Server Politico vyzdvihl varování vysoce postaveného nizozemského zpravodajce, že zahraniční vlády verbují obyčejné Evropany ke špionáži a sabotážím. Ve prospěch cizí moci nemusí pracovat jen školení špioni. Nejčastěji jde o činnost ve prospěch Ruska, Íránu a Číny.

Anketa

Co říkáte na chování Petra Macinky?

Dokáže skvěle vystihnout situaci

96%

Je to hulvát a provokatér

2%

Macinka mě nezajímá

2%

hlasovalo: 11309 lidí

Zahraniční zpravodajské služby, jako jsou ruské nebo íránské, stále častěji verbují obyčejné evropské občany k provádění špionáže a sabotáží, upozornil Youssef Ait Daoud, ředitel zpravodajských služeb a národních hrozeb v nizozemské jednotce Národního vyšetřování a speciálních operací s tím, že jsou často ke spolupráci získáni v on-line prostoru za příslib finanční odměny. „Není to tak, že byste narazili na zvolání ‚Zdravím z Ruska‘ nebo ‚Zdravím z Íránu‘,“ řekl Ait Daoud. „Někdy prostě čtete: ‚Chceš za 5 000 eur něco zapálit?‘“

Například v roce 2018 Nizozemsko vyhostilo čtyři agenty ruské vojenské rozvědky za pokus o hacknutí mezinárodního dozorčího orgánu pro chemické látky. Ale za 8 let se prý charakter podobných operací proměnil. „Momentálně vidíme, že se občané za úplatu, v touze po dobrodružství nebo z nějakého jiného důvodu nabízejí k takovým úkolům.“

Anketa

Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?

Podporuji ji, má smysl

0%

Nesouhlasím, je zbytečná nebo škodlivá

100%

Je mi to jedno

0%

hlasovalo: 1 lidí

Proto kupříkladu v Německu úřady v září zahájily mediální kampaň, v níž varovaly občany před tím, aby se nestali „jednorázovými agenty“.

Nizozemská tajná služba prý vloni na podzim zadržela dva sedmnáctileté mladíky v souvislosti s údajným spiknutím, které měla řídit ruská strana. Teenageři jsou podezřelí z pokusu zmapovat internetový provoz v Haagu s pomocí zařízení známého jako Wi-Fi sniffer, údajně na příkaz ruské hackerské skupiny napojené na stát. Podle nizozemských médií se mezi cíli vyskytovalo kanadské velvyslanectví a kanceláře Europolu a Eurojustu.

Rodiče obou mladíků prý byli velmi překvapení. Jeden z otců řekl nizozemskému deníku De Telegraaf, že policie jeho syna zatkla v pondělí odpoledne, když si dělal domácí úkoly. A podle nového nizozemského zákona o špionáži musejí státní zástupci prokázat, že podezřelý vědomě jednal jménem cizího státu.

Norský politolog Glenn Diesen v souvislosti se článkem serveru Politico tvrdí, že se tady otevírá prostor pro mnohem silnější kontrolu společnosti, než za časů covidové pandemie nebo krátce po startu celoplošného ruského útoku na Ukrajinu.

Anketa

Schvalujete útok USA a Izraele na Írán?

Ano

9%

Ne

91%

hlasovalo: 14913 lidí

„Nadcházející čistka proti špatnému myšlení bude mnohem větší než během Russiagate, COVIDu a války na Ukrajině, jelikož vlády slábnou,“ napsal Glenn Diesen s tím, že lidé, kteří nevystupují zcela v souladu se současným hlavním proudem mohou být vykresleni jako lidé, kteří jdou bok po boku s nepřítelem. … Všimněte si, jak vlády a jejich stenografové v médiích mají malý nebo žádný zájem o debatu o skutečných argumentech s lidmi, kteří s názorem vlády nesouhlasí, a přesto věnují stále více zdrojů odsouzení toho, co je prezentováno jako vlastizrádný úmysl,“ napsal Diesen na sociální síti X.

The coming purge against wrongthink will be much greater than during Russiagate, COVID and the Ukraine War as governments become weaker and more insecure. Carl Schmitt, the crown jurist of the Nazi Party, wrote extensively about the search for the enemy within. Politics is… pic.twitter.com/ihN9RAb0UR

— Glenn Diesen (@Glenn_Diesen) March 23, 2026

 

Psali jsme:

Vliv Koudelky z BIS na příští vládu? Bobošíková vytáhla podezření

Volby v Moldavsku: Zakladatel Telegramu odhalil francouzskou stopu

Smůla pro Američany. Ukrajinské lithium už drží Rusové

Přijdu říct, jak to bylo. Mezinárodní aktér o volbách v Rumunsku