Podle komentátora má v očkovací kampani Evropská unie slabý start. Zatím bylo podáno 8,9 milionu dávek, v průměru dvě na každých sto obyvatel států EU. Spojené státy mají průměr 7 dávek na 100 osob, Velká Británie dokonce 10,5. A vede Izrael s 43 dávkami na 100 osob. Článek vyšel včera, současná data agentury ukazují u Izraele dokonce 45 dávek na 100 obyvatel, Spojené státy se posunuly na 7,5, Britové na celých 11. A EU? 2,19.
Jak komentátor podotýká, vzhledem k tomu, že každá vakcína vyžaduje dvě dávky, bude se tato ztráta těžko dohánět a nevypadá to, že by budoucnost byla růžová. Hrozí, že cíl Evropské unie naočkovat 70 % obyvatel v každém státu do léta splněn nebude. Zatím má EU schválené dvě vakcíny, Pfizer/BioNTech a Modernu, ale jejich zásoba je omezená a nedostatečná. Tento týden by se Evropská léková agentura měla zabývat vakcínou od společnosti AstraZeneca, ale společnost uvádí, že první dodaná dávka by mohla být až o 60 % menší. A vakcína společnosti Sanofi kvůli problémům při testování nebude schválená do konce roku 2021, tvrdí Giugliano.
Varuje, že toto selhání bude mít následky, pokud nedojde k rychlé nápravě. Zatím v EU s covidem dle dat zemřelo 426 000 lidí, uvádí a dodává, že nejenže při prodlevě budou lidé umírat, ale vzhledem k tomu, že EU se chlubí vysokou společenskou vyspělostí, tak jde i o její pověst. „Jak se může chlubit svým společenským modelem, pokud nedokáže ochránit ty nejohroženější?“ ptá se. Nemluvě o ekonomice, dle projekcí Mezinárodního měnového fondu došlo za rok 2020 k poklesu HDP bloku v hodnotě 7,6 %.
Giugliano zkoumá i důvody tohoto stavu. EU prý zaspala při přípravě a objednávkách vakcíny a podcenila nejmodernější vakcíny, tedy ty od Pfizeru a Moderny, založené na mRNA. „EMA (Evropská léková agentura – pozn. red.) zaostala za Spojenými státy a Velkou Británií ve schválení vakcíny Pfizeru. Zpoždění u vakcíny AstraZeneca je pochopitelnější, vzhledem k potížím při testech (AstraZeneca zatím ani nepožádala o schválení v USA),“ říká Giugliano.
Fotogalerie: - Otevřeme Česko
Podle něho v očkování zaostává např. Belgie a Francie, v Itálii pro změnu panují pochybnosti o systému očkování a kdo má dávku dostat první. „Jen jedna z deseti dávek v Itálii skončila v žilách obyvatel domovů důchodců, zatímco jedna ze čtyř skončila v těch, kdo sice pracují v nemocnici, ale nejedná se o lékaře ani sestry,“ popisuje komentátor stav ve své rodné zemi. Ochrana zdravotníků sice dává smysl, ale ne pokud jsou čísla takováto, dodává.
Co s tím? EU jde po výrobcích, od společnosti AstraZeneca požaduje vysvětlení, proč došlo ke zpoždění a také aby společnost dostála svému závazku. AstraZeneca jako důvod uvádí problémy v jedné ze svých výrobních linek, ale Evropská komise se dle Giugliana obává, že za zpoždění stojí prioritizace výroby pro jiné země. Komentátor soudí, že EU má právo dožadovat se plnění kontraktů, zvlášť když zaplatila těžké peníze předem, ale musí také mít jistotu, že její stížnosti jsou oprávněné a podepsané smlouvy nemají žádná zadní vrátka. Upozorňuje také, že je dobré rozlišovat mezi zlým úmyslem a problémy, které jsou u překotně rychle vyvinuté vakcíny očekávatelné.
„Nebezpečným může být chování politiků, kteří by výrobce vakcín použili pro zakrytí svého selhání. Již se tak při pandemii stalo, když za šíření covidu údajně mohli lidé na oslavách nebo turisté místo špatných opatření. Minulý týden byly vlády evropských států naštvané na Pfizer, protože v belgické fabrice reorganizoval výrobu, a tak došlo ke snížení dodávek vakcíny. Ale ukázalo se, že Pfizer ve čtvrtletí zpoždění dohnal,“ varuje komentátor.
Honit teď politické body je podle něho nebezpečné. Určitý tlak na společnosti je dle jeho názoru v pořádku, ale ne za cenu poškození vztahů s dodavateli. Zvláště když se najde dost zemí, které si za vakcínu rády zaplatí. Jako příklad dává právě Izrael a jeho spolupráci s firmou Pfizer a vybízí k užší spolupráci. Například nabídkou finanční pomoci výrobcům, kteří své výrobny upraví pro větší výroby.
„Ještě není pozdě chyby napravit, ale politici v EU musí jednat rychle. Návrat k normálu je závod, který je potřeba vyhrát jak z ekonomických, tak společenských důvodů. Kdo bude druhý, ten si následky ponese ještě hodně dlouho,“ říká závěrem.
Ferdinando Giugliano bere Evropskou unii jako celek. Agentura Bloomberg však má data pro jednotlivé země a tak je možné dovodit, kdo se s očkováním v bloku „loudá“. Kdo očekává, že je to Česko, má částečně pravdu. Naše země má průměr 1,9 použité dávky vakcíny na 100 obyvatel, celá EU pak již zmíněných 2,19. Ovšem desetimilionové Česko není v průměru zase tak významné a hříšníci a premianti nejsou rozdělení ani podle osy Západ/Východ, dokonce ani Sever/Jih.
Za Českem zaostává například Francie, která má v průměru 1,8 dávek na sto obyvatel. Jinak velmi vyspělé Nizozemí má dokonce jen jednu, Lucembursko 1,4. Vede naopak Irsko s počtem 2,9 na 100 obyvatel, není známo, zda má nějaký vliv sousedství s Velkou Británií. Z našeho okolí, Polsko očkuje o něco rychleji, má průměr dvě použité dávky na sto obyvatel, Německo 2,3, Rakousko 2,1, Slovensko stejně jako Česká republika má 1,9 podaných dávek na 100 obyvatel, Maďarsko pak 1,7. Stejně jako Česko je na tom s počtem použitých vakcín i Švédsko, naopak nad námi vede např. Litva nebo Estonsko.
Ostudu dělá EU Bulharsko s pouhými 0,39 podanými dávkami. V tom zaostává i za podstatně rozlehlejším a lidnatějším Ruskem, u kterého agentura hlásí 0,55 podané dávky vakcíny na 100 obyvatel. A sousední Srbsko má dle Bloombergu na Evropu velice nadprůměrných 4,6.
S tím, jak EU postupuje, není dle serveru Euronews spokojené Maďarsko, a tak uzavřelo smlouvu na 2 miliony dávek vakcíny Sputnik V. Dle Evropské komise mohou země shánět vakcínu po vlastní ose, ale jen od těch, se kterými nejedná Evropská unie. Maďarský ministr zahraničí Szijjártó se vyjádřil, že do plánu EU byly vkládány velké naděje, ale dodávky jsou pomalé a menší, než se očekávalo. „A přesto některé evropské instituce a byrokraté útočí na země, které se snaží najít další zdroje,“ dodal. „Je to otázka záchrany životů. Pokud je společný nákup řízený Bruselem moc pomalý, tak pro Maďary musíme zajistit dodatečnou zásobu,“ řekl. A postěžoval si, že společnosti, které EU preferuje, dodávají do EU méně vakcín než do Spojených států, do Velké Británie a do Izraele.
Že by si Česko mělo opatřit svou zásobu vakcíny a nespoléhat se jen na EU si myslí také bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Teď je zpomalen celý ten proces očkování a potřebujeme je co nejrychleji. Pokud se nám nepodaří získat vakcíny, které jsou registrované v Evropě, což je těžké, tak pak je samozřejmě tato cesta,“ narážel na Maďarsko. Co se týče Sputniku V, tato vakcína se dle jeho slov jeví jako bezpečná. „Ještě jsem neviděl výsledky velké studie, která byla zahájena až po registraci, protože tu byla velká nevole, že ta studie nebyla už před registrací, ale myslím si, že ty výsledky musely být předloženy teď Evropské lékové agentuře, kde bylo žádáno o registraci této vakcíny. Doufám, že se dostanou i na veřejnost,“ zmínil Prymula a hovořil i o čínské vakcíně Sinopharm.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
