Rusko-ukrajinská jednání v tureckém Istanbulu začala po dlouhé pauze a poprvé přinesla konkrétní výsledek: obě strany se dohodly na výměně tisícovky zajatců (za každou stranu). A že zjišťovat by se mělo, jak si která strana představuje předpoklady pro příměří, resp. pro klid zbraní.

Podle ukrajinisty Davida Svobody však není zatím důvod mluvit o zásadním zvratu. „Tahle schůzka byla osudově předznamenaná, není nijak zlomová. Může být zlomová v tom, že se teď konečně ukáže, čeho je sjednocená Evropa schopná a čeho nakonec bude schopen Donald Trump, až zjistí, že je za šaška,“ řekl úvodem v pořadu Interview ČT24.

Podle jeho slov sehrál Vladimir Putin v průběhu jednání v Istanbulu svou typickou, takticky vyčkávací roli. Nejde prý o upřímnou snahu zastavit válku. „Putin nejdřív nechal vyložit představy, které ohledně této schůzky evropští lídři chovali. A v 10.15 z Kyjeva sborově zavolali Donaldu Trumpovi a usnesli se s ním na tom, že napřed musí utichnout zbraně a uklidnění bude doprovázet diplomatické jednání. Putin přispěchal, aby v noci na jedenáctého oběma stranám dal na srozuměnou, že Rusko se nějakým příměřím nehodlá zdržovat. Ovšem je nakloněno obnově – a to slovo podtrhuji – istanbulských jednání. Istanbulská jednání se velmi zlopověstně zapsala do celého seriálu věčných klamavých ruských tanců,“ vyjádřil svůj názor David Svoboda.