Sbírek na podporu Ukrajiny je mnoho. Ze známějších například Stojíme za Ukrajinou, pak samozřejmě Člověk v tísni nebo drony Nemesis zaštítěné náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Karlem Řehkou. Podle loňského článku přispěli Češi na Ukrajinu ze svého částkou šest miliard korun, z toho 5 miliard šlo na humanitární pomoc, miliarda na zbraně.
Český rozhlas uvádí, že 2,45 miliardy korun přišlo na účet organizace Člověk v tísni, dvě miliardy pak poslali lidé přímo na účet ukrajinské ambasády v Praze. Nadační fond Dárek pro Putina, tedy organizace posílající na Ukrajinu zbraně, vybral 670 milionů korun a podstatnou částku na nákup obranného materiálu sesbíral též spolek Post Bellum, téměř 400 milionů korun.
Téma výběru peněz na zbraně pro Ukrajinu bylo předmětem rozhovoru moderátora Čestmíra Strakatého a bývalého novináře Martina Ondráčka, který se momentálně podílí právě na iniciativě Dárek pro Putina. Ta podle rozhovoru letos překročí částku miliardy korun vybraných na zbraně pro Ukrajinu. „Ondráček říká, že opadání podpory se zatím neprojevuje. Lidi tak protestují proti masakrům. Co když to ale nebude stačit?“ ptá se Strakatý.
V ukázce Ondráček nastínil scénář, kdy Rusové začnou používat „ohromnou lidskou sílu“, kterou dostanou, a ohromné zásoby. „Najednou vy budete mít ty Rusy opravdu za rohem a protože náš východní soused je Slovensko, tak já bych ty zákopy kopal u Břeclavi, protože bych se na ně nespolíhal. A najednou Trumpem požadovaných 5 % HDP na obranu bude málo, protože ta blízkost bude šílená,“ řekl například Ondráček. Také pravil, že ho fascinuje, jak si západ neuvědomuje, že válčit s Ruskem na Ukrajině je praktičtější, levnější, bezpečnější, než ho mít za humny.
V Rusech je imperialismus jako v koze, říká Martin Ondráček z iniciativy @DarPutinovi. Letos překročí miliardu korun vybranou zejména na zbraně pro Ukrajinu. Ondráček říká, že opadání podpory se zatím neprojevuje. Lidi tak protestují pro masakrům. Co když to ale nebude stačit? pic.twitter.com/b2rDKm0LVK
— Čestmír Strakatý (@cestmirstrakaty) January 14, 2025
Jeden z internetových diskutérů k tomu ovšem poznamenal, že v ČR je privátní podpora Ukrajiny po třech letech války nejnižší v celé Evropě, což se dozvěděl v pořadu Michala Půra. Tedy pouze jedno tvrzení může být pravdivé. Půr k tomu podotkl, že se jedná o šetření eurobarometru. „Je třeba uznat, že Martin to dělá skvěle. Ale ta klesající podpora v Česku je tak razantní, že mi to dělá trochu starosti,“ uvedl.
To byla spíš nadsázka. Nicméně je třeba uznat, že Martin to dělá skvěle. Ale ta klesající podpora v Česku je tak razantní, že mi to dělá trochu starosti
— Michal Půr (@michalpur) January 14, 2025
K tomu se ozval novinář Jakub Zelenka: „Já dlouhodobě ‚lobbuji‘ za to mít válečné daně. Rád si za Ukrajinu připlatím, pokud to stát nějak dobře využije anebo nastartuje obranný průmysl. Ta válka je pro nás zásadní. Sbírky jsou super, ale je to bohužel trochu terapie, aby měl člověk pocit, že něco dělá, někam přispívá.“
A ještě přidal: „Omlouvám se za zlá slova a možná drsný popis reality. Kdo hrál alespoň Red Alert, tak jistě tuší, že ty náklady na válku jsou masivní a stovky milionů jsou kapka v moři. Budou ale volby, takže masivní boost podpory asi nikdo ani neočekává.“ Red Alert je počítačová strategická hra o konfliktu mezi USA a spojenci se Sovětským svazem a jeho spojenci.
já dlouhodobě "lobbuji" za to mít válečné daně. Rád si za Ukrajinu připlatím, pokud to stát nějak dobře využije anebo nastartuje obranný průmysl. Ta válka je pro nás zásadní. Sbírky jsou super, ale je to bohužel trochu terapie, aby měl člověk pocit, že něco dělá, někam přispívá.…
— Jakub Zelenka (@jakubzelenka) January 14, 2025
Na podobné téma se přitom nedávno vyjadřoval generální tajemník NATO Mark Rutte směrem k Evropskému parlamentu. „Evropské země vynakládají v průměru až čtvrtinu svého národního důchodu na penze, zdravotnictví a sociální zabezpečení a my potřebujeme jen malý zlomek těchto peněz na to, abychom výrazně posílili obranu,“ řekl dle serveru Politico.
Podle Rutteho bude konečný cíl, co se týče výdajů na zbrojení, 3,6 až 3,7 procenta HDP, pokud státy nepohnou se společným nákupem zbraní. I tak se ale očekává, že výdaje budou výrazně vyšší než 2 % HDP. A i přes Trumpovy hrozby je podle Rutteho Evropa bezpečnostně závislá na USA a představy o tom, že se o obranu může postarat sama, jsou iluzorní.

Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.