,,Kecáš blbosti." ČT se zatřásla: Legenda proti USA. Kolega jen koktal

07.07.2021 12:27 | Glosa

VZPOMÍNKY A PERLY Česká televize má zejména od nástupu prezidenta Bidena pověst výrazně proamerické vysílačky. Ne vždy to tak ale bylo. Málokdo si dnes vzpomene, že v roce 2007 na veřejnoprávní obrazovce zaznívaly i výrazně protiamerické názory. A ne od ledaskoho, od režisérky Věry Chytilové. Proti ní debatoval senátor ODS a herec Tomáš Töpfer, kterého režisérka vydráždila neustálým skákáním do řeči a argumenty o penězích a úplatcích. Dodejme, že radar se nakonec nepostavil rozhodnutím prezidenta Obamy. Video sporu režisérky s hercem je dodnes hitem internetu.

,,Kecáš blbosti." ČT se zatřásla: Legenda proti USA. Kolega jen koktal
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova České televize, ilustrační foto

Anketa

Měla by mít Česká republika na Evropské radě i nadále právo veta?

99%
0%
hlasovalo: 13838 lidí

Protesty proti stavbě amerického radaru v ČR jsou dnes některými prohlašovány za první epizodu ruské hybridní války na našem území. Předobraz všech pozdější bitev s „kremelským narativem“, jako byla běženecká krize, brexit nebo obě volby Miloše Zemana. Bylo by velmi zajímavé, co by na tuto interpretaci dnes řekla jedna z nejvýraznějších osobností na straně odpůrců radaru, režisérka Věra Chytilová. Právě ona svedla legendární televizní souboj s hercem a tehdy senátorem za ODS Tomášem Töpferem.

Za prezidenta George Bushe mladšího USA plánovaly stavbu protiraketového deštníku na území Evropy. Jeho centrem měla být kromě Polska také Česká republika, kde měla stát americká radarová základna. Komplex pod správou Spojených států měl stát v Brdech a jednání s Topolánkovou vládou začala v lednu 2007.

V červenci 2008 byla podepsána smlouva mezi ministry Karlem Schwarzenbergem a Condoleezzou Riceovou. Smlouvu schválil Senát, ale v Poslanecké sněmovně už rozložená Topolánkova vláda nedokázala dát dohromady většinu. Projekt nakonec skončil tak, že v roce 2009 od něj po nástupu nového prezidenta Obamy odstoupily USA.

Proti stavbě radaru, zejména proti tomu, že měl být výhradně pod správou USA, se od počátku zvedla velká vlna společenského odporu. Původním požadavkem bylo referendum, které ale premiér Topolánek odmítl. V debatě o referendu se zaskvěl například někdejší undergroudový básník Ivan Martin Jirous, který vyjádřil názor, že „tento národ je z 85 % blbej jak hovno“.

Později odpůrci požadovali odstoupení od smlouvy. Jako hlavní mluvčí odpůrců se vyprofilovala iniciativa Ne základnám, o které bylo slyšet zejména v roce 2008 na mnoha demonstracích a debatách.

Iniciativu kromě mnoha českých i světových osobností podpořila například i režisérka Věra Chytilová. Temperamentní tvůrkyně legendárního Dědictví anebo Kurvahošigutentag nikdy nešla pro ostré slovo daleko a zde jí vybičovaná atmosféra nabídla skutečně hodně prostoru.

A tak se jednoho dne stalo, že Věra Chytilová usedla ve studiu České televize proti Tomáši Töpferovi. Známý herec a divadelní režisér byl v té době senátorem za vládní ODS a stavbu radaru podporoval.

„Myslím si, že ten radar je nesmyslný a kromě toho je to protiústavní záležitost,“ uvedla Chytilová hned na úvod. Senátor jí citoval několik článků ústavy, ze kterých dovozoval, že když základnu schválí obě komory Parlamentu, bude to ústavně v pořádku. Podpořil jej i moderátor a režisérka se pomalu dostávala do varu.

„Kdyby to bylo ve vládním programu, tak by ta vláda neprošla, pokud by se vědělo, že se tady budou dělat radary, základny a tak dál,“ podotkla. Navíc jí osobně radar připadá jako provokace. „Kdyby byl v Německu, tak byste slyšeli ten jekot,“ následovala další poznámka. Dodala, že radar se má stavět v zalidněné oblasti čtyřicet kilometrů od Prahy, což je absolutní nesmysl. A nediví se, že místní obyvatelé tento nesmysl odmítají.

„Jsem docela rád, že patřím do té euroatlantické civilizace, která hájí demokracii a svobodu,“ reagoval Töpfer. „Ne, ty patříš do východoevropského, zaprodaného,“ skočila mu do řeči už zjevně rozčílená režisérka. Na výzvy, ať se chová slušně, opáčila, že neslušný je především Töpferův názor.

Herec a senátor nezůstal pozadu a doporučil Chytilové, ať si pořídí globus, pokud se s ním neseznámila v obecné škole. Ta s kroucením hlavou nechápala, proč z celé planety je nejlepším místem pro radar právě Česká republika. „Proč? No protože je to kšeft, je to zkorumpovaný. Za to byly nějaký love,“ máchala senátorovi před očima zvednutým prstem.

Tvrzení moderátora, že radar tu bude jen dočasně, smetla pamětnice Chytilová mávnutím ruky: „Takže na věčné časy.“ Pak se projevila jako prognostik, když poznamenala, že prezident Bush za několik měsíců odejde a přijde jiný prezident, který může mít zcela jiné plány. A to se potom skutečně stalo.

„To, co tady paní režisérka předvádí, je přesně to matení veřejnosti těmito pojmy,“ chopil se opět slova Töpfer, když odmítl, že by radar byl útočný. I balistické rakety budou sloužit k obraně. „A ta obrana je americká,“ kroutila do jeho slov opět hlavou režisérka.

Pak se rozčílila ještě více, když do jedné věty spojila nespolehlivost západních spojenců v roce 1945, Stalina a srpen 1968. „A teď najednou se jim hodí, že tady u nás budou mít předpolí,“ bušila rukou do stolu.

Senátor pak vysvětloval, že jsme se zkrátka rozhodli nabídnout spojencům prostor. „Za kolik?“ vyštěkla na něj Věra Chytilová. „To nebylo zadarmo,“ zahleděla se na něj přísně. A dodala, že je to otázka korupce. „Ve všech vojenských projektech, co tu byly, se přišlo na to, že na konci nebo na začátku byla korupce,“ dodala při vzpomínce na tehdy hojně propírané problematické zbrojní zakázky.

„Proč se o tom uvažuje, proč? Protože tam jsou money,“ trvala na svém, když jí moderátor argumentoval, že ještě nebylo nic schváleno.

Pak tvrdila, že jako žena a jako matka je pro život a nechce, aby tato země a naše domovy byla ohrožena. „Všechny ženské spolky jsou proti radaru,“ připomněla.

Töpfer poprvé zvýšil hlas, že svůj odmítavý názor zbaběle schovává za referendum, což dámě opět zvedlo tlak. Takže následovala hádka o to, zda radar vůbec něco ochrání. Na Töpferův dlouhý výklad o tom, co jsme viděli 11. září 2001 v New Yorku vyjádřila Chytilová údiv, jak nás radar ochrání před teroristy s bombou. „Ale pane bože, jak by je ten radar vyšťoural?“ došlo z její strany už i na chytání za hlavu.

Pak položila senátorovi jednoduchý dotaz: Jsme ve válce? Samozřejmě že jsme, přikývl Töpfer, načež byl opět přehlušen dámským křikem, že v žádné válce nejsme. „Světové společenství je ohroženo terorismem,“ trval na svém dále. „Proti tomu není radar,“ opakovala režisérka už poněkolikáté.

V tomto duchu se odvíjel i zbytek debaty. Režisérka spráskla ruce nad představou, že Česko bude supervelmoci USA zařizovat bezpečnost, Töpferovy názory prohlásila za „blbosti“. 

„Vy lžete, matete, a ani nemáte informace,“ obvinil ji nakonec Töpfer, kterému již zjevně také povolovaly nervy. „Já jen říkám své názory,“ odmítla režisérka.

Výklad senátora o tom, jak vypadají takové radary v cizině, utnula poznámkou: „Tys tam byl? Nebyl. Povídali ti to.“

Na samém konci se debata přenesla na definici pojmu terorismus.

„Oni se budou rozhodovat, jestli u nás za jejich peníze ten radar postaví. A já budu šťastnej, když to udělají,“ uzavřel Töpfer, zatímco Chytilová pobaveně kroutila hlavou nad tím, že to bude za americké peníze.

Na úplný konec vyjádřil Tomáš Töpfer znechucení nad režisérčinými „dětskými argumenty“ a když si Chytilová udělala pauzu na nádech, moderátor debatu rychle uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …