„Chci válečné daně. Já si rád za Ukrajinu připlatím.“ Český novinář zní jako tajemník NATO

14.01.2025 14:02 | Zprávy

V souvislosti s válkou na Ukrajině se rozjela debata o zbrojení. Generální tajemník NATO Mark Rutte před Evropským parlamentem prohlašoval, že evropské státy v průměru dávají čtvrtinu svého národního důchodu na penze, zdravotnictví a sociální zabezpečení a je potřeba „jen zlomek těchto peněz na posílení obranyschopnosti“. V Česku zase při debatě o dobrovolném darování peněz na zbraně zazněla podpora pro „válečné daně“. „Rád si za Ukrajinu připlatím, pokud to stát nějak dobře využije anebo nastartuje obranný průmysl,“ řekl novinář Jakub Zelenka. Volání po zbrojení pro ParlamentníListy.cz komentoval sociolog Petr Hampl.

„Chci válečné daně. Já si rád za Ukrajinu připlatím.“ Český novinář zní jako tajemník NATO
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pochodem za Ukrajinu začal Den za Ukrajinu. Pochod skončil na Staroměstském náměstí, kde proběhlo shromáždění Společně za Ukrajinu

Sbírek na podporu Ukrajiny je mnoho. Ze známějších například Stojíme za Ukrajinou, pak samozřejmě Člověk v tísni nebo drony Nemesis zaštítěné náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Karlem Řehkou. Podle loňského článku přispěli Češi na Ukrajinu ze svého částkou šest miliard korun, z toho 5 miliard šlo na humanitární pomoc, miliarda na zbraně. 

Český rozhlas uvádí, že 2,45 miliardy korun přišlo na účet organizace Člověk v tísni, dvě miliardy pak poslali lidé přímo na účet ukrajinské ambasády v Praze. Nadační fond Dárek pro Putina, tedy organizace posílající na Ukrajinu zbraně, vybral 670 milionů korun a podstatnou částku na nákup obranného materiálu sesbíral též spolek Post Bellum, téměř 400 milionů korun.

Téma výběru peněz na zbraně pro Ukrajinu bylo předmětem rozhovoru moderátora Čestmíra Strakatého a bývalého novináře Martina Ondráčka, který se momentálně podílí právě na iniciativě Dárek pro Putina. Ta podle rozhovoru letos překročí částku miliardy korun vybraných na zbraně pro Ukrajinu. „Ondráček říká, že opadání podpory se zatím neprojevuje. Lidi tak protestují proti masakrům. Co když to ale nebude stačit?“ ptá se Strakatý.

V ukázce Ondráček nastínil scénář, kdy Rusové začnou používat „ohromnou lidskou sílu“, kterou dostanou, a ohromné zásoby. „Najednou vy budete mít ty Rusy opravdu za rohem a protože náš východní soused je Slovensko, tak já bych ty zákopy kopal u Břeclavi, protože bych se na ně nespolíhal. A najednou Trumpem požadovaných 5 % HDP na obranu bude málo, protože ta blízkost bude šílená,“ řekl například Ondráček. Také pravil, že ho fascinuje, jak si západ neuvědomuje, že válčit s Ruskem na Ukrajině je praktičtější, levnější, bezpečnější, než ho mít za humny.

Jeden z internetových diskutérů k tomu ovšem poznamenal, že v ČR je privátní podpora Ukrajiny po třech letech války nejnižší v celé Evropě, což se dozvěděl v pořadu Michala Půra. Tedy pouze jedno tvrzení může být pravdivé. Půr k tomu podotkl, že se jedná o šetření eurobarometru. „Je třeba uznat, že Martin to dělá skvěle. Ale ta klesající podpora v Česku je tak razantní, že mi to dělá trochu starosti,“ uvedl.

K tomu se ozval novinář Jakub Zelenka: „Já dlouhodobě ‚lobbuji‘ za to mít válečné daně. Rád si za Ukrajinu připlatím, pokud to stát nějak dobře využije anebo nastartuje obranný průmysl. Ta válka je pro nás zásadní. Sbírky jsou super, ale je to bohužel trochu terapie, aby měl člověk pocit, že něco dělá, někam přispívá.“

A ještě přidal: „Omlouvám se za zlá slova a možná drsný popis reality. Kdo hrál alespoň Red Alert, tak jistě tuší, že ty náklady na válku jsou masivní a stovky milionů jsou kapka v moři. Budou ale volby, takže masivní boost podpory asi nikdo ani neočekává.“ Red Alert je počítačová strategická hra o konfliktu mezi USA a spojenci se Sovětským svazem a jeho spojenci.

Na podobné téma se přitom nedávno vyjadřoval generální tajemník NATO Mark Rutte směrem k Evropskému parlamentu. „Evropské země vynakládají v průměru až čtvrtinu svého národního důchodu na penze, zdravotnictví a sociální zabezpečení a my potřebujeme jen malý zlomek těchto peněz na to, abychom výrazně posílili obranu,“ řekl dle serveru Politico.

Podle Rutteho bude konečný cíl, co se týče výdajů na zbrojení, 3,6 až 3,7 procenta HDP, pokud státy nepohnou se společným nákupem zbraní. I tak se ale očekává, že výdaje budou výrazně vyšší než 2 % HDP. A i přes Trumpovy hrozby je podle Rutteho Evropa bezpečnostně závislá na USA a představy o tom, že se o obranu může postarat sama, jsou iluzorní.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Šebesta

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ten pán "novinář" blábolí., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskusePobavený-divák , 14.01.2025 14:28:18
Já nevím, kolik lidí si uvědomuje, že jeden granát ráže 155 mm stojí asi 80 - 120 tis. Kč (údaje jsou snadno zjistitelné na Googlu). Jedna rána z děla tedy pohltí min. 4 měsíční důchody našich důchodců. Kdyby nějaký nadšenec z řad chciválků ve prospěch cizí armády prodal svůj byt za 5 milionů Kč, mohl by na cizí válku věnovat 50 dělostřeleckých granátů. Pokud to neudělá, dokazuje pouze, že je bohapustý žvanil, který chce páchat t vražedné dobro za peníze daňových poplatníků.

|  31 |  0

Další články z rubriky

Impérium vrací úder. Trump a Musk začali dělat pořádek a už je zle

9:40 Impérium vrací úder. Trump a Musk začali dělat pořádek a už je zle

„Maminky, odveďte si svá batolata z naší vlády.“ Tyto výzvy teď šíří po sociálních sítích odpůrci pr…