Na půdě CEVRO Univerzity v Praze se ve středu uskutečnila debata věnovaná transatlantickému partnerství a česko-americkým vztahům. Američtí hosté nezakrývali rozčarování ze západní Evropy a místo toho zdůrazňovali význam střední a východní Evropy pro realizaci amerických zájmů na kontinentu.

„Čelíme následkům politických selhání“

Petr Macinka akci zahájil konstatováním, že svět není unipolární ani nesměřuje k jednomu společnému politickému modelu. Tyto představy spojené s koncem studené války se ukázaly jako liché. Šéf české diplomacie podotkl, že Čína se nestala západní demokracií, Rusko nepřijalo liberální mezinárodní řád a geopolitická rivalita nezmizela. Trumpova administrativa podle něho měla odvahu přiznat si to dříve než Evropané.

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

Jsem velmi spokojen(a)

12%

Jsem spokojen(a)

78%

Jsem nespokojen(a)

6%

Jsem velmi nespokojen(a)

1%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 6860 lidí

Český ministr zahraničí nijak nezakrýval optimistický pohled na současnou americkou administrativu. A zmínil i loňský projev viceprezidenta J. D. Vance v Mnichově, který otřásl liberálním establishmentem v Evropě. „Myslím, že by byla chyba odmítnout jeho argumenty jen proto, že nebyly politicky korektní. On popsal stav, ve kterém se západní demokracie nacházejí,“ prohlásil Macinka.

„Evropa čelí následkům politických selhání učiněných v uplynulých letech. Veřejná debata o bezpečnosti či masové migraci a jejích sociálních a kulturních důsledcích byla příliš často poznamenána moralizujícími postoji,“ pokračoval.

A dodal, že podobně pokroucená je i debata o klimatu či energetice. „Pokud Evropa zavře vlastní průmysl a ten se přesune jinam, klima tím nezlepšíme. Pokud rostoucí ceny energií podkopou naši konkurenceschopnost, budoucnost Evropy tím nezachráníme,“ konstatoval Macinka.

„V sázce je budoucnost Západu“

Vicepremiér vyjádřil znepokojení z kurzu, kterým se EU ubírá, a vyjádřil přesvědčení, že s americkými konzervativci sdílíme podobné cíle. Vzájemné vztahy by proto neměly být určovány jen obrannými rozpočty či debatami o budoucnosti NATO.

„Bezpečnost není jediná věc, která rozhodne o budoucnosti Západu,“ sdělil Macinka posluchačům. „Kromě dlouhodobých bezpečnostních výzev čelíme kulturním, společenským a politickým výzvám. V sázce je samotná budoucnost Západu. Naším společným cílem je návrat k realismu, smyslu pro zodpovědnost a k přesvědčení, že politika má sloužit občanům, a ne občané politickým projektům a sociálním experimentům,“ prohlásil s tím, že zásadní je ochrana svobody projevu, demokratická legitimita a národní odpovědnost.

Fotogalerie: - Okamura pozval bývalé předsedy sněmovny

„Budoucnost transatlantických vztahů závisí na obnově důvěry k západní civilizaci jako takové, na znovuvybudování důvěry mezi občany a institucemi, na schopnosti vést otevřenou debatu o skutečných výzvách a na partnerství mezi svobodnými a sebevědomými spojenci, kteří jsou ochotni převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, prosperitu a budoucnost,“ uzavřel Petr Macinka.

Střední Evropa jako americká priorita

Americký velvyslanec následně zdůraznil, že USA Evropany neopouštějí, usilují naopak o skutečné partnerství. „My usilujeme o skutečné partnerství s Evropou. Spojené státy chtějí partnerství založené na sdílené zodpovědnosti a civilizační sebedůvěře,“ podotkl Merrick.

Podle něho se Evropané a Američané mohou shodnout na významu suverenity a svobody. Trumpova administrativa by ale uvítala větší zapojení evropských států a jejich posílení. Z toho také pramení kritický postoj k Bruselu. Bílý dům se totiž obává, že politika EU poškozuje jak ekonomickou základnu, tak občanské svobody. Nicholas Merrick zmínil Akt o digitálních službách (DSA) jako odstrašující příklad.

Robert Wilkie, který byl členem Trumpovy první administrativy, přiznal, že sdílí čím dál silnější důraz Bílého domu na vztahy se středoevropskými a východoevropskými partnery. Odmítl také názor, že je Donald Trump izolacionista. Svědčí o tom prý také angažmá v Íránu, které Wilkie podporuje.

Na to navázal James Carafano z prominentního konzervativního think-tanku The Heritage Foundation. Podle jeho názoru se v následujících letech dočkáme zostřování politického, ekonomického a hybridního válčení, a to zejména s Čínou, Íránem a Ruskem.

Bývalý Trumpův poradce se také domnívá, že současné napětí ve vztazích mezi Evropou a USA může transatlantickému partnerství prospět. „Amerika neopouští Evropu. V posledním roce je Amerika v Evropě aktivnější, než byla za posledních deset let. A NATO nikdy nebylo silnější než teď,“ uzavřel Carafano.

Psali jsme:

Psali o Macinkovi. Ten je hned ztrapnil v plném znění

Dobiášová popsala scény, které nastaly po Babišově tiskovce

„Dno.“ Hřibovi gesto ve Sněmovně neprošlo

Nelíbíš se Bruselu, nic nedostaneš. Jako Orbán