Na Konferenci OSN o změně klimatu v brazilském Belému byla podle serveru Politico Evropská unie oslabena absencí Spojených států amerických a čelila opozici v čele s Čínou, Indií a Saúdskou Arábií, která blokovala její kroky směřující k odklonu fosilních paliv.

Ačkoliv se Evropská unie snažila zabránit přijetí příliš slabé závěrečné dohody, musela nakonec přijmout „křehký kompromis“, jak píše agentura Reuters, který pouze potvrzuje dřívější závazky a otevírá diskusi pro nadcházející rok. Jediným významným výsledkem je závazek bohatých zemí ztrojnásobit finance na podporu chudších států při přizpůsobování se klimatickým dopadům. Podle Reuters se tak opakuje scénář z COP27 a COP29, kdy se státy dohodly na navýšení financí na řešení důsledků klimatických hrozeb, ale pokračují v ignoraci jejích hlavních příčin.

Přijetí silnějších závazků bránila především nejednotnost členských států, a to zejména Itálie a Polska. Kvůli vnitřním rozporům se Evropská unie dvakrát nepřipojila k mezinárodním výzvám požadujícím konkrétní plán přechodu od fosilních paliv, a to nejprve k iniciativě 82 zemí, vedené Kolumbií, a poté k dopisu 29 států adresovanému brazilskému předsednictví COP30.

„Dříve byli aktivnější a hlasitější. Zdá se, že jejich domácí politické výkyvy mají dopad,“ řekl o představitelích Evropské unie jeden latinskoamerický vyjednavač. „Zůstávají na svých pozicích, necouvají, ale už to není tak silné. Jako by zmizelo nadšení,“ dodal.

Síla zemí BRICS

I když se Evropská unie v závěru sjednotila proti brazilskému návrhu, oslabily ji i výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která ve stejnou dobu na summitu G20 v Jižní Africe měla uvést, že „nebojujeme proti fosilním palivům, bojujeme proti emisím z fosilních paliv“.

„Je hvězdou v podkopávání vlastních vyjednavačů během COP,“ poznamenal na adresu Leyenové jeden z diplomatů Evropské unie.

Zároveň summit poukázal na to, že Evropská unie jednoznačně podcenila sílu zemí BRICS.

„Podcenili jsme BRICS a trochu přecenili naši sílu – a rozhodně jsme přecenili jednotu těch, které považujeme za své spojence,“ uvedl pro server Politico jeden z evropských vyjednavačů a vyzval k zamyšlení se nad tím, jaká je pravá role Evropské unie při globálních jednáních.

V závěrečném dokumentu z COP30 se mimo jiné píše, že „globální přechod k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji odolnému vůči změnám klimatu je nezvratný a představuje trend budoucnosti“.

Je v něm též zdůrazněno, že rizika a dopady změn klimatu budou při růstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a země znovu potvrdily své odhodlání „pokračovat v úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C“. Výslovná formulace o odklonu od fosilních paliv ovšem v dokumentu zmíněna není, upozorňuje server Solární magazín, který rovněž upozorňuje, že neúspěch je důsledkem zejména odporu arabských producentů ropy. Ani po třiceti letech klimatických summitů se evidentně svět není ochoten shodnout na jednoznačném opuštění fosilních paliv.

Psali jsme:

Globalismus a migrační pohroma. Robert Kotzian přichází s novou knihou

Kyjev návrh nepřijme, tuší Kotrba. Stále jej někdo platí

Evropa se hýbe. Zážitky poslance SPD Urbana z akcí konzervativců

Hrozivé plány EU s velkým dopadem na ČR. A u stolu Fiala?