Když v polovině listopadu britská média poprvé informovala o nejnovějších záměrech Evropské komise, nemohlo to zůstat bez povšimnutí. Oblast národní bezpečnosti totiž plně spadá do pravomoci členských států. Úvahy o integraci či centralizaci evropských zpravodajských služeb tak narážejí nejen na politickou realitu, která v tuto chvíli podobným plánům nepřeje, ale i na zásadní právní překážky.
Zástupci nejvyššího unijního orgánu ale plán, který v neveřejném režimu připravují pracovníci Generálního sekretariátu Evropské komise, odmítají komentovat a snaží se celou věc zlehčovat s tím, že vše je teprve na začátku a neexistuje žádný závazný časový harmonogram ani shoda na tom, jak postupovat dál.
Že by se jednalo pouze o nevýznamné úvahy hrstky úředníků, ale vyvrací skutečnost, že se vůči plánům Evropské komise ostře vymezila Kaja Kallasová, která má na starosti zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Pod Kallasovou také spadá již existující špionážní struktura – Zpravodajské a situační centrum (INTCEN). Centrum přitom v současnosti prochází rozsáhlou reorganizací, a to právě na základě rozhodnutí Evropské komise, která chce jeho agendu rozšířit.
V praxi by tak vedle sebe měly existovat dvě zpravodajské jednotky, což se Kallasové nelíbí a varuje před negativními důsledky rozhodnutí, které může ještě více prohloubit napětí mezi Bruselem a jednotlivými členskými státy, navíc v oblasti, která je mimořádně citlivá. I když argumentuje ekonomickými důvody, negativní stanovisko bývalé estonské premiérky může naznačovat, že v nejvyšších patrech unijní byrokracie sílí mocenské střety.
V centru těchto střetů stojí šéfka Evropské komise von der Leyenová, která zřízení nové špionážní agentury pod svým dohledem prosazuje. Leyenová bývá kritizována kvůli nízké transparentnosti a snahám o centralizaci moci. Zdaleka ještě neodezněl skandál, který vypukl poté, co vyšla najevo její tajná komunikace s generálním ředitelem Pfizeru o nákupu vakcín za miliardy eur. Začátkem prosince přišla další rána, když belgická policie provedla razii v Evropské službě pro vnější činnost a zatkla bývalou šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou i další vysoce postavené představitele unijního aparátu. Utajovaná příprava plánů něčeho, co se někdy označuje za projekt „evropské CIA“, proto vyvolává silné pochybnosti.
Třebaže informace o tom, že přípravy jsou v plném proudu, vyšly najevo až teď, snahy vytvořit centrální zpravodajskou službu existují už více než rok. Loni v říjnu Evropská komise publikovala zprávu finského exprezidenta Sauliho Niinistöho, která založení špionážní agentury výslovně doporučuje: „Vypracovat ve spolupráci s členskými státy návrh týkající se podoby plnohodnotné zpravodajské spolupráce na úrovni EU, která by mohla sloužit jak strategickým, tak operativním potřebám plánování politik a rozhodování, aniž by přebírala úkoly národních zpravodajských služeb členských států včetně jejich role při získávání zpravodajských informací,“ píše se v dokumentu.
Komise však na projektu pracuje sama a s členskými státy nic nekonzultuje. Nesouhlas přitom vyvolal i původní návrh. Ten nepodpořila ani Fialova vláda, ani česká kontrarozvědka. „Podporuji prohlubování vzájemné spolupráce zpravodajských služeb, vybudování skutečně funkční společné služby však za reálné nepovažuji,“ řekl loni v listopadu Petr Fiala. „Podobné návrhy se v minulosti objevily už několikrát, podporu ovšem nikdy nezískaly. Fungování takového úřadu by tedy z podstaty bylo velmi problematické,“ uvedla tehdy BIS.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Podporu zatím projekt nemá ani mezi oslovenými českými europoslanci. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by sice uvítal užší spolupráci mezi zpravodajskými službami, ale budování nové centralizované instituce vnímá kriticky. „Domnívám se, že by nevedl k vyšší bezpečnosti, ale spíše k duplicitám, nejasné odpovědnosti a potenciálním rizikům v nakládání s citlivými informacemi. Bezpečnostní a zpravodajská práce musí vždy zůstat pevně v rukou členských států, které nejlépe rozumějí svým rizikům a mají jasně nastavené kontrolní mechanismy,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Podobně se k záležitosti staví Tomáš Kubín (ANO). Podle něho musí fungování zpravodajských služeb zůstat pod kontrolou národních vlád, které mají na rozdíl od unijního byrokratického aparátu demokratický mandát. A varuje před další koncentrací moci v rukou Evropské komise. „Zpravodajství je jednou z nejcitlivějších oblastí státní suverenity a představa, že by komise získala přímý přístup ke zpravodajským tokům nebo vlastní analytickou kapacitu mimo kontrolu členských států, je šílený,“ konstatuje Kubín.
Šéfka komunistů Kateřina Konečná vnímá projekt „bruselské CIA“ jako součást militarizace EU a označuje ho za „absolutně nepřijatelný“. V exkluzivním vyjádření pro ParlamentníListy.cz zdůraznila, že podobné snahy odporují českým národním zájmům a nová vláda musí projektu říct jasné ne: „Doufám, že Andrej Babiš dostojí svým slibům a na rozdíl od Petra Fialy bude vykonávat suverénní zahraniční politiku a postaví se těmto nebezpečným euronesmyslům.“
Bezpečnostní expert Andor Šándor upozorňuje na limity nadnárodních zpravodajských struktur vyplývající z rivality mezi národními zpravodajskými službami, odlišnými zájmy jednotlivých států a v případě EU také z absence jednotné bezpečnostní a zahraniční politiky. Smysl by podle něho podobné plány měly jedině jako reakce na ústup USA z Evropy. Domnívá se však, že zpravodajská činnost by se měla řešit spíše v rámci NATO.
A dodává, že důvod pro plány Ursuly von der Leyenové mohou být daleko přízemnější: „Jedná se spíš o formální věc, která možná uspokojí bývalou gynekoložku, která toho o reálném světě zpravodajství moc neví. Jestli to chce udělat jenom proto, aby si pohladila ego a ukázala mnohem mladší a hezčí Kallasové, že i ona má svou zpravodajskou jednotku, tak jsou to jen další vyhozené peníze.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že zavedení centrální bezpečnostní služby na úrovni EU by ohrozilo českou suverenitu?
autor: Ladislav Zemánek
