Na Konferenci OSN o změně klimatu v brazilském Belému byla podle serveru Politico Evropská unie oslabena absencí Spojených států amerických a čelila opozici v čele s Čínou, Indií a Saúdskou Arábií, která blokovala její kroky směřující k odklonu fosilních paliv.

Ačkoliv se Evropská unie snažila zabránit přijetí příliš slabé závěrečné dohody, musela nakonec přijmout „křehký kompromis“, jak píše agentura Reuters, který pouze potvrzuje dřívější závazky a otevírá diskusi pro nadcházející rok. Jediným významným výsledkem je závazek bohatých zemí ztrojnásobit finance na podporu chudších států při přizpůsobování se klimatickým dopadům. Podle Reuters se tak opakuje scénář z COP27 a COP29, kdy se státy dohodly na navýšení financí na řešení důsledků klimatických hrozeb, ale pokračují v ignoraci jejích hlavních příčin.

Přijetí silnějších závazků bránila především nejednotnost členských států, a to zejména Itálie a Polska. Kvůli vnitřním rozporům se Evropská unie dvakrát nepřipojila k mezinárodním výzvám požadujícím konkrétní plán přechodu od fosilních paliv, a to nejprve k iniciativě 82 zemí, vedené Kolumbií, a poté k dopisu 29 států adresovanému brazilskému předsednictví COP30.

„Dříve byli aktivnější a hlasitější. Zdá se, že jejich domácí politické výkyvy mají dopad,“ řekl o představitelích Evropské unie jeden latinskoamerický vyjednavač. „Zůstávají na svých pozicích, necouvají, ale už to není tak silné. Jako by zmizelo nadšení,“ dodal.

Síla zemí BRICS

I když se Evropská unie v závěru sjednotila proti brazilskému návrhu, oslabily ji i výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která ve stejnou dobu na summitu G20 v Jižní Africe měla uvést, že „nebojujeme proti fosilním palivům, bojujeme proti emisím z fosilních paliv“.