to si má moct na Hradě pronajímat prostory či mobiliář k pořádání akcí. Obě plnění barteru byly naceněny na 3 miliony korun. I když Seznam ujišťoval, že smlouva se servisní organizací prezidentské kanceláře nijak neovlivní její vztah k prezidentovi, mnozí o tom pochybují.
Ze Seznamu na Novinky
Společné vlastnictví několika webů vedle inzerce pro Hrad umožňuje také nejrůznější synergie a práci s mediálními plány.
Jak taková „domácí“ linka může fungovat, se ukázalo v posledních dnech třeba při kauze Natálie Vachatové, poradkyně premiéra Babiše pro agendu svobody slova, která se má věnovat mimo jiné přípravě zákona o regulaci neziskových organizací, ovlivňujících politické dění.
V článku na Seznam Medium ji „vystřelil“ Roman Máca, známá tvář neziskového sektoru, kdysi jako analytik Evropských hodnot oblíbený host Nory Fridrichové, dnes ve spolku Štít demokracie. Ten se pustil do Vachatové, a to nejen v souvislosti s její dosavadní činností, ale rovněž upozornil na jejího bratra, který pracuje ve finančnictví v Rusku.
A Máca se ptá: „Nyní si položme ty nejzásadnější otázky. Nemají ruské tajné služby, které usilují o absolutní kontrolu všeho, co se v Rusku děje, v péči v Rusku žijícího českého občana, který má navíc s ruskou vládou kontrolovanými bankami miliardový byznys? A netuší ruské tajné služby, že sestra onoho českého občana působí jako poradkyně předsedy vlády České republiky a nesnaží se tohoto exkluzivního vztahu využít k prosazování mocensko-politických zájmů ruského režimu v České republice?“
Načež si sám odpoví, že opaku může věřit jen blázen, nebo čtenář Sputniku.
Novinky.cz ze stejné mediální „stáje“ si blogový příspěvek Romana Mácy vezmou, převyprávějí jej a předloží k okomentování několika politikům z řad bývalé koalice. Zareaguje Karel Havlíček, analytik AMO (jedna z organizací, které se má týkat nový zákon) a člen TOP 09, který je představen jako „odborník na Rusko“. Prostor dostane Pavel Žáček z ODS a také lidovec Jan Bartošek. Oba se shodnou, že problému by měly věnovat pozornost bezpečnostní složky, jak píše v textu i Máca.
A Bartošek přidá informaci, že ke kauze bude svolána sněmovní Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, kam bude pozván šéf BIS Koudelka, který vysvětlí, zda může paní Vachatová být bezpečnostním rizikem pro Českou republiku. Sám má však jasno předem, poradkyně Vachatová má na Úřadě vlády okamžitě skončit. „Někdo, kdo očividně pracuje ve prospěch Ruska, nemá v okolí premiéra co dělat,“ vzkáže lidovecký poslanec.
Finále obstará exministr vnitra Vít Rakušan, podle kterého je Vachatová bezpečnostním rizikem i bez svého bratra.
Uprostřed článku dostane prostor několika vět i sama poradkyně, která vysvětluje, že bratr dostal nabídku práce už před šestnácti lety, v Moskvě žije dlouhodobě, založil zde rodinu a jejich vzájemný kontakt je dnes minimální. Jednu větu pro vyjádření dostane i premiér Babiš.
Oba články následně na sociálních sítích mohutně sdílejí zástupci neziskového sektoru, například tisková mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá. V diskusích pod příspěvky se kromě ruských štětek, věšení na lampy a výzev k odtáhnutí do Moskvy objevují i osobní údaje rodinných příslušníků Vachatové.
ParlamentníListy.cz oslovily společnost Seznam s nabídkou prostoru pro vysvětlení svých vazeb na politiky i veřejné peníze a garancí, že to nebude ovlivňovat nezávislost jejich redakční práce. Tiskové oddělení Seznamu tuto možnost s poděkováním odmítlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Potřebují média dotace z EU?
