Jakkoliv by se zdálo, že město Karlovy Vary a okolí je poškozeno absencí turistického ruchu, hlavně tedy zahraničních klientů, a vlastně celý západočeský lázeňský trojúhelník se zmítá v agónii, není to až tak tragické, jak je tomu v horách nad městem. Lázně alespoň částečně zachraňují čeští klienti.

Ale Krušné hory zachrání snad jen zázrak. Pokud napadne sníh, ale budou uzavřeny hotely a penziony, dopadne to pro region prachbídně. Občas si sice někdo vyjede na běžky a přespí tzv. u známých (byť jde o známé jen tak po telefonu), ale turistický ruch to nespasí. A tak hoteliéři vyhlížejí nejistou sezónu. Ovšem lidé bydlící v horách v té sezóně již jsou, a není to zdaleka první rok a nemůže za to jenom covid.

Radost zmizela, smutek zůstává

Navštívili jsme pár obcí a bylo smutno, ne-li truchlivo.

Tak třeba Horní Blatná. Městečko, které není „nahoře“ – i když geograficky je – ale jméno horní značí významný region hornictví, který už jen vzpomíná na zašlou slávu minulých staletí.

V pracovním týdnu máte po páté hodině odpoledne smůlu. Těch pár krámků, které tu jsou, zavírá se soumrakem. Pár hospůdek je otevřených a lákají místní na pivo a na panáka, za ceny, které by v lázeňském údolí označili za „super“. Každá koruna zdražení je tady znát.