Krvavý válečný konflikt o Náhorní Karabach je u konce, Ázerbájdžán chystá oslavy svého vítězství, jejichž vrcholem má být vojenská přehlídka v hlavním městě Baku. Měl by se jí zúčastnit turecký prezident Erdogan, který hrál ve válce zásadní roli.
Bez Turecké pomoci by se totiž Ázerbájdžánu dle vojenských analytiků nikdy nepodařilo převážit válečnou situaci ve svůj prospěch. Ázerové čelili kritice, že od svých tureckých “bratrů ve víře” neváhají přijmout i pomoc v podobě islamistických žoldáků.
Arménská armáda zase v posledním období bojů začínala být na pokraji sil, když musela čelit zásadní přesile v podobě vojenských technických vymožeností, které Ázerbájdžánu poskytli právě Turci. Šlo třeba o drony. Arméni se ani přesto nechtěli vzdát a opakovali, že budou bojovat do posledního muže.
Takovou možnost nakonec nedostali, arménský premiér učinil pragmatické rozhodnutí a rozhodl se podepsat s Baku pod patronátem ruského prezidenta Putina dohodu o ukončení bojů. Z tohoto pohledu tak těžko mluvit o jasném ázerbájdžánském vítězství. Podepsaná dohoda totiž zaručila, že část území po klidu zbraní připadne muslimským Ázerům, zdaleka nejde o celý Karabach, týká se to ale strategických okresů, přes které například vedly přímé cesty z Karabachu do Jerevanu.
Místa, která byli arménští obyvatelé v Karabachu opustit, připomínají spálenou zemi. Lidé, jejichž rodiny tam žily od pradávna, se nehodlali smířit s tím, že jejich domy a majetky, které není možné odvézt, připadnou muslimům. Raději je proto spálili.
Jediné památky po mnoha set leté arménské přítomnosti tak v místě zůstaly kostely, staleté kláštery a hřbitovy. Autoritářský prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev se v prvotních prohlášeních po podpisu dohody zavázal, že je budou chránit a Arméni se nemusí obávat, že by jejich historické a duchovní pamětihodnosti zmizely. Jenže se ukázalo, že to úplně neplatí.
Krátce poté, co začala Alijevova armáda obsazovat území získané podpisem dohody, se na sociálních sítích začala objevovat videa jeho vojáků, jak barbarsky ničí arménské hřbitovy. Twitterem masivně kupříkladu kolovalo video pořízené samotnými Ázery, které zachycuje dva vojáky s vlajkou s půlměsícem na rameni, jak rozkopávají náhrobky arménských zemřelých a velmi dobře se u toho baví. Sami ničitelé těchto míst posledního odpočinku se záběry chlubili a umisťovali je na sítě jako Facebook, Instagram nebo TikTok.
Azerbaijani soldiers vandalizing Armenian graves as soon as they took over Karvachar, posting it on Tik Tok. pic.twitter.com/QcXCy9Fx3R
— 301???? (@301_AD) November 26, 2020
Nakolik dohoda podepsaná počátkem listopadu v Moskvě zajistí v regionu stabilitu a mír, se teprve ukáže. V místě mají pět let působit ruští vojáci coby strážci klidu zbraní. Nicméně nedávná prohlášení ázerbájdžánského prezidenta Alijeva ukazují, že spory mohou pokračovat. Dosavadní územní zisky mu dle zpráv médií nestačí.
Hodlá prý usilovat o změnu trasy tzv. Lačinského koridoru, který přímým silničním spojením propojuje hlavní město Náhorního Karabachu Stěpanakert s arménskou metropolí Jerevanem. Tuto dopravní tepnu postavili sami Arméni koncem 90. let z darů, které mezi sebou vybrali arménští krajani po celém světě. Alijevovi se to však nelíbí a rád by trasu změnil.
Řada komentátorů míní, že se ázerbájdžánský vůdce cítí silný k dalším krokům, neboť za sebou má neotřesitelnou podporu tureckého vládce Erdogana, který je dlouhodobě rovněž při chuti a rád pomáhá rozšiřovat území, kde bude dominovat náboženství proroka Mohameda. Tento fakt v minulých týdnech a měsících kritizovali i někteří západní lídři i s ohledem na to, že Turecko je stále členem NATO a stát, který je de iure náš spojenec, provádí zcela odlišnou politiku, než zbytek společenství států aliance.
Nutno podotknout, že za Arménii si sice mnozí politici během konfliktu jasně postavili, ovšem pouze verbálně. Faktické podpory se Jerevenu nedostalo. Nejdál zašla Francie, jejíž Senát přijal nedávno rezoluci podporující nezávislost Náhorního Karabachu. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase opakovaně vyzýval Ankeru, aby se do konfliktu přestala vměšovat a rovněž apeloval na Severoatlantickou alianci, aby začala chování svého tureckého člena řešit. S úspěchem se ale nesetkal.
Armény nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz podpořil i prezident Miloš Zeman, který odsoudil ničení kulturních památek a označil to za barbarství. Konstatoval rovněž, že s členem NATO Tureckem jsou problémy nejen v této oblasti, ale i jinde.
Fotogalerie: - Za padlé Armény
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
