Rusko-ukrajinská jednání v tureckém Istanbulu začala po dlouhé pauze a poprvé přinesla konkrétní výsledek: obě strany se dohodly na výměně tisícovky zajatců (za každou stranu). A že zjišťovat by se mělo, jak si která strana představuje předpoklady pro příměří, resp. pro klid zbraní.
Podle ukrajinisty Davida Svobody však není zatím důvod mluvit o zásadním zvratu. „Tahle schůzka byla osudově předznamenaná, není nijak zlomová. Může být zlomová v tom, že se teď konečně ukáže, čeho je sjednocená Evropa schopná a čeho nakonec bude schopen Donald Trump, až zjistí, že je za šaška,“ řekl úvodem v pořadu Interview ČT24.
Podle jeho slov sehrál Vladimir Putin v průběhu jednání v Istanbulu svou typickou, takticky vyčkávací roli. Nejde prý o upřímnou snahu zastavit válku. „Putin nejdřív nechal vyložit představy, které ohledně této schůzky evropští lídři chovali. A v 10.15 z Kyjeva sborově zavolali Donaldu Trumpovi a usnesli se s ním na tom, že napřed musí utichnout zbraně a uklidnění bude doprovázet diplomatické jednání. Putin přispěchal, aby v noci na jedenáctého oběma stranám dal na srozuměnou, že Rusko se nějakým příměřím nehodlá zdržovat. Ovšem je nakloněno obnově – a to slovo podtrhuji – istanbulských jednání. Istanbulská jednání se velmi zlopověstně zapsala do celého seriálu věčných klamavých ruských tanců,“ vyjádřil svůj názor David Svoboda.
Bude-li vládu sestavovat hnutí ANO, kterého partnera v ní chcete vidět nejvíce?Anketa
Výběr ruského vyjednavače vnímá David Svoboda jako jasný signál, že Moskva se i nadále pohybuje v rovině propagandy. „Ruskou delegaci v Istanbulu vede Vladimir Medinskij – to je autor bestiální učebnice ruských dějin. Autor výroků, že masakr v Buče a Ukrajinci jako národ jsou výmyslem. Myslím, že na nás Rusové nemohli naplivat elegantněji,“ zmínil historik a ukrajinista.
Podle Davida Svobody nejsou požadavky Ukrajiny nijak maximalistické – jde o samotné přežití státu i národa, a to nejen fyzicky, ale i kulturně a politicky. „Ukrajina primárně potřebuje přežít jako státně politická entita, jako stát a jako etnos. O nic menšího se nehraje. Tady jde skutečně o destrukci ukrajinské státnosti a ukrajinského etnika v nějaké uvědomělé podobě. To opakuje neustále, ale neustále to nestačí.“
Za druhý klíčový bod označuje otázku bezpečnostních záruk. „Výchozím bodem takových představ jsou bezpečnostní garance. A ty by mělo představovat členství v NATO. Jelikož je otázkou, zda Severoatlantická aliance ještě existuje, tak samozřejmě Ukrajina by se teď už spokojila s takovými garancemi, které by se mohly vyrovnat – dejme tomu – těm výhodám, jimž se těší na Blízkém východě Izrael v nebezpečném světě. To znamená nějaký typ velkého a závazného zajištění,“ pokračoval David Svoboda.
Varoval zároveň před tím, jak účinně ruská propaganda ovlivňuje veřejný diskurz – nejen v Rusku, ale i v Evropě. Podle něj je situace alarmující. „Ruská propaganda nastoluje témata a neustále Ukrajinu hanobí. My si necháváme politickými ničemy vnutit agendu, která nám brání ve všímání si opravdu podstatných věcí a drží nás na základní pudové úrovni, jestli je Ukrajina jako stát vůbec legitimní. To je malér,“ upozornil David Svoboda.
Na otázku, zda v ukrajinské společnosti zesiluje nálada typu „něco odevzdejme, hlavně ať už je klid“, se David Svoboda pokusil odpovědět jejich hlasem: „Něco odevzdáme, hlavně ať už Rusové nikdy nevstoupí – a to ani ze vzduchu – do našich životů. Hlavně ať je naše země trvalou výstrahou ruskému imperialismu pro budoucnost. A to, co teď odevzdáme, to samozřejmě dáváme do závorek, protože to neodpovídá mezinárodnímu právu, ale ani ukrajinské ústavě.“
Podle něj se může jednat o scénáře, které známe z dějin: „Může jít o takové variantní scénáře, které prodělávalo Chorvatsko v 90. letech během jugoslávských válek. Potom se v příhodném momentě těch území obsazených Srbskem zase zmocnilo.“
Připomněl, že ještě před vypuknutím války byla ukrajinská společnost daleko soudržnější, než jak ji dnes líčí ruská propaganda – a to včetně ruskojazyčných obyvatel. „Před třemi lety, krátce před ruskou invazí, probíhal sociologický průzkum, který naznačil, že 80 % lidí, kteří se na Ukrajině hlásí k ruské národnosti, by nechtělo žít v jiném státě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že současná jednání s Ruskem jsou spíše součástí jeho propagandy než upřímné snahy o mír?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
zakola
