„Kdo to zadal? Mafie?” Hynek Beran se ptal na větrníky

Jak se vám podařilo získat tolik informací najednou?

Pracujeme na projektu, se kterým se na nás počátkem roku obrátilo sdružení ČSRES, což je České sdružení regulovaných elektroenergetických společností. Jeho členy jsou provozovatel přenosové soustavy a tři distribuční společnosti, tedy státní společnost ČEPS a dále PREdistribuce, ČEZ Distribuce a EG.D, což je distribuční společnost skupiny E.ON. Cílem spolupráce je mapování těch správných akceleračních zón.

Jaká je podle vás „ta správná“ akcelerační zóna?

Ve smyslu evropského zákona nepotřebná nebo již použitá plocha. Tedy určitě ne volná zemědělská nebo lesní krajina v ní větrný park, to je nezákonná představa určité zájmové skupiny developerů v napojení na některé vysoké státní úředníky. A energeticky určitě takové, kde už existují sítě a nejlépe i místní spotřeba. V tomto smyslu se evropské zákony kryjí s technickou logikou, pokud se o tom paní ministryně Mrázová zrovna neodmítá s lidmi bavit nebo nevyvrací technické zákony a vládní politiku o nezdražování. Když postavíte obnovitelnou elektrárnu namísto uhelné, máte k dispozici transformátory a sítě prakticky neomezeně. A když využijete areál nějaké továrny nebo teplárny, máte zde i místní spotřebu. Oproti tomu větrné ani solární parky v polích a na zemědělské půdě kolem obvykle žádná vedení ani spotřebu nemají, je to extrémně nevýhodné z hlediska investic do sítí i jejich provozování, kde takové instalace způsobují místy přetěžování sítě a místy zase nedostatek elektřiny.

Jak byste vlastně definoval rozdíl mezi inženýrem a větrným developerem?

Předně k naší profesi patří také technici, ne všichni energetici mají vysoké školy. Ale všichni mají buďto odborné průmyslovky nebo alespoň lepší učiliště, mnohdy s maturitou. Na rozdíl třeba od silničního stavitelství, kde můžete dát lopatu s asfaltem víceméně každému, kdo ji udrží v ruce, jsou u nás i ty „nejspodnější“ profese vysoce kvalifikované. Abyste někoho vůbec mohli pustit otevřít rozvodnou skříň, musí mít zkoušku odborné způsobilosti v elektrotechnice podle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. (dříve „vyhláška 50“). Naučit se to je podobně složité, jako nejméně jeden maturitní předmět. Jinak v podstatě nemáte šanci ani držet kolegům kombinačky. Tedy i ti naši „montéři“ jsou vysoce kvalifikované síly, které se na svoji profesi připravují řadu let.

Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, třeba k lékařům a manažerům farmaceutických firem v nemocnici. Jedni léčí lidi, druzí se snaží vydělat poměrně nadstandardní peníze svému chlebodárci a občas u toho i uplácet, jak jsme v některých aférách svědky. Podobně je to s námi energetiky, namísto lidského zdraví se staráme se o technický organismus našich sítí a elektráren, aby pro ty ostatní fungoval. Když někdo zbytečně zdražuje, ničí přírodu, je sprostý na lidi, nejsou to energetici, ale šmejdi. Chtěl jsem původně říct energošmejdi, ale velká část těch developerů i zelených aktivistů by ani nesložila zkoušky z té vyhlášky 50, takže většinou jenom šmejdi bez toho energo, když fungování energetiky nerozumějí.

Nazval byste šmejdy i ty, kteří zdražovali lidem elektřinu na 12 korun?

Ano, určitě. Ale jestli dovolíte, nebudu nikoho konkrétního jmenovat, ještě by na mě poslali právníky. Ale když měli ve Francii elektřinu za korunu deset a na Slovensku za korunu šedesát, jsou to šmejdi, a ke slušným energetikům nepatří. To si myslí i celá řada mých kolegů. Vlastně mě i někteří z nich požádali, abych to vysvětlil, že oni ty vrtule lidem za dveřmi také stavět nechtějí. Lichváři, developeři a jim podobní jsou vlastně lidi mimo obor, kteří nutí slušné energetiky vybírat emisní povolenky, namísto výměny vedení ve vesnici připojovat větrné parky anebo provozovat soustavu v tak přetíženém stavu, až se zhroutí. Normální energetik tohle nechce, a buď to nedělá vůbec, když si to může dovolit, anebo to nedělá rád. Raději bychom se všichni věnovali energetickým sítím, transformátorům, elektrárnám a teplárnám, a také optimalizaci, řízení a modernizaci těch soustav. Jsou mezi námi kolegové orientovaní spíše provozně, na údržbu stávajícího systému, aby lidem svítil, ale někteří jsou i hodně inovativní. To je naše profese. Okrádat lidi a huntovat u toho krajinu nikdo z nás nechce. Měli jsme odpor už i k solárním baronům, což ještě neznamená, že máme odpor k solární elektrárně na místě, kde se hodí, a rovněž za normální peníze. Podobně tak k těm „větrákům“, když dáme nějaký menší do fabriky, je to fajn, ale zastiňovat nějakými monstry hrady, zámky, církevní památky a horu Blaník přijde většině z nás naprosto nemístné a odporné. Přemýšlíme i o nezávislých odborech, kdyby někdo z nás odmítl z etických důvodů něco takového zapojit nebo přifázovat k síti, aby nepřišel o práci.

Pojďme k těm informacím. Co jste zjistili?

V rámci mapování akceleračních zón jsme se dotázali sedmi resortů, co o tom vědí. V abecedním pořadí to byly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Vzhledem k tomu, že podle veřejných informací měla existovat i meziresortní pracovní skupina pro zmíněné akcelerační zóny, dotázali jsme se jako druhý dotaz Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí, kdo je jejím členem a jak ta pracovní skupina funguje, a to i ve snaze se do toho celého nějak odborně zapojit a pomoci naplnit závazky v EU jiným než nezákonným a pro lidi často drastickým způsobem.

Jaké byly odpovědi?

Začnu od té pracovní skupiny. Ptali jsem se zejména na její složení, kdo ji jmenoval, jaké má zadání a cíle a z jakých podkladů a studií vycházela, a žádali kopii podkladů, se kterým pracuje. Odpověď Ministerstva životního prostředí stojí za citaci v plném znění:

Ministerstvo uvádí, že nedisponuje žádnými z požadovaných materiálů, ani jinými potenciálně relevantními materiály obsahujícími odpovědi na položené dotazy a nemá zákonnou povinnost požadovanými informacemi disponovat. Uvedené dotazy žadatele směřují k podání vyjádření ministerstva. Takovou povinnost však ministerstvo na základě zákona č. 106/1999 Sb. nemá. Podle ustanovení § 11b zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona. Jedná se toliko o fakultativní důvod pro odmítnutí žádosti, ale z logiky věci zde nelze než žádost odmítnout pro faktickou neexistenci požadovaných informací (konec citace).

Takže si Filip Turek nevymýšlí, když říká, že žádné podklady nemá?

Podle toho, co říkají jeho úředníci, tak si nevymýšlí. Jen bych se ptal, kde byly ty podklady vytvářené zřejmě s pomocí různých ekofanatiků a zahraničního kapitálu před jeho příchodem. Jestli to hodili do koše, nic by se nám nestalo, ale mám určité pochybnosti, kam se poděly ty tajemné přípravy od minulé koalice, které údajně měla předat na Ministerstvo pro místní rozvoj. Jaké podklady a co tam předali, oni tam totiž nic jiného než developerský projekt na „větráky“ od minulé koalice neměli.

No a co odpověděli tam?

Zatím nic. Jsou po termínu, dnes jsme to urgovali. Jsem zvědavý, jestli bude paní ministryně Mrázová také tak tolerantní k lidem a k obcím po termínu, když jim v režimu stavebního zákona bude dávat patnáctidenní limit, jaký měla ona na odpověď v režimu jiného zákona.

A ministerstvo průmyslu a obchodu?

Ti byli nejsdílnější. Možná i proto, že tam máme kolegy. Když to volně ocituji, odpověděli nám, že byly v záležitosti přípravy mapových podkladů Výzkumným ústavem pro krajinu zpracovávány podkladové materiály, které byly následně transparentně a otevřeně zveřejněny, což je pravda. Dále uvádějí, že nešlo o zpracování žádného návrhu akceleračních oblastí, což udává i ten výzkumný ústav. No a o jiných podkladech zachovávají hluboké mlčení.

Zbytek raději pro zájemce ocituji, jde o citlivé téma: Návrhy vymezení akceleračních oblastí na celostátní úrovni se nyní aktuálně připravují, kdy nebyl tento proces dosud dokončen, a proto také nemohl být žádný návrh těchto oblastí zveřejněn. Až dojde ke zveřejnění, proběhne následně k tomuto běžné a standardní veřejné projednání v rámci standartních procesů a postupů podle stavebního zákona. Vymezení akceleračních oblastí na úrovni krajů a obcí je pak v gesci této samosprávy.

Celý proces transpozice směrnice (přípravy legislativy, přípravy mapových podkladů atd.) byl koordinován v rámci spolupráce uvedených tří dotčených resortů (MPO, MŽP, MMR), přičemž podle potřeby proběhla řada společných pracovních a koordinačních jednání v různém složení a úrovni, kde účastníci jednotlivých jednání se obměňovali podle projednávané tematiky. Nebyla tedy ustavena a zřízena žádná oficiální komise se jmenovanými členy atd. Zmíněné jednání dne 28. ledna na MPO bylo jen jedním z těchto společných pracovních jednání (konec citace).

Jak hodnotíte tuto situaci?

Jediné MPO tedy potvrdilo, že se něco takového děje. Ale neříkají, ani kdo to připravuje, ani kde k tomu berou podklady, ani jaké má ta práce vlastně zadání. Zato potvrzují, že to chtějí po dokončení nepřipraveným a neznalým obcím a lidem vyhlásit, aniž by to s lidmi někdo konzultoval nebo jim řekl, kdo, na základě čeho a jakým způsobem to připravuje.

I přes to děkuji kolegům z MPO, že u toho používají méně arogantní styl než paní ministryně Zuzana Mrázová ve svém dopise budoucím signatářům petice. Jsou mezi nimi také energetici včetně vrchního ředitele, a ti se za takové manýry stydí. Souhra všech tří resortů, které se účastní, svědčí o tom, že mají nějaké zadání „shůry“. Občané tím zadavatelem nejsou, vláda se k tomu až ně některé výjimky nemá, tak asi nějaká mafie? Demokratická vláda by přece měla jasné zadání, na čem a proč se pracuje, což není současný stav.

Co v této situaci doporučujete lidem v postižených oblastech?

Sledovat situaci, a podat včas námitky, až to vyhlásí. To je v dané situaci jediná možnost. Všichni se soustřeďují, paní Mrázová, vrchní z MŽP ředitel Wasserbauer i tihle kolegové z MPO na „režim stavebního zákona“. Pro lidi je to extrémně nevýhodné, je to vůči nim stejně sprosté, jako kdyby dali dítě z první třídy do ringu s profesionálním boxerem a očekávali nějaký férový boj. Ale musí se lidé na ten boj připravit, i když je naplánováno, že ho mají prohrát. V Sedmi statečných měl Calvera také jiné představy, než jak to v tom filmu nakonec dopadlo.

Navíc stavební zákon neimplementuje ostatní lidská, ústavní i evropská práva, také i po první „porážce“ je možno se domáhat následné spravedlnosti. To je potřeba dát i do všech námitek: Celý proces byl netransparentní, nikdo se s námi nebavil, podle zákonů unie to měli dávat jinam a teď nám to monstrum chtějí stavět 500 nebo 700 metrů za domem, ani se s námi o tom nebavili. Naštěstí všechna zúčastněná ministerstva svorně píší na hlavičkovém papíře, že se s lidmi ani obcemi bavit nehodlají, důkaz takového jednání i úmyslu tak s lidmi a obcemi neférově jednat existuje už předem.

Právo dostávat informace, na které mají lidé i obce zákonný nárok, nelze zaměnit arogantním dopisem, že na to „není čas“, ale asi bychom měli paní Mrázové za tuto upřímnost i poděkovat. Víme, že to vůči lidem seriózní nebude, ale na druhou stranu víme, co má paní ministryně jejich místního rozvoje v úmyslu. Právo účastnit se celého procesu nemůže být nahrazováno tím, že ho celý zpracuje někdo jiný v souladu s požadavky developerů a lidem a obcím dá pár dní na připomínky.

Zatím si můžeme říkat, že je to sprosté od relativně úzké skupiny politiků a vysokých státních úředníků opojené arogancí moci vůči obyčejným lidem a možná i přislíbeného pozlátka. Ale musíme se také připravit podat ty připomínky. To, že to bylo nezákonné a sprosté, samozřejmě může být jejich součástí, i s citací všech zákonných norem, které při tom tvůrci takového postupu porušili. Pokud to lidé neudělají, bude to vypadat, že je s tím postupem i jeho návrhy všeobecný souhlas.

Jmenoval jste ale ještě jiné resorty, jsou tam nějaké zajímavosti?

U Ministerstva pro místní rozvoj jsme ale dostali na dotaz o datech (cituji): Dále nad rámec Vašich dotazů potvrzujeme, že MMR není známa žádná skutečnost, která by Českou republiku zavazovala poskytovat stavebníkům větrných parků finanční garanci. Také lze souhlasit, že vymezení akcelerační oblasti nenahrazuje (a ani negarantuje) povolení konkrétního záměru. Smyslem vymezování akceleračních oblastí je výstavbu záměrů na využití obnovitelných zdrojů zjednodušit (konec citace). Tohle hodnotím jako velký průlom, je to první dopis na hlavičkovém papíře, který potvrzuje, že nám na větrných developerech nevázne devět nebo dokonce dvacet miliard, jak někdy tvrdí nevědomá nebo uplacená reklamní klaka jiných médií.

Raději to pro čtenáře ještě jednou zopakujeme, dostali jste tedy oficiální dopis, kde se tvrdí, že v rámci vymezování akceleračních zón není Česká republika povinna poskytovat stavebníkům finanční garanci?

Přesně tak. Když ještě chvilku občané vydrží, je možné, že lichváři odtáhnou. Jiné bezrizikové zdroje, než náš státní rozpočet nemají, lipská burza samotná je neuživí, ta má záporné ceny. Musíme přinutit ministra Havlíčka dlouhodobě nezadlužovat státní rozpočet, ať ti větrní developeři uspějí na trhu na lipské nebo jiné burze s tou levnou elektřinou, kterou s politiky slibují.

No a co ta další ministertva?

Ministerstvo dopravy nám ohledně dat „dopravní infrastruktury a jejího bezprostředního okolí“, odpovědělo, že jednotný portál sice zatím nemají, ale disponují dvěma dílčími geoportály, jedním u Ředitelství silnic a dálnic a železničním geoportálem. Když se podíváte do vyspělých států, jsou právě tyto plochy velmi často osazovány solárními a menšími větrnými elektrárnami eletrárnami, na rozdíl od záměrů české developerské mafie, která chce větrnými parky osázet okolí dálnic a u nich zřejmě ponechat holé příkopy a svodidla.

Ministerstvo zemědělství ve velmi slušném dopise konstatuje, že není gestorem zákona č. 249/2025 Sb. a při jeho přípravě nezpracovávalo komplexní databázi ploch. Položili jsem jim tedy ještě doplňující dotaz, zda si od nich v minulosti někdo vyžádal k přípravě podkladů k vytyčování akceleračních zón informace k plochám nepoužitelným pro jejich činnost, zejména plochy nevhodné k zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství a dalším činnostem v jejich resortu. O odpovědi budeme informovat.

Nejzajímavější byla odpověď dvou silových resortů obrany a vnitra. Takřka shodně konstatovali, že po nich v minulosti nikdo nic takového nechtěl, takže nic takového nemají připraveného. Položili jsem jim tedy také dodatečný dotaz, jestli je u přípravy akceleračních zón alespoň někdo kontaktoval a ptal se na vyjádření z hlediska obrany a bezpečnosti ČR a jejího dalšího rozvoje, a to i vzhledem ke zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situaci.

Máte ještě nějaké další zajímavosti?

Zatím ne, odpovědi zpracováváme a čekáme i na jejich doplnění. V příštím týdnu bychom měli publikovat oponenturu odhadu akceleračních zón na těch správných místech. Odhad je publikovaný v Solárním magazínu a tam bude i ta oponentura. Kolegové z univerzity tvrdí, že se možná na střechy logistických hal vejde o půl gigawattu méně, než máme odhad v tom článku, ale ten potenciál bude určitě násobný, než je náš požadavek EU. Navíc jsou zde ještě další nové datové zdroje, jako to okolí silnic a dálnic včetně průčelí tunelů a okolních staveb. Tedy platí stále stanovisko odborníků, že tvrzení, že musíme stavět a dotovat větrné parky, z hlediska technického i z hlediska evropské legislativy není náš závazek v EU, ale podvod určité zainteresované skupiny, který nám tu někdo pomocí médií a zřejmě i placené reklamy nebo některých neznalých novinářů stále troubí do světa. To nám dnes koneckonců potvrdilo i MMR.