"Debata" podle ČT: Tomáš Halík dlouze vykládal, jak je Rusko kriminální stát, a proti němu raději ani nikoho nepozvali. To je tedy vyváženost, žasne Petr Žantovský

25.07.2015 14:13

TÝDEN V MÉDIÍCH Za neskutečně přeexponované považuje Petr Žantovský zpravodajství domácích sdělovacích prostředků o soudu Davida Ratha. Přitom média se nezabývají tak důležitými tématy, jako jsou zdravotní či ekonomická rizika migrace pro naše občany. Mediální analytik se také důkladně věnuje vystoupení profesora Tomáše Halíka v České televizi, která znovu ukázala, jak to myslí s vyvážeností zpravodajství a publicistiky. Připomíná také článek Lidových novin o letní retrotelevizi.

"Debata" podle ČT: Tomáš Halík dlouze vykládal, jak je Rusko kriminální stát, a proti němu raději ani nikoho nepozvali. To je tedy vyváženost, žasne Petr Žantovský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Ohlédnutí za minulým týdnem v českých sdělovacích prostředcích začíná Petr Žantovský pohledem na dění kolem bývalého středočeského hejtmana. „Ta věc s Davidem Rathem je mediálně naprosto neúměrně přeexponovaná. Ukazuje se na ní, jak naši novináři nevědí, co sami se sebou, nevědí, kde je jejich místo, nevědí, co mají dělat. Příběh Davida Ratha všichni známe, není ničím nový ani zajímavý. Všichni jsme sledovali jeho politickou kariéru od počátku devadesátých let,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský, jenž si z první poloviny devadesátých let, kdy pracoval jako šéfredaktor v nakladatelství Melantrich, velmi dobře pamatuje, jak se tam chodila naparovat dvojice pánů, tedy Jiří Dienstbier starší a David Rath.

Nakladatelství totiž patřilo bývalé straně Československé socialistické, posléze Liberální straně národně sociální. „S ní se později spojila Dienstbierova parta, tedy dříve Občanské hnutí, později Svobodní demokraté. Tahle parta byla samozřejmě odsouzena k politickému nezdaru, nicméně to nijak nesnižovalo sebevědomí, s jakým se pan Rath, tehdy zhruba třicetiletý mladík, pohyboval po Melantrichu s panem Dienstbierem a jakým způsobem všechny poučoval o tom, jací mají být a jak mají vidět svět. A z každé jeho věty teklo, že ten svět vidí správně jenom on jediný. To je taková velmi stará příhoda, která jenom deklaruje skutečnost, kterou jsme potom pozorovali v Parlamentu či při jiných veřejných vystoupeních pana Ratha,“ poznamenává mediální odborník.

Novináři dělají kolem Rathova případu neúměrný rozruch

Výstižně to podle něj vyjádřil ve čtvrtek v Událostech, komentářích Marek Benda, když řekl, že David Rath byl přesně ten typ, co pije víno a káže vodu. „Každého poučil, jak má být nezkorumpovaný, čistý a transparentní, a sám dopadl, jak dopadl. To, že se dějí ve Středočeském kraji zajímavé věci, byla celkem veřejná věc, i když těžko to mohl někdo deklarovat natvrdo a právně závazně, ani já to teď nedělám, nicméně některé příběhy prostě vyplynou. Stejně jako vyplývaly příběhy o Pavlu Bémovi nebo Bohuslavu Svobodovi na pražském magistrátu. To jsou příběhy, které v politicko-mediálních kuloárech běhají a dříve, či později najdou své naplnění. Stejně jako praskla bublina paní Nagyové, stejně tak praskla mnohem větší a dramatičtější bublina pana Ratha,“ připomíná Petr Žantovský.

Nevidí nic na tom, že se David Rath choval způsobem, který česká justice ohodnotila osmi a půl lety nepodmíněně. „Já ten verdikt respektuji, ale dál mě na tom nic nezajímá. Fascinuje mě však, jakým způsobem kolem toho novináři dělají rozruch, jako kdyby to měl být exemplární případ nejen justičně, ale i mediálně a politicky či eticko-politicky. Ve čtvrtek v Událostech uvedl pan Železný, že jenom Česká televize tomu věnovala v průběhu tří let od vypuknutí Rathovy kauzy asi tři sta zpravodajských příspěvků. Také na titulní strany deníků se Rath dostal rovněž asi třistakrát, což je naprosto nesmyslné. Přitom šlo o to, že jeden státní úředník a politik byl přistižen při něčem, co se v běžné demokracii hodnotí trestně, a tím to skončilo,“ míní mediální analytik.

Podstatným analýzám třeba zdravotních rizik migrace se média nevěnují

Namístě by bylo klást si jiné otázky. Kupříkladu jak je možné, že se osobnost typu Davida Ratha dostala do takových zdánlivě „nedostřelitelných“ pozic, že si bezmála dvaadvacet let uchovala tak dominantní a dramatický vliv na dění v České republice. „To přece nevzniklo jednou krabicí od vína někde v Rudné u Prahy, to má své psychologické i jiné osobnostní důvody, to jsou otázky, které by se měly klást. Ne to, jestli se soud zachoval exemplárně nebo se pan žalobce Jirát choval tak, či onak, jestli do toho nějak zasahovala paní Bradáčová. To je docela jedno. Podstatné je, že proběhl standardní soud, že pan Rath má právo na standardní odvolání, že se soud potáhne ještě léta, jak v Česku bývá. Ale podstatné je to rozhodnutí, že to je člověk jako každý jiný, a tudíž má za své činy nést odpovědnost. A tečka. Tím to mělo alespoň mediálně skončit,“ domnívá se Petr Žantovský.

Vadí mu, že v den rozsudku mu věnuje Česká televize celé večerní zpravodajství a ČT24 až na malé přestávky veškerý čas od 19 do 23 hodin, přičemž se nevěnuje podstatným věcem. „Novináři, a to nejen z České televize, se nevěnují příčinám obav občanů z imigrace lidí ze zemí třetího světa. Nevěnují se skutečným analýzám toho, co ti lidé například s sebou přinášejí za zdravotní rizika. Takovou analýzu jsem nečetl, neviděl, ani neslyšel v žádném českém médiu. Chtělo by to analýzu lékařského odborníka, který by byl schopen vyhodnotit, jakým způsobem je vystavěna imunita lidí, kteří po generace žijí v prostředí třeba Sýrie nebo Iráku, jakým způsobem se ta imunita odlišuje od imunity lidí usazených v české kotlině a kde jsou rizika,“ upozorňuje mediální odborník.

Barvotiskový obraz světa s mírumilovnými muslimy

Všímá si, že nikdo nepřipomněl, že velká část středoamerických a jihoamerických Indiánů nebyla vyhubena conquistadory se zbraní v ruce, ale do značné míry nemocemi, na které jejich imunitní systém nebyl připravený. „Chytli banální chřipku a rázem z toho byla velká a smrtící epidemie jen proto, že Indiáni předtím nikdy nepřišli do styku s takovým virovým kmenem, a proto to pro ně bylo smrtící. Nechci malovat čerta na zeď, ale ptám se, proč média nenajdou nějakého epidemiologa, virologa nebo jiného odborníka na tyto otázky a nezačnou se zabývat příčinami obav lidí z migrace. Všichni to otočí jen na téma xenofobie a podloží to příběhy o milých muslimech, kteří rozhodně nedrží v ruce pušku. To je barvotiskový obraz světa, který česká média namnoze vytvářejí,“ kritizuje Petr Žantovský.

Tím prý ovšem vůbec ničemu nepomáhají, naopak v lidech posilují nedůvěru vůči médiím. „Lidé si pak stejně jako v osmdesátých letech říkají, že jim média strašně lžou. Ale zpátky k Rathovi. To téma je zcela předimenzované a zcela nesmyslně natahované proto, že je to pro novináře špek, zábava. Díváme se na člověka, který byl nahoře, teď je dole a bude ještě níž, všichni si na jeho kostech zatančíme svoje rituální tance a budeme mít radost, protože s tím není žádná práce. Popsat, jak se politik tváří, když vychází ze soudní síně, nebo co říká, když si pro ten verdikt ani nejde, to umí každé malé dítě. Ale zamyslet se nad souvislostmi nejen korupčního jednání v české politice, ale obecně, nad souvislostmi perspektivy české populace, to už umí málokdo a málokdo je schopen to do médií dostat,“ poukazuje mediální analytik.

Popření samotné podstaty plurality veřejnoprávního média    

Poté přechází k tématu migrace, o němž pojednávaly i pondělní Události, komentáře České televize. „Očekával jsem, ostatně to má Česká televize ve všech svých kodexech a pravidlech, že půjde o vyváženou publicistiku. Pozváni byli dva hosté, tak jsem si říkal, že to je dobré, jeden bude říkat to, a druhý něco proti tomu. A ejhle! Z jedné strany tam byl člen výkonné rady Ústředí muslimských obcí v ČR Assem Attasi a proti němu seděl Peter Morée z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Čekal jsem, že nastane nějaký názorový střet, ale nenastal, oba říkali absolutně totéž, popřeli tak samu podstatu plurality ve zpravodajství a publicistice v České televizi,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský a nedá mu to, aby některé výroky nepřipomněl.

Třeba větu „Český rybník je malý“, kterou pronesl Peter Morée. „Na to jsme čekali, aby nás nějaký zahraniční vyučující přišel poučit o velikosti našeho rybníka. Pak ještě prohlásil, že deklarace České biskupské konference o tom, že bychom měli podporovat křesťanské uprchlíky, legitimizuje xenofobní nálady. To je přece úplný nesmysl. Pokračoval, že politici mají utlumit xenofobní nálady, ty se omílají pořád dokola. Já žádné nespatřuji a sleduji to poctivě včetně různých internetových diskusí. Ale česká média mají ve zvyku tvrdit, že všichni, kdo jsou proti imigraci, jsou xenofobové, nacisti, rasisti a ilustrují to tím, že ukážou zezadu holou hlavu účastníka nějaké demonstrace. To je zavádějící a manipulativní způsob zacházení s informacemi a zcela zjevný záměr, jak zúžit ten problém,“ tvrdí mediální odborník.

V rozpravě na téma migrace chybí pohled ekonomů odprava doleva   

Přitom nejde jen o už zmíněný zdravotní aspekt, ale například i ekonomický. „Proč nesedí ve studiu ekonomové odprava doleva, od Ševčíka po Valenčíka, a nevedou rozpravu na téma ekonomické dopady masové imigrace lidí, kteří navíc nemají kvalifikaci nebo mají kvalifikaci jinou a nepoužitelnou. Nebo jsou jazykově nevybaveni, nemají sociální návyky a neuplatní se tedy na standardním pracovním trhu. To jsou rozmanitá kulturní specifika, která v každém kulturním sektoru, ať je to Střední východ, Blízký východ nebo střední Evropa, vypadají jinak, a návyky lidí jsou jiné. Nejsme všichni stejní, nehrajme si na to jenom proto, že nosíme všichni boty jedné značky a jezdíme ve stejných západních autech, která jsou stejně namnoze vyráběná v Asii,“ podotýká Petr Žantovský.

"To z nás stejné lidi nedělá, zůstává rozmanitost, která tkví v kultuře a v psychosociálních a zdravotních dispozicích. A ty jsou opravdu různé. Ale o tom se v televizi vůbec nemluví. Nejvíc mě na tohle téma asi dostal páter Halík, který byl rovněž hostem pondělních Událostí, komentářů a svezl se také na téma imigrace, protože si dělá píár z každého tématu, které se namane. Jak víme, pan profesor Halík je vševěd, který všemu rozumí, všude byl, všechno zná a všechno umí absolutně nejlépe posoudit. Ocituji některé věty z jeho vystoupení. Například pravil, že česká společnost není otevřená a pak se věnoval kritice naší uzavřenosti a našich xenofobních nálad. Vedle toho jsem si položil MF Dnes starou víc než rok, kde prohlásil, že když na to přijde, tak klidně vezme kandidaturu na prezidenta. Chce být náš prezident a říká, že jeho národ je uzavřený a xenofobní, to je velmi zvláštní," myslí si mediální analytik.

Halík je svatý, všechno ví, a tudíž není třeba s ním diskutovat

Dalším potvrzením toho, jak to veřejnoprávní televize myslí s vyvážeností, byla skutečnost, že proti Tomáši Halíkovi neposadila žádného oponenta. „Zřejmě proto, že Halík je svatý a všechno ví, a tudíž není třeba s ním diskutovat. Ale on také moc diskutovat neumí. Kdyby mu někdo položil nějakou oponentní otázku, tak by ho to mohlo znejistit, což Česká televize nedovolí. Halík, odborník na všechno, který se vyjádřil i na téma ukrajinského konfliktu nebo řecké krize, prohlásil, že Rusko je kriminální stát. To je velmi zásadní věta od člověka, který chce být prezidentem republiky, jež je do značné míry závislá na vyvážených diplomatických vztazích s Ruskem. Dokonce tvrdil, že Rusko je dnes větší riziko než islám. To je také velmi zásadní věta,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Když teolog Tomáš Halík hodnotil krizi Řecka, tak pravil, že se Řecko dostalo do eurozóny podvodem, čímž mínil zkreslovaná čísla ve statistikách. „Vždyť ale všichni politici v Evropě, Delorsové a Barrosové, kteří v různých etapách přesvědčovali členské země EU, že mají vstoupit do eurozóny, a postavili si na tom své politické a jiné trafiky, věděli, jak vypadá ekonomika Řecka i jaký je stav drachmy vůči jiným volně směnitelným měnám. Stejně jim to politicky stálo za to, aby Řecko do eurozóny s těmito riziky vzali. Tak nevím, kde je vina. Kdo tedy ten podvod udělal? Tuhle otázku kladu, protože ji nepoložil moderátor zmíněného pořadu,“ vysvětluje mediální odborník.  

Obavy z vytváření evropského lidstva pod vedením profesora

Když mluvil profesor Halík o tom, že Evropská unie je nejlepší možnou variantou naší společné budoucnosti, uvedl, že musíme vytvořit evropské lidstvo. „Tak jsem se zamyslel, jak se to dělá. Třeba že na Moravě přikážeme chovat osly, protože se chovají v některých zemích Evropské unie, v Řecku, na Kypru, v Chorvatsku či jinde. Španělům bychom mohli doporučit, aby zavedli prohibici, protože ji mají v jiných zemích Evropské unie. Třeba ve Švédsku je velice komplikovaný vztah k alkoholickým nápojům, tak proč by to nezavedli Španělé, byť jsou vinařští velmoži, nebo Francouzi. A podobnými nesmysly bychom mohli inženýrovat – protože to je sociální inženýrství, nic jiného – Evropu a vytvářet evropské lidstvo pod vedením pana Halíka. Tak takové Evropy se já bojím,“ přiznává Petr Žantovský.

V souvislosti s řeckou krizí by doporučil Tomáši Halíkovi i jiným přečíst si článek Lidových novin z minulého pondělí. „Z něj se dozvědí, že významní světoví ekonomové jako Jeffrey Sachs nebo Thomas Piketty vyzvali kancléřku Merkelovou, aby změnila politiku vůči Řecku a přestala přejímat diktaturu Bruselu. Významní světoví ekonomové tak v podstatě jinými slovy potvrzují názor většiny Řeků. Například profesor Simon Wren-Lewis z Oxfordu říká: ‚Byly to evropské finanční požadavky, které srazily řeckou ekonomiku k zemi.‘ Nebo říkají, že nynější úsporná opatření jsou medicína předepsaná německým ministerstvem financí a Bruselem, jež nechává pacienta vykrvácet, místo aby nemoc léčila. Skoro tutéž analýzu napsal na svůj blog před nedávnem i už zmíněný docent Radim Valenčík, což na rozdíl od Sachse nebo dalších je levicový ekonom, a vidí to stejně. Nicméně pan Halík to vidí jinak a Česká televize asi také, protože mu nepoložila tuto otázku a nepřipomněla tyto analýzy,“ soudí mediální analytik.

Retrotelevize má tu drzost cpát do nás stokrát obehrané seriály

Na závěr si nechal článek Lidových novin, který vyšel pod titulkem Česká retrotelevize a jež by bez váhání podepsal. „Redaktor Martin Rychlík v něm podrobuje kritice letní programové schéma České televize a připomíná, že v České televizi dominantními pořady v hlavním vysílacím čase jsou Malý pitaval z velkého města, seriály Byl jednou jeden dům, Nemocnice na kraji města, seriál Dobrá voda z roku 1982, repríza estrády s Karlem Gottem, propagační provojenská komedie Copak je to za vojáka z roku 1987 a tak dál. Stejně tak kritizuje, že ČT24 reprízuje své starší Hyde parky, což je pravda. Tuším, že ve středu jsem spatřil Hyde park se slavným mediálním teoretikem Denisem McQuailem, který byl v Česku asi před rokem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Takové počínání veřejnoprávního média „Když si vezmeme sedm miliard, které padají do České televize, tak jak může mít tahle instituce vůbec tu drzost tlačit do nás stokrát obehrané bolševické seriály, estrády a podobné hlouposti. A ani ve zpravodajství a publicistice není schopna provozovat standardní veřejnou službu, kterou jí předepisuje zákon. To je naprosto nepochopitelné, neomluvitelné a opravdu bych rád slyšel z České televize vysvětlení, proč se toto děje. Protože těch peněz, které dává koncesionářský poplatník České televizi za to, aby mu produkovala nové věci, a nedávala staré reprízy, je opravdu dost,“ tvrdí mediální odborník.

Při zachování soudnosti by režisér nynější škváry na obrazovku nepustil

Ale úplně nejhorší je, když divák začne porovnávat tvorbu té už docela dost vzdálené minulosti a tu nynější. „To je opravdu hřebíček do rakve, když si člověk pustí Dobrou vodu z roku 1982 nebo Nemocnici na kraji města a odmyslí si od toho ten politický obal, tu dobovou estetiku a takové atributy budování socialismu, které tam někde více, či méně podprahově jsou, a toho socialistického člověka, toho morálně vyspělého jedince, té osobnosti, která vidí do světlých zítřků, tak je to pořád desetkrát větší profese než 99 procent současné profese českých televizních dramatických umělců, ať na obrazovce veřejnoprávní nebo i komerčních televizí,“ srovnává Petr Žantovský.

Dodává však, že u komerčních televizí mu to nepřísluší soudit. „Na to, ať se dívá, kdo chce, to si neplatím, kdežto Českou televizi si platím. A když vidím velmi chabou úroveň drtivé většiny původní dramatické produkce České televize, různých seriálků, inscenací, v nichž hercům není rozumět, kde to kamera snímá jako domácí video, kde režisér je zřejmě na pivě, protože jinak by při zachování si soudnosti nebyl schopen pustit ty škváry na obrazovku, a kde celá dramaturgie a ředitelství a všichni, kdo o tom rozhodují, šli zřejmě definitivně na pivo, protože jim to pivo za těch sedm miliard docela bohatě platíme, tak si myslím, že je snad asi lepší se dívat na tu Dobrou vodu,“ uzavírá mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Ruský agente, rozkryj se! Český herec si udělal „p*del“ z BIS. A co se mu nestalo...

14:23 VIDEO Ruský agente, rozkryj se! Český herec si udělal „p*del“ z BIS. A co se mu nestalo...

BIS nedávno ve Sněmovně oznámila, že rozbila a rozkryla síť ruských agentů FSB. Plukovník Koudelka o…