Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?Anketa
Pobouření u značné části české veřejnosti vyvolala závěrem loňského roku informace, že se příští sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu má uskutečnit v Brně a vůbec poprvé v České republice. Již v listopadu, kdy se záměr sudetských Němců poprvé dostal na veřejnost, se objevilo nemálo těch, kteří nad tímto záměrem vyslovili znepokojení a nesouhlas.
Kritické hlasy vůči konání sudetoněmeckého sjezdu v naší zemi se nyní shromáždily pod praporem spolku Svatopluk, který založil a řídí elitní český diplomat a expert na mezinárodní vztahy profesor Petr Drulák. Ten je jménem 44 signatářů podepsán pod otevřeným dopisem Berndu Posseltovi, dlouholetému šéfovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu.
„Ve dnech 22. až 23. května 2026 by se měl v Brně uskutečnit sjezd Vašeho sdružení. Žádný skutečný humanista, demokrat ani patriot nebude zpochybňovat aktivity směřující k upřímné spolupráci mezi národy, k překonávání historických animozit a k zmírňování starých křivd. Takové úsilí je nejen žádoucí, ale představuje i jednu z mála cest, jak udržet střední Evropu jako prostor vzájemného respektu a spolupráce. Obáváme se však, že plánované brněnské setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nepatří mezi akce tohoto charakteru,“ stojí v dopisu.
Podle signatářů se Posseltova tvrzení, že brněnský sjezd bude oslavou sdílené kultury, rozmanitosti, dialogu a porozumění, rozcházejí s realitou, neboť to byli právě potomci sudetských Němců, kteří v minulosti svými kroky a výroky vzájemné česko-německé vztahy a usmíření narušovali.
„Dějiny střední Evropy jsou posety událostmi, jejichž symbolika vyvolává rozporuplné či bolestné reakce. Moudří a odpovědní státníci usilující o usmíření se k takovým tématům staví s maximální citlivostí, aby nezraňovali paměť těch, kterých se minulost dotkla nejhlouběji. Nikdy by je nevyužívali pro partikulární politické cíle ani je nečinili předmětem nátlaku. Bohužel právě v tomto ohledu představitelé Sudetoněmeckého landsmanšaftu v minulosti opakovaně překročili hranici historické citlivosti. Zpochybňování poválečných prezidentských dekretů či kritika česko-německé deklarace z roku 1997 se nesly v duchu, který nepřispíval k dialogu, nýbrž k jeho narušení. Takový přístup vyvolává oprávněnou otázku, zda je plánovaný sjezd skutečně motivován upřímným úmyslem smíření. Významná část české veřejnosti je touto akcí znepokojena,“ píší zástupci spolku Svatopluk do Mnichova, sídla Sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Profesor Drulák jménem signatářů v dopise dále konstatuje, že českým a německým politickým představitelům se v posledních několika desetiletích podařilo postavit vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi na rozumný politický základ. „Z obou stran to vyžadovalo trpělivý a citlivý přístup, který jsme však často postrádali u představitelů Vaší organizace,“ sděluje.
„Jelikož bychom byli rádi, aby si česko-německé vztahy i do budoucna udržely konstruktivní duch spolupráce, vyzýváme Vás jako představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, abyste přehodnotili rozhodnutí uspořádat toto setkání v Brně či kdekoliv jinde v České republice,“ stojí v závěru dopisu spolku Svatopluk, který byl adresován Berndu Posseltovi.
Pod dopisem jsou kromě předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka podepsáni poslanci Tomáš Doležal, Jindřich Rajchl a Zuzana Majerová, ombudsman Stanislav Křeček, senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, europoslanci Kateřina Konečná a Ivan David, bývalý dlouholetý europoslanec za ODS Jan Zahradil, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, šéf Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý, historici Michal Téra a Vojtěch Šustek, bezpečnostní analytici Jan Schneider a Jaroslav Štefec, právnička Jana Turoňová, bývalý europoslanec Ivo Strejček, herec Michal Gulyáš, sociolog Petr Hampl, exšéf české diplomacie Jan Kavan, novinářka Martina Kociánová, publicista Michal Semín a desítky dalších.
Bernd Posselt na otevřený dopis již reagoval, spolku Svatopluk zaslal odpověď s tím, že argumenty bere na vědomí, ale neztotožňuje se s nimi. Uvádí, že tzv. Sudetoněmeckých dnů (pořádaných v Německu) se v minulosti zúčastnilo „mnoho českých občanů“ a cítili se tam prý dobře a na vlastní kůži zažili přátelskou atmosféru. Těmito českými účastníky má patrně na mysli některé bývalé ministry hlavně z KDU-ČSL či naposled tehdejšího ministra školství Mikuláše Beka z hnutí STAN.
Podle šéfa sudetských Němců jezdí stovky jejich zástupců opakovaně na brněnskou akci Meeting Brno a v projevech vždy odsuzovali zločiny německých nacistů a vyjadřovali nad nimi lítost. „Tímto duchem porozumění a smíření bude prostoupeno i setkání letos v květnu v Brně. Respektuji, pokud signatáři Vašeho dopisu nechtějí na tomto setkání participovat, přesto Vás však srdečně zvu, abyste přijeli a sami si udělali objektivní obrázek,“ píše Bernd Posselt v odpovědi na dopis Svatopluku.
Předseda spolku Svatopluk Petr Drulák pro ParlamentníListy.cz reaguje na Posseltovu odpověď. „Odpovědí dává Bernd Posselt najevo, že je protřelý a zkušený politik. Posledních více než 30 let tráví diskusemi, ve kterých hájí zájmy sudetských Němců, a na všechno má jistě předem připravené odpovědi. Máme tu ale historická fakta, na kterých nic nemění ani sebeobratnější komunikace. Za důležitá historická fakta považuji především roli sudetských Němců v politice první republiky. Zejména ve druhé polovině 30. let, kdy se zostřoval vztah naší Československé republiky s nacistickým Německem a bylo zřejmé, na jaké straně sudetští Němci stojí. Drtivá většina z nich zvolila stranu naprosto jednoznačně a nebyla to naše strana,“ konstatuje profesor Drulák.
„Je potřeba si také uvědomit dlouhodobější problém v tom, jakým způsobem se čeští Němci v 19. století stavěli k obrození českého národa. Od začátku byli překážkou našeho úsilí najít v Rakousko-uherské monarchii spravedlivější uspořádání. Do určité míry to jistě byla neschopnost Vídně, ale ta si dost dobře nevěděla rady, jak řešit česko-německý spor, který by se rozhořel v okamžiku, kdy by Češi v monarchii dostali plnoprávné postavení. Máme zde zkrátka jasná historická fakta ukazující problematičnost česko-německého soužití, což vyvrcholilo během druhé světové války účastí sudetských Němců na velmi závažných nacistických zločinech. Tyto věci zde prostě jsou a ani tak zdatný komunikátor jako Bernd Posselt s tím nic neudělá.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte článek?
