„Todlencto a tady to je i v anglickém jazyce a prosím tato galerie se chlubí tím, že za loňský rok tudy prošlo sto tisíc návštěvníků. Takže todlencto si přečetli,“ začíná Černohorský. „Je spousta důkazů o tom, že naši Čechoslováci se naopak snažili pomáhat Židům, statisíce a statisíce lidí, kteří po České republice hajlovali Hitlerovi, když přijel v devětatřicátým obsadit Československo, tak to nebyli Češi, Moravané a Slezané, ale v této zemi žilo 3,5 milionu Němců, jo. Takže ten, kdo to tady napsal, je naprostý stupidní hovado, který vůbec neví, o čem píše.“ „Todlencto mě hluboce uráží. A já jsem se rozhodl, že to takhle nenechám, že to tady nebude.“

Následně si Černohorský začne rozbalovat náčiní, barvy a pomůcky. Nasazuje malířský váleček a jde na to. A začne malovat. „Prosím vás, co to děláte,“ ozve se zřejmě někdo z DOXU. „Prosím vás, co to děláte, pane Černohorský,“ mladík s fousy na Černohorského doráží a snaží se mu uzmout váleček. „Neperte se, neperte se,“ zazní ženský hlas. „Nechte ho bejt, zavolejte si policajty,“ mluví jakási žena. „Zavolejte si policajty,“ říká. Mladý muž odchází a Černohorský se vrací do „práce“.