Pokud zákon podepíše i prezident Miloš Zeman, tak budou moci všechny Češky uvádět svá příjmení bez přípony -ová. Tuto možnost měly doposud jen cizinky, české občanky s trvalým pobytem v cizině, s další cizí národností nebo ženy, jejichž manžel je cizinec.
Že může umožnění změny vést v budoucnu minimálně k nedorozuměním a dosti bizarním situacím, ukázali kritici novely. Místopředseda Senátu a učitel češtiny Jiří Růžička tak kupříkladu na manželkách nejvyšších představitelů Senátu poukázal, že zatímco z věty „Horníková zdraví Vystrčilovou“ je zřejmé, kdo se zdraví, z věty „Horník zdraví Vystrčil“ už to zřejmé nebude.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Mgr. Jiří Růžička
Došlo i na diskusi o genderové vyváženosti. V jejím rámci senátor Michael Canov (SLK) glosoval, že jde o genderově nevyvážený návrh, neboť mužům nedovoluje zvolit si příjmení v ženské podobě. Poukázal, že tak kupříkladu nemůže šéf Senátu zvolit variantu svého příjmení „Miloš Vystrčilová“, což je podle něj „zjevně nespravedlivé“.
Podle Canova již nyní mohou mít ženy příjmení v mužském tvaru, stačí, když zakroužkují, že mají jinou než českou národnost. Takže kvůli tomu samému tady nevystupuje.
V rámci odlišného oslovování Češek a cizinek pak ukázal na další paradox, který by podle něj měl vyřešit Ústav pro jazyk český a česká média: „Kateřina, za svobodna Kůrková, vynikající česká střelkyně, si kdysi vzala za manžela olympijského vítěze Matthewa Emmonse. A ona se sama jmenuje Emmons. Ona sama se jmenuje od té doby Kateřina Emmons. Když střílela na olympiádě, kde se stala olympijskou vítězkou, tak ji komentátor nazýval Kateřinou Emmons. Kdyby ten olympijský vítěz Emmons měl sestru, samozřejmě americkou sestru, neboť on je Američan, a ta by také startovala na olympiádě – jmenovala by se pořád za svobodna Emmons – tak náš sportovní komentátor by ji nazýval Emmonsová.“
„To je přece na hlavu padlé. Že Češka bude uváděna bez koncovky -ová, v mužském tvaru, zatímco cizinka, která v té zemi, kde její matrika jí zanesla jméno, nemá tu koncovku -ová, tak ji v češtině má. Mělo by platit buď jedno, nebo druhé,“ komentoval paradoxní situaci.
Návrh se nesetkal se zájmem i u senátorky Miroslavy Němcové, ta hlasovala proti, jelikož jí připadá dosavadní úprava dostatečná. „Dostala jsem dopis z Ústavu pro jazyk český, který měl k úpravě významné připomínky. Držela jsem se toho odborného stanoviska,“ uvedla pro Novinky.cz.
Senátorka poukazuje, že nyní může dojít ke ztrátě informační schopnosti sdělení, zdali komunikujeme o ženě, či o muži. Pravděpodobně podle ní jde o „progresivistické trendy“. „Je to taková móda. Nikomu neberu to, že si chce něco vybrat, ale ohled na funkci jazyka u mě převážil,“ myslí si Němcová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
