Epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran v diskusním panelu v sídle Poslanecké sněmovny uvedl: „Objevily se publikace a informace o tom, že některé šarže vakcíny proti covidu obsahují vyšší množství DNA, přibližně 470krát vyšší. Hodnota, která je povolená, je 10 jednotek. A v těch šaržích vyšetřených v laboratořích, kde se to provádělo, v Austrálii, Německu, ve Francii, ve Spojených státech, se zjistilo, že to množství bylo až 470krát vyšší. Je to, jako kdybyste měli v litru nafty 1 deci vody. A ta stanoviska, která se objevují po Evropě od jednotlivých státních institucí, říkají, že to vůbec nevadí, nic si z toho nedělají, a tak já bych chtěl znát stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv k této problematice, jestli tedy občané mají být znepokojení tím, že ve vakcíně je stanoveno nějaké množství a to je 470krát překročeno, anebo jestli by se mohla tahle norma zrušit a vůbec to tam neuvádět, když to ničemu nevadí.“

Proč nezkontrolujeme rizikové šarže?

Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) odpověděl, že se sledují stanovené limity a zbytková DNA ve vakcínách. „Je to bráno jako nečistota, tudíž pokud limity jsou překročeny, tak by to nemělo být tou úřední laboratoří propuštěno. Ale nemyslím si, že v šaržích v Evropě nebo v České republice by mělo být nadlimitní množství nečistot.“

Imunoložka Zuzana Krátká navrhla: „Nebylo by úplně od věci vzít ty šarže, o kterých my tvrdíme, že jsou rizikové, a požádat referenční laboratoř, aby stanovila DNA příměsi ve vzorcích.“

Ředitel SÚKL Boráň však návrh odmítl, protože to podle něj není možné.