Když přijíždíte do Přerova, brzdí vlak už na mostě přes řeku Bečvu a po pravé straně můžete vidět chemičku Precheza. Místní továrna na hnojiva, založená už roku 1894, je od přelomu tisíciletí jedním ze základních kamenů impéria Agrofert. Od devadesátých let se tam hnojiva nevyrábějí, dnes hlavně titanová běloba.

Od doby, co je Andrej Babiš v politice, mají města s velkou fabrikou „z holdingu“ na volební mapě poněkud specifické postavení. V Přerově to bylo doplněno tím, že zde od vzniku ANO vždy kandidoval Jaroslav Faltýnek, kdysi druhá nejdůležitější tvář hnutí.

Hnutí ANO v tomto městě vyhrálo s 23,92 procenta už v roce 2013, i když celkově tehdy s ČSSD ještě těsně prohrálo. V roce 2017 tu vítězní „babišovci“ získali 33,92 procenta a v roce 2021 v Přerově porazili SPOLU poměrem 33,52 proti 23,06 procenta.

Letos poprvé dlouholetý předseda poslaneckého klubu na kandidátce chybí. Na plakátech lze vidět Andreje Babiše se stínovým ministrem obrany a lídrem místní kandidátky Lubomírem Metnarem, ale moc jsem jich po městě nepotkal.

Přesto je Přerov z hlediska voleb pozoruhodnou případovou studií. Město s chemičkou na úplném konci toku Bečvy, kterou si už v devatenáctém století osedlali továrníci, vždy tvořilo průmyslové zázemí zemědělské Hané a je určitou protiváhou výstavní, arcibiskupské a studentské Olomouce.